Profil editora

Související články:

KOMENTÁŘ: Bidenův apel k jednání o jaderných zbraních není appeasement, ruskou válku na Ukrajině nelegitimizuje

Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že Bílý dům je připraven jednat s Ruskem o nové dohodě omezující strategické jaderné arzenály. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem (a potažmo celým Západem) zůstávají kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu nadále na bodu mrazu, tudíž může Bidenova pobídka na mnohé působit překvapivě, případně i nepatřičně. Ve skutečnosti je ukázkou toho, že stávající americká administrativa si dobře uvědomuje, jak důležité je zachovat dialog, který v budoucnu může vést ke zmírnění napětí.

ROZHOVOR: Operace Banner je stále neuzavřené téma. Odborník popsal nejdelší kontinuální nasazení britské armády

Poslední červencový den roku 2007 oficiálně skončilo téměř osmatřicetileté nasazení britských ozbrojených sil v Severním Irsku. Na počátku Operace Banner panovala naděje, že po zvládnutí tamních nepokojů a uklidnění situace ponechají vojáci odpovědnost za pořádek v regionu místní policii, vysvětluje Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné objasnil, jak se původně pořádková operace změnila v protipovstaleckou a protiteroristickou a proč ji provázely poměrně velké ztráty na životech. Nastínil také, jakou roli sehrál brexit v dalším vývoji severoirské otázky.

GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem

Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího vedení KSČ a dlouholetý stranický ideolog Jan Fojtík trpí podle soudních znalců demencí. Ve svých čtyřiadevadesáti letech tedy nemůže stanout před soudem a čelit obvinění z podílu na zabíjení osob, které se během předlistopadové diktatury pokoušely uprchnout přes silně střeženou hranici z Československa na Západ. Zdá se, že jde o definitivní tečku za pokusy soudně identifikovat a potrestat strůjce některých represivních opatření z řad předlistopadové politické elity.

ROZHOVOR: „Osoba jdoucí kapitalistickou cestou“. Teng se dostal zpět k moci a umožnil přežití čínského režimu, uvádí odborník Ondřej Kučera

Před 45 lety, 22. července 1977, se do významných politických funkcí v Číně vrátil Teng Siao-pching, komunista, který reformoval čínský maoistický režim a otevřel cestu k zapojení země do mezinárodní ekonomiky. Právě uvolnění ideologie a faktické nastolení kapitalismu pomohlo zachovat mocenský monopol Komunistické strany Číny, připouští odborník na moderní čínské dějiny Ondřej Kučera z Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil například i to, co patrně zachránilo Tengovi život během represí provázejících tzv. Kulturní revoluci.

ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud by Československo přežilo, asi by se podobalo Belgii, míní profesor Kopeček

Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Dokument, který se proklamoval coby základ „suverénního státu slovenského národa“, byl přijat hlasy 117 ze 147 přítomných slovenský poslanců. Dali tím najevo, že Československo v dosavadní podobě považují za mrtvé, konstatuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Profesor působící na brněnské Masarykově univerzitě, kterému letos vyšla kniha Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy, v něm mimo jiné nastínil, jakým směrem by se mohla ubírat česká politika, pokud by k rozdělení společného státu nedošlo. Okomentoval také nedávné výroky exprezidenta Václava Klause o údajných důvodech pokojného česko-slovenského rozchodu.

KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.

ROZHOVOR: 25 let od vrácení Hongkongu Číně. Liberální svobody Peking prezentuje jako zranitelnost, vysvětluje Rudolf Fürst

O půlnoci 30. června 1997 skončila britská koloniální správa Hongkongu. Ani za vlády Britů nebyl demokratický, spíše liberální s profesně obstojnou exekutivou, legislativou a jurisdikcí, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Rudolf Fürst. Odborník na Dálný východ působící v pražském Ústavu mezinárodních vztahů v něm mimo jiné přiblížil některé aspekty předání oblasti Číně a vývoj v posledním čtvrtstoletí. Soudí také, že utužování autoritářské politiky v Hongkongu sice primárně odráží vnitropolitické tendence současného čínského vůdce Si Ťin-pchinga, ale zároveň má širší konotace, především zhoršování vztahů mezi Pekingem a Západem i jeho asijskými spojenci.

KOMENTÁŘ: Konec války v nedohlednu. Vládu čeká těžká volba

Válka na Ukrajině trvá více než čtyři měsíce a její konec není v dohledu. Pro kabinet Petra Fialy to znamená problém, který má potenciál stupňovat se. Hrozí, že na pozadí horšící se ekonomické situace nezanedbatelné části tuzemského obyvatelstva dojde k proměnám a vyhrocení veřejných nálad. Vláda patrně bude muset volit mezi obětováním vlajkové lodi svého programu, tedy úspor, a růstem sociálního napětí se všemi neblahými konsekvencemi.

