Profil editora

Související články:

ROZHOVOR: Pět let od bitvy o metropoli Islámského státu. V regionu není mnoho lidí, kterým by se po „chalífátu“ stýskalo, říká analytik Ježek

Od zahájení finální fáze bitvy o syrskou Rakku, někdejší metropoli samozvaného Islámského státu (ISIS), uplynulo přesně pět let. Tíhu pozemní operace nesly primárně místní vojenské jednotky, bez západní podpory by ovšem zničení ISIS coby územní entity nebylo myslitelné, podotýká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odborník na Blízký východ Jakub Ježek. Analytik serveru Voxpot.cz v něm mimo jiné připouští, že dobytí města provázelo značné utrpení civilistů, dodává však, že zatím nikdo nevymyslel efektivní způsob, jak ve válce ochránit obyvatelstvo městských center, jejichž obránci kladou tuhý odpor.

GLOSA: Před třiceti lety se rozšířilo NATO. Díky Rusku se brzy rozroste znovu

Před třiceti lety se řady Severoatlantické aliance rozšířily o Španělsko. Na krok, který byl vzhledem k dědictví fašistického režimu Francisca Franca ve své době vnímán jako do jisté míry kontroverzní, může letos navázat jiné, historicky mnohem pozoruhodnější rozšíření zmíněné organizace o dva dosud neutrální skandinávské státy.

KOMENTÁŘ: Zdroj stability i napětí. Před 50 lety se Moskva a Washington domluvily na omezení protiraketové obrany

Na pozadí současných vyhrocených vztahů mezi Západem a Moskvou stojí za to připomenout, že právě před půlstoletím vrcholila politika détente, neboli snaha uvolnit studenoválečné napětí mezi dvěma tehdejšími supervelmocemi. Sovětský vůdce Leonid Brežněv a americký prezident Richard Nixon podepsali 26. května 1972 v Kremlu smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (SALT) a také smlouvu o omezení obrany proti balistickým raketám. Druhá, byť je veřejnosti méně známa, byla velmi pozoruhodná: necelých deset let od karibské krize, kdy Moskva a Washington balancovaly na pokraji jaderné války, přistoupily na princip vzájemně zaručeného zničení coby garanci míru a stability.

ROZHOVOR: Proti Klausovi nestáli „hledači třetích cest“, tvrdí 30 let po začátku kupónové privatizace historik Rameš

Uplynulo 30 let od zahájení první vlny kupónové privatizace v tehdejším Československu. Její zastánci využili spontánního odporu veřejnosti proti prvním případům rozkrádání státních podniků po pádu diktatury KSČ, vysvětluje historik Václav Rameš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Autor knihy „Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii? Spory o podobu vlastnické transformace v porevolučním Československu“ připomíná, že takzvaná kuponovka byla prezentována jako způsob, který zabrání bývalým nomenklaturním kádrům ukrást výsledky revoluce. Rovněž upozorňuje, že již ve své době zaznívala vůči této formě ekonomické transformace kritika.

ROZHOVOR: Současná inflace není důsledkem dekarbonizační agendy EU, říká Tomáš Jungwirth

Uplynulo třicet let od finalizace textu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která byla o měsíc později signována na konferenci v Rio de Janeiru. Z politického hlediska šlo o pojmenování a uznání problému, podepsala se na tom příhodná doba, uvádí právník Tomáš Jungwirth v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Právník a vedoucí Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v něm mimo jiné vysvětluje, že snahy o dekarbonizaci ekonomiky přispívají k současnému rapidnímu nárůstu energií jen omezeně. Rovněž upozorňuje, že téma se stává předmětem politického sporu, protože se promítá do ceny základních komodit a má vliv na distribuci moci a peněz.

KOMENTÁŘ: Dvaadvacet let od inaugurace Putina jeho politický projekt naprosto selhal

Před dvaadvaceti lety, 7. května 2000, byl ruským prezidentem inaugurován Vladimir Putin. Politik, který měl vždy velké množství obdivovatelů a postupem času stále více odpůrců, se v posledních třech měsících stal pro velkou část světa – přinejmenším euroatlantické civilizace – psancem a úhlavním nepřítelem, který je ve veřejném prostoru nezřídka srovnáván s nejkrvavějšími diktátory moderní historie. Bez okolků se dá říci, že pozorujeme naprosté selhání Putinova původního politického projektu.

ROZHOVOR: Před 25 lety se svět pokusil zbavit chemických zbraní. Jejich nasazení však hrozí dodnes, přiznává expertka SÚJB

Před čtvrtstoletím vstoupila v platnost Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní, k níž postupně přistoupily téměř všechny státy světa. Přesto v posledních letech došlo k několika případům, kdy byly tyto prostředky nasazeny. Vedoucí Oddělení pro zákaz chemických a biologických zbraní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, inženýrka Markéta Bláhová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila naději, že tyto incidenty nepovedou k rehabilitaci chemických zbraní. Doufá, že budou i nadále považovány za krajně neetický, zbabělý a zavrženíhodný způsob boje. Dodává ovšem, že zneužití toxických chemikálií k teroristickým účelům, likvidaci osob či ničení životního prostředí zcela zamezit nelze.

