Ukrajinci čelí "smrtelnému nebezpečí", pokud Západ upustí od finanční podpory Kyjevu pro jeho boj proti jednotkám ruského prezidenta Vladimira Putina, upozornila manželka prezidenta Ukrajiny Olena Zelenská.
Podle Zelenské bude její země ponechána napospas smrti, pokud se svět unaví z poskytování podpory Kyjevu. Manželka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to uvedla v rozhovoru pro britskou stanici BBC.
Její vyjádření přišla v době, kdy Británie naléhá na americké republikány, aby souhlasili s poskytnutím další pomoci Ukrajině, připomíná DPA.
Britský ministr zahraničí David Cameron během diplomatické mise v USA varoval tamní republikány, že blokování nového balíku finanční podpory by bylo " vánočním dárkem " pro Putina.
Ukončení americké vojenské pomoci pro Ukrajinu by umožnilo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi triumfovat ve válce na Ukrajině. Uvedl už dříve poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
"Kongres USA se musí rozhodnout, zda bude nadále podporovat boj za svobodu na Ukrajině jako součást 50členné koalice, kterou vybudoval prezident Biden, nebo ignorovat lekce, které nás naučila historie, a nechat Putina, aby triumfoval," řekl Sullivan novinářům v Bílém domě.
Biden v říjnu požádal Kongres o uvolnění přibližně 105 miliard dolarů v rámci bezpečnostního balíčku, který mimo jiné obsahuje i rozsáhlou vojenskou pomoc pro Ukrajinu a Izrael. Někteří konzervativní republikáni ale další pomoc pro Kyjev odmítají a Kongres proto již několik měsíců čelí patové situaci v otázce financování.
Spojené státy jsou největším poskytovatelem vojenské pomoci pro Kyjev. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu k tomuto účelu vyčlenili téměř 44 miliard dolarů a opakovaně přislíbili pomáhat Kyjevu "tak dlouho, jak to bude nutné" . Odpor některých republikánů však budoucí dodávky pomoci ohrožuje.
Podle amerického historika Timothyho Snydera, specializujícího se na dějiny východní Evropy, přitom může Západ změnit situaci na Ukrajině, které údajně dochází síly při protiofenzívě proti ruským okupačním silám na východě země, zvýšením vojenské pomoci Kyjevu.
Podle amerického historika Timothyho Snydera, specializujícího se na dějiny východní Evropy, může Západ změnit situaci na Ukrajině, které údajně dochází síly při protiofenzívě proti ruským okupačním silám na východě země, zvýšením vojenské pomoci Kyjevu.
Snyder také odmítá používání argumentu o únavy z války a tvrdí, že spíše lidé snadno ztrácí pozornost. Podle něj by nedostatek pomoci pro Ukrajinu mohl pro Spojené státy znamenat zahraničněpolitickou katastrofu větší než válka v Iráku, s potenciálními dopady na důvěryhodnost, demokracii a odstrašení vůči Číně a Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se navíc obává, že rétorika Washingtonu v obdobím před příštími prezidentskými volbami může oslabit americkou pomoc pro Ukrajinu. Šéf diplomacie EU Josep Borrell upozornil, že pokud politické spory ve Spojených státech podkopou podporu Washingtonu pro Kyjev, Evropa nebude schopna tuto mezeru vyplnit.
Zelenskyj po příchodu na nedávný summit Evropského politického společenství (EPC) připomněl, že americký prezident Joe Biden ho o pokračování v podpoře ujistil. Dodal však, že USA procházejí náročným předvolebním obdobím.
Zelenskyj od lídrů evropských zemí žádal více jednoty vůči ruským hybridním útokům, které podle jeho slov očekává v zimě. Žádal také bezprostřední dodání dalších systémů protivzdušné obrany.
Absolvoval i setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem, který mu přislíbil více vojenské pomoci vůči nové ruské ofenzivě, která se očekává během zimy. Jednali také o úsilí Ukrajiny o vstup do EU.
"Ukrajina potřebuje podporu od Evropské unie...ale i podporu od Spojených států," řekl Borrell na summitu ve španělské Granadě. "Dokáže Evropa vyplnit mezeru po Spojených státech? Inu, Evropa určitě nemůže nahradit USA," dodal.
O roli USA v pomoci Ukrajině nedávno hovořil i Benjamin Haddad, jeden z předních členů francouzského Národního shromáždění za stranu prezidenta Emmanuela Macrona a člen zahraničního výboru. V rozhovoru pro server European pravda ale přiznává, že Evropa sama by aktuálně bez USA nebyla schopna Ukrajině pomoci.
