ANALÝZA | Válka na Korejském poloostrově hrozí nemilosrdností a brutalitou. KLDR nepomohou ani jaderné zbraně

Napětí na Korejském poloostrově se dále vyhrocuje. Severní Korea oznámila „zásadní vojenský krok“ a hrozí použitím jaderných zbraní. Jižní Korea odpověděla varováním o drtivé odvetě, která by mohla znamenat konec severokorejského režimu. Střet obou armád ale může být natolik brutální, že způsobí nenapravitelné škody.

Pchjongjang minulý týden oznámil, že provede „zásadní vojenský krok“ a odřízne své území od Jižní Koreje. „Vyhrocená vojenská situace, která panuje na Korejském poloostrově, vyžaduje, aby ozbrojené síly KLDR přijaly rozhodnější a silnější opatření s cílem věrohodněji bránit národní bezpečnost,“ oznámil generální štáb severokorejské armády podle americké stanice CNN.

Děje se tak v době, kdy severokorejský režim posílil vazby na Rusko prostřednictvím smlouvy o strategickém partnerství a zároveň stoupá napětí mezi oběma sousedy na Korejském poloostrově. „Pokud se nepřítel pokusí použít ozbrojené síly k narušení suverenity KLDR, KLDR bez váhání použije všechny dostupné útočné síly, včetně jaderných zbraní,“ citovala lídra Severní Koreje Kim Čong-una státem kontrolovaná agentura KCNA.

Jižní Korea zareagovala podobně agresivním způsobem. „Pokud se Severní Korea pokusí použít jaderné zbraně, naše armáda odpoví rozhodně a zdrcujícím způsobem... Tento den bude znamenat konec severokorejského režimu,“ prohlásil jihokorejský prezident Jun Suk-jol podle serveru Al-Arabiya.

Obě země jsou de facto na prahu válku už od jejího skončení v roce 1953. Tehdy padly za oběť Korejské válce miliony lidí bez toho, aby se jakékoli straně podařilo dosáhnout nějakého taktického úspěchu – naopak, jejich vztahy se neustále zhoršují a hranice zůstaly prakticky stejné, jako při rozdělení obou zemí po druhé světové válce.

Zhoršené vztahy se za poslední dobu projevují až nechutnými praktikami. Zatímco Jihokorejci pouští přes hranice moderní hudbu a na ulice severokorejských měst shazují různé letáky, Severokorejci nad jihokorejské území vypouští balóny naplněné nedopalky cigaret, hadry, papíry či plasty. Výjimkou nejsou ani lidské fekálie.

Na napětí zmítající Korejský poloostrov má vliv také mezinárodní dění. Existují podezření, že severokorejští vojáci bojují a umírají na Ukrajině, kde vede Rusko od února 2022 agresivní válku. „Rusko a Severní Korea podepsaly vzájemnou dohodu podobnou vojenskému spojenectví, takže možnost takového nasazení je velmi pravděpodobná,“ uvedl jihokorejský ministr obrany během svého projevu v parlamentu.

Server uvedl, že před raketovým útokem Rusové „hostům“ ze Severní Koreje (KLDR) ukazovali výcvik vojenského personálu v útoku a obraně. Podle agentury Interfax-Ukrajina přijeli důstojníci z KLDR na frontu v rámci „výměny zkušeností“, jak naznačují zprávy z ruských sociálních sítí.

Pokud dojde na válku…

Jak již bylo řečeno, Soul a Pchjongjang jsou stále ve válečném stavu. Válku v roce 1953 ukončila pouze dohoda o příměří a od té doby na oficiální mírovou smlouvu nedošlo. Několik věcí se ale od této války změnilo.

V prvé řadě – Severní Korea vyvinula jaderné zbraně. Enormní vývoj severokorejských ozbrojených sil jde sice ruku v ruce s chudobou v zemi, to ale neznamená, že armáda Pchjongjangu nedokáže způsobit nepředstavitelnou destrukci.

Jenže neposílil pouze Pchjongjang. Z Jižní Koreji se od jejího vzniku ještě ve 40. letech minulého století stala uznávaná technologická mocnost s (poměrně) úspěšným demokratickým zřízením. Oproti jejímu severnímu sousedovi jde o silný kontrast – fakticky se obě země na poloostrově chovají přesně opačně.

Podle renomovaného serveru globalfirepower.com si v ohledech ozbrojených sil vede Jižní Korea daleko lépe. Aktivních vojáků sice má severokorejská armáda více, ale společně se stavem tamější ekonomiky a potravinové bezpečnosti toto nutně nemusí být výhoda, jakmile dojde na skutečně otevřenou válku.

Opravdové rozdíly se ale začínají objevovat při pohledu na rozpočet – Jižní Korea má více než desetkrát vyšší armádní rozpočet než Severní, přičemž její HDP i zahraniční rezervy jsou se severním sousedem absolutně nesrovnatelné.

Jihokorejská armáda má kvalitnější a početnější letectvo. Na zemi mají Severokorejci zhruba dvojnásobnou převahu v tankovém vojsku, to se ale vyrovnává zhruba trojnásobkem obrněných vozidel u Jihokorejců.

Jaderné ohrožení Jihu

Jak už ale bylo zmíněno, Severní Korea má k dispozici jaderné zbraně a know-how k jejich výrobě. Američtí zpravodajci podle serveru Council on Foreign Relations zjistili, že země má materiál k výrobě až šedesáti zbraní, jejich skutečný aktuální počet je však diskutabilní. Švédský think tank SIPRI odhadl, že jich může mít v roce 2024 k dispozici zhruba pět desítek.

Jenže fakt, že Severní Korea má v držení nějaké jaderné zbraně, nutně neznamená, že jejich využití bude úspěšné. Pchjongjang již provedl celou řadu testů balistických raket a je nutné podotknout, že ne všechny se povedly.

Jižní Korea disponuje pokročilými protiraketovými systémy, včetně THAAD, které jsou schopny zachytit balistické střely. Současně spoléhá na vojenskou alianci se Spojenými státy, které mají jaderný deštník zajišťující ochranu v případě útoku. Soul také investuje do modernizace armády a vyvíjí vlastní technologie, aby posílil svou obranu proti raketovým útokům.

Kromě systému THAAD se Jižní Korea spoléhá na vícevrstvou obranu, včetně systémů Patriot PAC-3, určených k zachytávání střel na kratší vzdálenost.

Pokud tedy dojde na válku mezi Jižní a Severní Koreou, patrně bude velice krvavá a ničivá. Obě země mají dost prostředků na to, aby dokázaly té druhé způsobit nenapravitelné škody.

Kromě toho, že jsou Severokorejci připraveni jít do války s podstatně silnější armádou, za níž ochotně stojí Spojené státy, tak se nepřátelé ze severu a jihu nesnášejí natolik, že samotný průběh války bude velice nemilosrdný.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jižní Korea armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

včera

včera

COP29

Největší konference o počasí dostala ránu. Světoví lídři na ni nepojedou

Na nadcházejícím klimatickém summitu COP29, který se koná v listopadu v ázerbájdžánském Baku, budou chybět klíčoví světoví lídři, včetně zástupců Spojených států, Evropské unie a Brazílie. Summit OSN o změně klimatu, jehož cílem je koordinovat globální úsilí proti klimatické změně, tak letos postrádá účast významných politických osobností, což může ovlivnit jednání a očekávané výsledky konference. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.

včera

Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v muniční továrně v USA

Poskytne Biden Ukrajině vše, než bude příliš pozdě? Kyjev nástup Trumpa do úřadu znervózňuje

Kyjev, hlavní město Ukrajiny, bylo v noci po vítězství Donalda Trumpa plné znepokojených politiků, diplomatů a podnikatelů, kteří se sešli v jedné z kyjevských restaurací. Zatímco venku houkaly sirény, uvnitř panovala atmosféra plná nejistoty. Někteří se smáli, jiní vypadali zmateně a mnozí si kladli otázku, zda prezident Joe Biden nyní uvolní všechny restrikce a poskytne Ukrajině vše, co si přála, než bude příliš pozdě.

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová se postaví proti Trumpovi.

Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen

Tento týden Američané nezvolili Kamalu Harrisovou jako první prezidentku Spojených států, ale pro Janet Edwardsovou, Afroameričanku z Washingtonu, bylo důležité, že mohla během svého života sledovat, jak jiná žena tmavé pleti kandiduje na nejvyšší úřad v zemi. Přestože Harrisová 5. listopadu prohrála, Edwardsová zdůraznila, že nechce, aby tento neúspěch zcela zastínil radost z více než tříměsíční kampaně.

včera

včera

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit

Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

včera

včera

včera

Mario Draghi

Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se otázka evropské ekonomiky stala ještě urgentnější. Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB), který před začátkem neformálního zasedání Evropské rady v Budapešti připomněl potřebu reformy evropské ekonomiky, vyjádřil obavy, že Evropa zaostává za USA v mnoha oblastech, včetně produktivity a hospodářského růstu. 

včera

včera

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy