Wagnerovci jedou na „dovolenou“ do Ruska. Alespoň ti, co odmítli nabídky jiných žoldnéřských skupin

Soukromá vojenská skupina (SVS) Wagner dostává pokyny k přemístění svých bojovníků z Běloruska na území Ruské federace. Má jít o „dovolenou“ pro ty, kteří odmítli nabídky odjet na misi do Libye. Ty ale přicházejí od jiných žoldnéřských uskupení. 

Wagnerovci se stahují z Běloruska. Uvedly to zdroje telegramového kanálu VČK-OGPU, který sám o sobě tvrdí, že „odhaluje tajemství úředníků, oligarchů, gangsterů a strážců zákona“. 

Nyní končí první etapa stahování bojovníků z běloruského teritoria. Druhá má začít už tuto neděli. „Přeprava bojovníků SVS Wagner z Běloruska probíhá ve skupinách 500-600 osob do Voroněže, Rostova a Krasnodaru,“ píše VČK-OGPU. Podle serveru se nazývá odesíláním bojovníků na dovolenou. „O jejich návratu do Běloruska však nikdo nemluví.“ 

Bojovníci v současné chvíli mají nařízeno zůstat v kontaktu se SVS a „přijímat nové úkoly, které mohou přijít kdykoliv“. Podle velké rady velitelů Wagnera je aktivace hlavních sil plánována na konec srpna. 

Server dále uvádí, že se běloruský lídr Alexandr Lukašenko odmítá finančně podílet na činnosti wagnerovců. „Naopak očekával, že toto financování bude pocházet z Ruské federace,“ píše. V Bělorusku má zůstat malá skupina instruktorů. 

Členové wagnerovců údajně měli zamířit do Libye, kde jsou přítomni dlouhodobě. „Po zasedání SVS Wagner byli všichni, kteří se nepřihlásili na cestu do Libye, urychleně posláni na dovolenou do Ruska. V tuto chvíli si žoldáci v Bělorusku balí kufry a vracejí se na dovolenou do Ruska,“ popsal jeden ze zdrojů kanálu. 

Dle dostupných informací členové SVS Wagner skutečně „dostávají telefonáty s nabídkou narukovat na práci do Afriky“. Tyto telefonáty ale pocházejí od jiných, „druhořadých“ soukromých vojenských skupin. „Není možné zničit jednotu největší armády a nejefektivnější armády v dějinách pod názvem SVS Wagner a znovu se shromáždit pod novou střechou. Nenechte se na to nachytat. Zavolejte svým velitelům,“ varovala velká rada velitelů své žoldáky. 

Wagnerovci dostali nabídku k pobytu na území Běloruska od Lukašenka po vzpouře jejich velitele Jevgenije Prigožina. Ten koncem června prohlásil, že se svými žoldnéři potáhne na Moskvu. SVS postupně obsadila klíčové vojenské objekty v Rostovu na Donu, Voroněži a Lipecku. 

Mnohá média skutečně zveřejnila satelitní snímky stanového tábora, který za několik dní vznikl v bývalém vojenském areálu u běloruského města Asipovičy. Ruský nezávislý portál Vjorstka dříve napsal, že tábor se staví pro 8000 wagnerovců. Běloruské úřady o nově vzniklém areálu ale oficiálně neinformovaly. V úterý naopak Lukašenko tvrdil, že v Bělorusku žádné tábory pro členy Wagnerovy SVS nevznikají.

„Pokud ale budou chtít – chápu to tak, že se dívají po různých místech – tak je ubytujeme. Postavte si třeba stany,“ citoval běloruského lídra server Zerkalo.

Související

Více souvisejících

Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) Rusko Bělorusko Libye

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 3 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 3 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 4 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 5 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 5 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

Ukrajinská armáda čelí masivní ruské ofenzivě na východě, drží ale pozice v Kurské oblasti

Ruské síly se pokoušejí postoupit prakticky podél celé východní fronty Ukrajiny a současně se snaží vytvořit nárazníkovou zónu v severovýchodní části země. Uvedl to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj během brífinku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy