Vztahy EU s Čínou ovlivní její přístup k Putinově válce, uvedla von der Leyenová

Čína se pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga stává v poslední době represivnější vůči svým obyvatelům a asertivnější směrem do zahraničí, konstatovala šéfka unijní exekutivy, která příští týden spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem vyrazí do Pekingu. Čína podle ní během války na Ukrajině zcela převážila na svou stranu vůdčí roli ve vztahu s Ruskem, což ukázala i nedávná návštěva čínského prezidenta u ruského prezidenta Vladimira Putina. Čína by měla svou roli využít a jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN přispět k vyjednání spravedlivého míru.

"V této věci musíme být upřímní. To, jak bude Čína dále přistupovat k Putinově válce, bude určujícím faktorem pro další vývoj vztahů mezi EU a Čínou," řekla německá politička v projevu v bruselském think tanku European Policy Centre. Čína v souvislosti s válkou a západními protiruskými sankcemi zvýšila odběr ruských energií a dodává Moskvě řadu technologií. K přímým dodávkám zbraní, před nimiž Západ Peking varoval, však dosud Čína nesáhla.

Evropský blok by podle von der Leyenové měl snižovat rizika, která ze vztahu s komunistickou diktaturou plynou, avšak neměl by se zbavovat ekonomických a obchodních vazeb, z nichž unijní země profitují. Pětina evropského dovozu zboží pochází z Číny, kam naopak míří devět procent vývozu. Obchodní vztahy jsou podle šéfky EK nevyvážené a ovlivňují je masivní státní zásahy Pekingu a mnohdy neférová obchodní politika. Von der Leyenová připomněla například čínský obchodní nátlak na Litvu, která posílila vazby s Tchaj-wanem. V reakci na to se tento týden EU shodla na zavedení sankčního systému, který by měl podobnému zastrašování napříště předcházet.

"Musíme tento vztah znovu vyvážit na základě transparentnosti, předvídatelnosti a oboustrannosti," prohlásila. Investiční dohoda, kterou EU uzavřela s Čínou v roce 2020 a jež měla toto vyvážení zajistit, potřebuje podle von der Leyenové přehodnotit kvůli změnám geopolitického kontextu posledních let. EU se po covidové pandemii snaží snižovat svou závislost na dodávkách strategických surovin z Číny a omezuje využívání některých jejích technologií.

Naproti tomu Čína by podle šéfky komise jako "systémový rival" neměla od evropských firem získávat "kapitál, expertizu a znalosti", které jsou využitelné pro zvýšení "vojenských a zpravodajských schopností vedoucích k ohrožení národní bezpečnosti". EK proto letos připraví instrukce, jak by měly evropské firmy vyvážející citlivé technologie postupovat ve vztahu k Číně, dodala.