ROZHOVOR: Na podzim nejspíš uvidíme nepříjemné věci, míní expert na extremismus Jan Charvát

Velká část tuzemské veřejnosti se v důsledku stereotypních mediálních výkladů stále domnívá, že příslušník krajní pravice rovná se skinhead s vytetovaným hákovým křížem, upozorňuje odborník na extremismus Jan Charvát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v něm mimo jiné přiblížil, jak došlo k rozpadu tuzemských krajně pravicových struktur či nakolik se krajní pravice etablovala v prostředí stále populárnějších bojových sportů. Vysvětlil také, proč očekává, že současné ekonomické problémy povedou spíše k posílení populistů a demagogů než skutečných radikálů a extremistů.

ROZHOVOR: Důsledky šestidenní války zůstávají i po 55 letech zásadním zdrojem napětí na Blízkém východě, nastiňuje politolog Marek Čejka

Před pětapadesáti lety skončila šestidenní válka, v níž Izrael jednoznačně porazil koalici arabských států, v čele s Egyptem, Jordánskem a Sýrií, a obsadil rozsáhlá území v regionu. Význam tohoto vojenského střetu a jeho vnímání současnou izraelskou i arabskou společností přiblížil v rozhovoru pro Eurozprávy.cz politolog, právník a expert na Blízký východ Marek Čejka. Docent působící na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, mimo jiné podotýká, že velká část aktuálních problémů izraelsko-palestinského konfliktu souvisí právě s otázkami, které přinesla válka z června 1967.

ROZHOVOR: Pět let od bitvy o metropoli Islámského státu. V regionu není mnoho lidí, kterým by se po „chalífátu“ stýskalo, říká analytik Ježek

Od zahájení finální fáze bitvy o syrskou Rakku, někdejší metropoli samozvaného Islámského státu (ISIS), uplynulo přesně pět let. Tíhu pozemní operace nesly primárně místní vojenské jednotky, bez západní podpory by ovšem zničení ISIS coby územní entity nebylo myslitelné, podotýká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odborník na Blízký východ Jakub Ježek. Analytik serveru Voxpot.cz v něm mimo jiné připouští, že dobytí města provázelo značné utrpení civilistů, dodává však, že zatím nikdo nevymyslel efektivní způsob, jak ve válce ochránit obyvatelstvo městských center, jejichž obránci kladou tuhý odpor.

GLOSA: Před třiceti lety se rozšířilo NATO. Díky Rusku se brzy rozroste znovu

Před třiceti lety se řady Severoatlantické aliance rozšířily o Španělsko. Na krok, který byl vzhledem k dědictví fašistického režimu Francisca Franca ve své době vnímán jako do jisté míry kontroverzní, může letos navázat jiné, historicky mnohem pozoruhodnější rozšíření zmíněné organizace o dva dosud neutrální skandinávské státy.

KOMENTÁŘ: Zdroj stability i napětí. Před 50 lety se Moskva a Washington domluvily na omezení protiraketové obrany

Na pozadí současných vyhrocených vztahů mezi Západem a Moskvou stojí za to připomenout, že právě před půlstoletím vrcholila politika détente, neboli snaha uvolnit studenoválečné napětí mezi dvěma tehdejšími supervelmocemi. Sovětský vůdce Leonid Brežněv a americký prezident Richard Nixon podepsali 26. května 1972 v Kremlu smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (SALT) a také smlouvu o omezení obrany proti balistickým raketám. Druhá, byť je veřejnosti méně známa, byla velmi pozoruhodná: necelých deset let od karibské krize, kdy Moskva a Washington balancovaly na pokraji jaderné války, přistoupily na princip vzájemně zaručeného zničení coby garanci míru a stability.

ROZHOVOR: Proti Klausovi nestáli „hledači třetích cest“, tvrdí 30 let po začátku kupónové privatizace historik Rameš

Uplynulo 30 let od zahájení první vlny kupónové privatizace v tehdejším Československu. Její zastánci využili spontánního odporu veřejnosti proti prvním případům rozkrádání státních podniků po pádu diktatury KSČ, vysvětluje historik Václav Rameš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Autor knihy „Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii? Spory o podobu vlastnické transformace v porevolučním Československu“ připomíná, že takzvaná kuponovka byla prezentována jako způsob, který zabrání bývalým nomenklaturním kádrům ukrást výsledky revoluce. Rovněž upozorňuje, že již ve své době zaznívala vůči této formě ekonomické transformace kritika.

