ANALÝZA | Válka na Korejském poloostrově hrozí nemilosrdností a brutalitou. KLDR nepomohou ani jaderné zbraně

Pchjongjang minulý týden oznámil, že provede „zásadní vojenský krok“ a odřízne své území od Jižní Koreje. „Vyhrocená vojenská situace, která panuje na Korejském poloostrově, vyžaduje, aby ozbrojené síly KLDR přijaly rozhodnější a silnější opatření s cílem věrohodněji bránit národní bezpečnost,“ oznámil generální štáb severokorejské armády podle americké stanice CNN.

Děje se tak v době, kdy severokorejský režim posílil vazby na Rusko prostřednictvím smlouvy o strategickém partnerství a zároveň stoupá napětí mezi oběma sousedy na Korejském poloostrově. „Pokud se nepřítel pokusí použít ozbrojené síly k narušení suverenity KLDR, KLDR bez váhání použije všechny dostupné útočné síly, včetně jaderných zbraní,“ citovala lídra Severní Koreje Kim Čong-una státem kontrolovaná agentura KCNA.

Jižní Korea zareagovala podobně agresivním způsobem. „Pokud se Severní Korea pokusí použít jaderné zbraně, naše armáda odpoví rozhodně a zdrcujícím způsobem... Tento den bude znamenat konec severokorejského režimu,“ prohlásil jihokorejský prezident Jun Suk-jol podle serveru Al-Arabiya.

Obě země jsou de facto na prahu válku už od jejího skončení v roce 1953. Tehdy padly za oběť Korejské válce miliony lidí bez toho, aby se jakékoli straně podařilo dosáhnout nějakého taktického úspěchu – naopak, jejich vztahy se neustále zhoršují a hranice zůstaly prakticky stejné, jako při rozdělení obou zemí po druhé světové válce.

Zhoršené vztahy se za poslední dobu projevují až nechutnými praktikami. Zatímco Jihokorejci pouští přes hranice moderní hudbu a na ulice severokorejských měst shazují různé letáky, Severokorejci nad jihokorejské území vypouští balóny naplněné nedopalky cigaret, hadry, papíry či plasty. Výjimkou nejsou ani lidské fekálie.

Na napětí zmítající Korejský poloostrov má vliv také mezinárodní dění. Existují podezření, že severokorejští vojáci bojují a umírají na Ukrajině, kde vede Rusko od února 2022 agresivní válku. „Rusko a Severní Korea podepsaly vzájemnou dohodu podobnou vojenskému spojenectví, takže možnost takového nasazení je velmi pravděpodobná,“ uvedl jihokorejský ministr obrany během svého projevu v parlamentu.

Server uvedl, že před raketovým útokem Rusové „hostům“ ze Severní Koreje (KLDR) ukazovali výcvik vojenského personálu v útoku a obraně. Podle agentury Interfax-Ukrajina přijeli důstojníci z KLDR na frontu v rámci „výměny zkušeností“, jak naznačují zprávy z ruských sociálních sítí.

Pokud dojde na válku…

Jak již bylo řečeno, Soul a Pchjongjang jsou stále ve válečném stavu. Válku v roce 1953 ukončila pouze dohoda o příměří a od té doby na oficiální mírovou smlouvu nedošlo. Několik věcí se ale od této války změnilo.

V prvé řadě – Severní Korea vyvinula jaderné zbraně. Enormní vývoj severokorejských ozbrojených sil jde sice ruku v ruce s chudobou v zemi, to ale neznamená, že armáda Pchjongjangu nedokáže způsobit nepředstavitelnou destrukci.

Jenže neposílil pouze Pchjongjang. Z Jižní Koreji se od jejího vzniku ještě ve 40. letech minulého století stala uznávaná technologická mocnost s (poměrně) úspěšným demokratickým zřízením. Oproti jejímu severnímu sousedovi jde o silný kontrast – fakticky se obě země na poloostrově chovají přesně opačně.

Podle renomovaného serveru globalfirepower.com si v ohledech ozbrojených sil vede Jižní Korea daleko lépe. Aktivních vojáků sice má severokorejská armáda více, ale společně se stavem tamější ekonomiky a potravinové bezpečnosti toto nutně nemusí být výhoda, jakmile dojde na skutečně otevřenou válku.

Opravdové rozdíly se ale začínají objevovat při pohledu na rozpočet – Jižní Korea má více než desetkrát vyšší armádní rozpočet než Severní, přičemž její HDP i zahraniční rezervy jsou se severním sousedem absolutně nesrovnatelné.

Jihokorejská armáda má kvalitnější a početnější letectvo. Na zemi mají Severokorejci zhruba dvojnásobnou převahu v tankovém vojsku, to se ale vyrovnává zhruba trojnásobkem obrněných vozidel u Jihokorejců.

Jaderné ohrožení Jihu

Jak už ale bylo zmíněno, Severní Korea má k dispozici jaderné zbraně a know-how k jejich výrobě. Američtí zpravodajci podle serveru Council on Foreign Relations zjistili, že země má materiál k výrobě až šedesáti zbraní, jejich skutečný aktuální počet je však diskutabilní. Švédský think tank SIPRI odhadl, že jich může mít v roce 2024 k dispozici zhruba pět desítek.

Jenže fakt, že Severní Korea má v držení nějaké jaderné zbraně, nutně neznamená, že jejich využití bude úspěšné. Pchjongjang již provedl celou řadu testů balistických raket a je nutné podotknout, že ne všechny se povedly.

Jižní Korea disponuje pokročilými protiraketovými systémy, včetně THAAD, které jsou schopny zachytit balistické střely. Současně spoléhá na vojenskou alianci se Spojenými státy, které mají jaderný deštník zajišťující ochranu v případě útoku. Soul také investuje do modernizace armády a vyvíjí vlastní technologie, aby posílil svou obranu proti raketovým útokům.

Kromě systému THAAD se Jižní Korea spoléhá na vícevrstvou obranu, včetně systémů Patriot PAC-3, určených k zachytávání střel na kratší vzdálenost.

Pokud tedy dojde na válku mezi Jižní a Severní Koreou, patrně bude velice krvavá a ničivá. Obě země mají dost prostředků na to, aby dokázaly té druhé způsobit nenapravitelné škody.

Kromě toho, že jsou Severokorejci připraveni jít do války s podstatně silnější armádou, za níž ochotně stojí Spojené státy, tak se nepřátelé ze severu a jihu nesnášejí natolik, že samotný průběh války bude velice nemilosrdný.