Podle Haddada musí být prioritou v následujících letech pomoci Ukrajině při rekonstrukci a reformách. Podotkl, že podporuje jak její vstup do Evropské unie, tak i do NATO, kde Kyjevu už vstup přislíben byl, podobně jako se někteří členové vyslovili pro vstup Gruzie.
"Ale co se mezitím stalo? Rusko zaútočilo v letech 2014 a 2022 na Gruzii a poté na Ukrajinu. Nepozvat tyto země do NATO byla provokace. Doufám, že na washingtonském summitu (bude se konat příští rok, pozn. red.) jasně pozveme Ukrajinu ke vstupu do NATO. Doufal jsem, že se to stane ve Vilniusu, ale doufejme, že se to stane ve Washingtonu," uvedl.
Podotkl také, že s Ruskem nelze jednat. "Viděli jsme v posledních letech, když jsme zkoušeli diplomacii s Putinem, že to nefunguje. Nefunguje to z prostého důvodu: Putina to nezajímá. To je někdo, kdo 20 let budoval svůj režim v opozici vůči Západu, v opozici vůči EU, v opozici vůči Spojeným státům a NATO. Různí prezidenti z Evropy nebo ze Spojených států, jako například prezident Obama, se pokoušeli o dialog s Ruskem, zkoušeli transakční přístup. Putin nemá zájem!" domnívá se.
Nejlepší možností je proto podle něj dát Ukrajincům prostředky, aby se mohli bránit a získat zpět své území. Zároveň ale nechce, aby se NATO nebo evropské země dostaly do přímé konfrontace s Ruskem. "Dáváme Ukrajincům, co potřebují, ať už jde o tanky nebo stíhačky. Ale z technického hlediska nevím, jestli je lepší mít francouzské stíhačky nebo stíhačky jiných zemí," prohlásil.
Doplnil, že je potřeba urychlit muniční plán EU tak, aby se vyrobilo milion nábojů ročně. Ukazuje se totiž, že současné průmyslové procesy nejsou dostatečně rychlé, aby byly schopny reagovat na potřeby Ukrajinců. "Musíme se dostat do situace, kdy můžeme Ukrajině pomoci i sami. Určitě tam ještě nejsme," uvedl s odkazem na USA.
Kvůli předvolební kampani hrozí, že příští rok výrazně poklesne americká podpora Ukrajiny. Podle Haddada by to bylo zavádějící a je důležité, aby podpora pokračovala. Opačnou alternativu ale nevylučuje. "Pokud to nepůjde tak, jak doufáme, Evropané musí být skutečně připraveni zrychlit," dodal.
Válka na Ukrajině může trvat ještě roky
Rusko se mezi tím připravuje na to, že válka na Ukrajině potrvá ještě několik let. Svědčí o tom plánované prudké zvýšení výdajů na obranu v rozpočtu na rok 2024. S odkazem na britské ministerstvo obrany to uvedl server Sky News.
Z dokumentů, které zřejmě unikly z ruského ministerstva financí, vyplývá, že výdaje Ruska na obranu budou v roce 2024 tvořit přibližně 30 procent celkových výdajů státu.
Resort financí navrhuje vyčlenit na obranu 10,8 bilionu rublů, což odpovídá přibližně šesti procentům HDP a představuje zvýšení o 68 procent ve srovnání s rokem 2023.
Podle Londýna je vysoce pravděpodobné, že Rusko bude schopno udržet tuto úroveň výdajů na obranu do roku 2024, avšak pouze na úkor jiných odvětví hospodářství.
"Úplné podrobnosti o ruských výdajích na obranu jsou vždy tajné, ale tato čísla naznačují, že se Rusko připravuje na několik dalších let bojů na Ukrajině," uvedla Británie. Ministr obrany Sergej Šojgu už 27. září uvedl, že očekává, že konflikt bude pokračovat i v roce 2025.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom již dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí. V rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi a varoval také před třetí světovou válkou.
"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.
Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území.
Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.
"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.
Související
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
válka na Ukrajině , Olena Zelenská (Yelena Zelenskaya)
Aktuálně se děje
před 15 minutami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 33 minutami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 1 hodinou
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
V noci na dnešek Rusové provedli útoky na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny, což způsobilo poškození zařízení a zranění alespoň jednoho pracovníka. Oznámil to podle ukrajinských médií ministr energetiky Herman Haluščenko.
Zdroj: Libor Novák