ROZHOVOR: Současná inflace není důsledkem dekarbonizační agendy EU, říká Tomáš Jungwirth

Uplynulo třicet let od finalizace textu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která byla o měsíc později signována na konferenci v Rio de Janeiru. Z politického hlediska šlo o pojmenování a uznání problému, podepsala se na tom příhodná doba, uvádí právník Tomáš Jungwirth v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Právník a vedoucí Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v něm mimo jiné vysvětluje, že snahy o dekarbonizaci ekonomiky přispívají k současnému rapidnímu nárůstu energií jen omezeně. Rovněž upozorňuje, že téma se stává předmětem politického sporu, protože se promítá do ceny základních komodit a má vliv na distribuci moci a peněz.

KOMENTÁŘ: Dvaadvacet let od inaugurace Putina jeho politický projekt naprosto selhal

Před dvaadvaceti lety, 7. května 2000, byl ruským prezidentem inaugurován Vladimir Putin. Politik, který měl vždy velké množství obdivovatelů a postupem času stále více odpůrců, se v posledních třech měsících stal pro velkou část světa – přinejmenším euroatlantické civilizace – psancem a úhlavním nepřítelem, který je ve veřejném prostoru nezřídka srovnáván s nejkrvavějšími diktátory moderní historie. Bez okolků se dá říci, že pozorujeme naprosté selhání Putinova původního politického projektu.

ROZHOVOR: Před 25 lety se svět pokusil zbavit chemických zbraní. Jejich nasazení však hrozí dodnes, přiznává expertka SÚJB

Před čtvrtstoletím vstoupila v platnost Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní, k níž postupně přistoupily téměř všechny státy světa. Přesto v posledních letech došlo k několika případům, kdy byly tyto prostředky nasazeny. Vedoucí Oddělení pro zákaz chemických a biologických zbraní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, inženýrka Markéta Bláhová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila naději, že tyto incidenty nepovedou k rehabilitaci chemických zbraní. Doufá, že budou i nadále považovány za krajně neetický, zbabělý a zavrženíhodný způsob boje. Dodává ovšem, že zneužití toxických chemikálií k teroristickým účelům, likvidaci osob či ničení životního prostředí zcela zamezit nelze.

KOMENTÁŘ: Přízrak jaderných zbraní nad Ukrajinou vrací svět hluboko do studené války

Od počátku války na Ukrajině před dvěma měsíci odborníci, média i politici spekulují, zda se agresor, tedy Ruská federace, nakonec neuchýlí k nasazení atomových zbraní. Připravit se na tuto eventualitu světu minulý týden hlasitě doporučil ukrajinský prezident Volodynyr Zelenskyj. V tuzemské veřejné diskuzi dokonce zazněl názor, že Rusko může od jaderného úderu odradit snad jen přímé vojenské angažmá NATO na ukrajinském bojišti. Podobná rétorika vrací svět (alespoň jeho severní polokouli) do poloviny 50. let, do nejvyhrocenějších období studené války.

ROZHOVOR: Před 15 lety zemřel Boris Jelcin. Byl pragmatik moci, ale Rusům nabídl příležitost, míní profesor Holzer

Dne 23. dubna 2007 skončila životní dráha prvního ruského prezidenta Borise Jelcina, politika, který sehrál zásadní roli při rozpadu Sovětského svazu, ale také usnadnil cestu k moci současnému kremelskému autoritáři Vladimiru Putinovi. Nebyl velký myslitel, spíše praktik moci, neváhal se uchýlit k násilí, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Jan Holzer. Politolog z brněnské Masarykovy univerzity mimo jiné objasnil, proč je Jelcinova éra devadesátých let na jednu stranu vnímána problematicky, ale zároveň v kontextu ruských dějin představuje výjimečné období.

KOMENTÁŘ: Déjà vu ruské armády. Válka na Ukrajině splaskla propagandistickou bublinu

Téměř dva měsíce po začátku ruského vojenského vpádu na Ukrajinu se množí zprávy o neúspěších invazních jednotek. Přestože nemáme k dispozici přesné informace o skutečném obrazu na bojišti, jelikož obě válčící strany je z pochopitelných důvodů prezentují zkresleně a upravené ve svůj prospěch, zdá se, že průběh konfliktu odkryl výrazné slabiny ruských ozbrojených sil. Z historické perspektivy se do mysli vkrádá déjà vu z poslední fáze studené války.