Spojené státy, které od začátku války podporují Izrael v bojí proti radikálnímu hnutí Hamás, odsoudily útoky armády na civilisty v Gaze. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek podle CNN odsoudil civilní oběti útoků a uvedl, že je třeba udělat více, aby se "minimalizovaly ztráty palestinských civilistů."
Ačkoli Blinken pochválil Izrael za jeho oznámení o každodenních humanitárních pauzách a dvou humanitárních koridorech, řekl, že "je toho víc, co lze a mělo by se udělat pro minimalizaci škod na palestinských civilistech."
"Bylo zabito příliš mnoho Palestinců. Příliš mnoho jich v posledních týdnech trpělo," řekl Blinken na tiskové konferenci v indickém hlavním městě Dillí. "Chceme udělat vše, co je v našich silách, abychom zabránili škodám a maximalizovali pomoc, která se k nim dostane," dodal.
"Za tímto účelem budeme s Izraelem nadále diskutovat o konkrétních krocích, které je třeba podniknout k dosažení těchto cílů," dodal Blinken. Podrobnosti o těchto krocích ale odmítl upřesnit.
Ačkoliv Spojené státy Izrael podporují, stále více se staví proti útokům, k nimž v Gaze dochází. Blinken ale po setkání v Tel Avivu v Izraeli s premiérem Benjaminem Netanjahuem a dalšími izraelskými představiteli uvedl, že "bylo dosaženo určitého pokroku."
Ve středu v Tokiu pak popsal podmínky USA pro "trvalý a udržitelný mír" v Gaze. "Žádné násilné vysídlení Palestinců z Gazy. Zákaz využití Gazy jako platformy pro zahájení terorismu nebo jiných útoků proti Izraeli. Žádné zmenšování území v Gaze a zachování územní způsobilosti Palestinské správy pro Gazu a Západní břeh Jordánu," řekl v pátek Blinken.
Prezident Joe Biden je přesvědčen, že v konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás by měla nastat humanitární přestávka s cílem dostat vězně ven z pásma Gazy. Spojené státy přitom ještě před několika dny množící se výzvy k příměří odmítaly.
"Jsem přesvědčen, že potřebujeme přestávku," řekl Biden na akci v rámci volební kampaně ve městě Minneapolis. Reagoval na požadavek na příměří v pásmu Gazy. "Přestávka znamená poskytnout čas, abychom dostali vězně ven," dodal.
Biden také ocenil úsilí některých zemí v oblasti Blízkého východu za pomoc při přepravě zraněných Palestinců i cizinců z pásma Gazy. Mezi těmito osobami jsou i občané USA.
"Chci poděkovat našim partnerům, obzvláště Kataru, kteří s námi úzce spolupracovali na podpoře jednání s cílem usnadnit odchod těchto občanů," řekl. Je však podle jeho slov třeba vyvinout více úsilí, aby se výrazně navýšil přísun humanitární pomoci do pásma Gazy.
Spojené státy přitom před několika týdny odmítaly množící se výzvy k příměří ve válce mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás v pásmu Gazy. V pondělí to řekl mluvčí prezidenta USA pro národní bezpečnost John Kirby.
"Nemyslíme si, že příměří je právě teď ta správná odpověď. Momentálně ho nepodporujeme," uvedl Kirby. Namísto toho by se podle něj měly zvážit "přestávky", během kterých by byla civilnímu obyvatelstvu v pásmu Gazy doručena pomoc.
USA jsou si podle Kirbyho jisté, že v nejbližších dnech se počet nákladních vozidel s humanitární pomocí, která se dostanou do pásma Gazy z Egypta přes přechod Rafah, zvýší na zhruba sto denně.
"V této první fázi, o které jsme mluvili s Izraelci, se pokusíme dostat na sto (vozidel) za den," řekl Kirby. "Jsme přesvědčeni, že se tam v nejbližších dnech dostaneme," dodal.
Podle Organizace spojených národů je sto kamionů denně nezbytné minimum k tomu, aby se pokryly ty nejnutnější potřeby tamního obyvatelstva. V současnosti do Gazy míří desítky kamionů týdně, což je oproti předchozím dodávkám humanitární pomoci zlomkové číslo.
Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) tvrdí, že omezený počet humanitárních konvojů vstupujících do pásma Gazy nepostačuje k uspokojení "bezprecedentních humanitárních potřeb" tamních civilistů.
"Hrstka konvojů, které projdou přes Rafah, není nic ve srovnání s potřebami více než dvou milionů lidí uvězněných v Gaze," řekl Lazzarini na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku .
"Zavedený systém přísunu pomoci do Gazy selže, dokud se nenajde politická vůle nastavit jej tak, aby byl smysluplný a odpovídal bezprecedentním humanitárním potřebám," dodal. Podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrica vstoupilo do pásma Gazy v neděli jen 33 kamionů vezoucích vodu, potraviny a zdravotnický materiál.
Lazzarini zároveň poukázal na to, že za více než tři týdny války mezi Izraelem a Hamásem zahynulo již 64 pracovníků UNRWA. "Je to nejvyšší počet humanitárních pracovníků OSN zabitých za tak krátký čas v konfliktu," řekl. "Kolegové z UNRWA jsou jediným zábleskem naděje pro celé pásmo Gazy. Dochází jim však palivo, voda, potraviny, léky a brzy nebudou schopni dále fungovat," varuje.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví nejméně 10 000 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 11 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Související
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Antony Blinken , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
včera
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
včera
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
včera
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim.
Zdroj: Lucie Podzimková