Volby do EP jsou referendem o domácí situaci. Členské státy EU trápí různé věci

Dokazuje to například slovenský případ. Středoevropská země prochází extrémně náročným obdobím. Již několik let se zmítá ve vnitropolitické krizi, která vyvrcholila bezprecedentním atentátem na premiéra Roberta Fica z poloviny května. Právě Fico ve své politice razí nutnost uzavření mírové smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou.

Na jeho podporu se staví maďarský premiér Viktor Orbán, pro kterého podle serveru Politico letošní volby do Evropského parlamentu znamenají těžkou zkoušku. Zprvu to vypadalo, že se proti Orbánovi nepostaví žádný relevantnější kandidát, nyní se ale proti němu postavil jeho někdejší spojenec Péter Magyar. „Jeho Strana svobody a respektu, která brojí proti korupci, špatné zdravotní péči a vzdělávání, dosáhla rekordních výšin díky tomu, že mobilizovala protivládní voliče, kteří se obávají tradičních opozičních stran,“ píše uznávaný zpravodajský server. Odborníci si myslí, že zisk 20 a více procent hlasů z Magyara udělá „věrohodnou hrozbu“ pro Orbánův režim.

Další černá ovce Evropské unie, Polsko, má podle Politica „unavené voliče“. V posledních měsících museli jít k volbám celostátním i komunálním. „Ve snaze mobilizovat je se politické strany s prázdnými volebními pokladnami soustředily především na vzájemné útoky a rozdělení na jasné proevropské a euroskeptické tábory,“ uvádí Politico.

Otázky národní suverenity a právního státu byly během těchto voleb skloňovány vůbec nejčastěji a stály za ostrými spory mezi Polskem a Unií. Teprve na konci minulého týdne došlo k jejich uzavření a „osvobození“ Varšavy ze článku 7. Ten slouží pro „potlačení zemí, jež otevřeně vzdorují základním hodnotám bloku“.

Součástí článku 7 tak zůstává pouze Budapešť, která ale s tímto výsledkem vůbec není spokojená. „Posouzení Komise se zdá být čistě politickým produktem, který potvrzuje dvojí standardy a je v hrubém rozporu s jejím předchozím postojem v otázkách souvisejících s právním státem,“ poznamenal maďarský ministr pro záležitosti EU Bóka János.

To nás přivádí zpátky ke Slovensku, kterému reálně hrozí osud podobný maďarskému. Jak Evropská unie, tak Severoatlantická aliance mají obavy, že současná slovenská vládní politika povede k podkopání jejich celistvosti. „Když jsou slovenští vojáci umístěni v Lotyšsku, můžeme věřit, že budou moci bojovat v případě napadení Lotyšska Ruskem? Můžeme věřit Ficově vládě? Může NATO důvěřovat Ficově vládě, pokud jde o citlivé zpravodajské informace?“ ptal se někdejší lotyšský ministr obrany Artis Pabriks podle DW.

Jako odlišný případ Politico uvádí Českou republiku, kde se řeší především témata migrace a ohrožení automobilového průmyslu v důsledku environmentální politiky EU. Dokonce došlo na kritiku, že „předvolební debaty v České republice se soustředily na problém, který tato země pravděpodobně nemá – masovou migraci“.

Například problém migračního paktu řeší všechny důležité politické strany. „Ačkoli migrace do České republiky v loňském roce skutečně poklesla, krajně pravicovým populistickým uskupením, jako je Svoboda a přímá demokracie, se podařilo z tohoto tématu udělat hlavní téma letošních voleb a všechny hlavní strany se nyní shodují na tom, že nedávno schválený pakt EU o migraci a azylu, který ještě nevstoupil v platnost, je třeba reformovat,“ píše Politico.