KOMENTÁŘ: Přízrak jaderných zbraní nad Ukrajinou vrací svět hluboko do studené války

Od počátku války na Ukrajině před dvěma měsíci odborníci, média i politici spekulují, zda se agresor, tedy Ruská federace, nakonec neuchýlí k nasazení atomových zbraní. Připravit se na tuto eventualitu světu minulý týden hlasitě doporučil ukrajinský prezident Volodynyr Zelenskyj. V tuzemské veřejné diskuzi dokonce zazněl názor, že Rusko může od jaderného úderu odradit snad jen přímé vojenské angažmá NATO na ukrajinském bojišti. Podobná rétorika vrací svět (alespoň jeho severní polokouli) do poloviny 50. let, do nejvyhrocenějších období studené války.

ROZHOVOR: Před 15 lety zemřel Boris Jelcin. Byl pragmatik moci, ale Rusům nabídl příležitost, míní profesor Holzer

Dne 23. dubna 2007 skončila životní dráha prvního ruského prezidenta Borise Jelcina, politika, který sehrál zásadní roli při rozpadu Sovětského svazu, ale také usnadnil cestu k moci současnému kremelskému autoritáři Vladimiru Putinovi. Nebyl velký myslitel, spíše praktik moci, neváhal se uchýlit k násilí, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Jan Holzer. Politolog z brněnské Masarykovy univerzity mimo jiné objasnil, proč je Jelcinova éra devadesátých let na jednu stranu vnímána problematicky, ale zároveň v kontextu ruských dějin představuje výjimečné období.

KOMENTÁŘ: Déjà vu ruské armády. Válka na Ukrajině splaskla propagandistickou bublinu

Téměř dva měsíce po začátku ruského vojenského vpádu na Ukrajinu se množí zprávy o neúspěších invazních jednotek. Přestože nemáme k dispozici přesné informace o skutečném obrazu na bojišti, jelikož obě válčící strany je z pochopitelných důvodů prezentují zkresleně a upravené ve svůj prospěch, zdá se, že průběh konfliktu odkryl výrazné slabiny ruských ozbrojených sil. Z historické perspektivy se do mysli vkrádá déjà vu z poslední fáze studené války.

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

ROZHOVOR: Pět let od masových protestů se Rusko mění z měkkého v tuhý autoritářský režim, tvrdí analytik Andrej Kolesnikov

Před pěti lety odstartovala v Rusku série rozsáhlých pouličních protestů, během kterých desetitisíce obyvatel v mnoha městech napříč zemí dávaly najevo své rozhořčení z korupce zakořeněné ve vládních kruzích, stejně jako nesouhlas s chystanou reformou penzí, která zvyšovala věk odchodu do důchodu. Ruský politický analytik Andrej Kolesnikov působící v nezávislém think tanku Carnegie Moscow Center v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz při této příležitosti stručně nastínil, jaké bylo pozadí tehdejších protestů, jak ovlivnily ruskou vnitropolitickou situaci i to, jaká je možnost protestovat za současné situace, během ruského vojenského útoku na Ukrajinu.

ROZHOVOR: 65 let od založení Evropského hospodářského společenství míra integrace překonala očekávání tehdejších politiků, uvádí politolog Kovář

Před 65 lety byla výrazně prohloubena integrace evropského kontinentu prostřednictvím smluv o Evropském hospodářském společenství (EHS) a Evropském společenství pro atomovou energii (EUROATOM). Jejich podpis z 25. března 1957 přiblížil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Jan Kovář. Zástupce ředitele výzkumu na pražském Ústavu mezinárodních vztahů například upozorňuje, že ekonomická integrace nebyla vnímána jako cíl sám o sobě, ale rovněž jako nástroj pro zachování míru. Stejně tak podotýká, že v některých oblastech společný evropský projekt je nyní dál, než v padesátých letech očekávali jeho architekti.

ROZHOVOR: Před 30 lety se začal hroutit apartheid. Jihoafričané jej zpravidla považují za zločin proti lidskosti, říká Mikuláš Touška

Jihoafrická republika si připomíná třicet let od referenda, ve kterém tamní bělošské obyvatelstvo souhlasilo s rozhovory, které následně vedly ukončení apartheidu, tedy právně ukotvené rasové segregace v zemi. Historii tohoto systému přiblížil právník a historik Mikuláš Touška, který téma přednáší na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz například vysvětlil, že jihoafrický apartheidní režim, stejně jako jiné autoritářské režimy, nebyl schopen sebereflexe a nedokázal si připustit, že není dlouhodobě udržitelný. Bez jeho ukončení totiž země neměla šanci vymanit se z naprosté mezinárodní izolace.

KOMENTÁŘ: Česko si připomíná vstup do NATO. Putinova agrese mu dává nový rozměr

Před třiadvaceti lety, 12. března 1999, vstoupila Česka republika spolu s Polskem a Maďarskem do Severoatlantické aliance. Výročí je v tuzemském veřejném prostoru pravidelně připomínáno, letos však s ohledem na ruský vojenský útok na Ukrajinu získává nový rozměr a obsah. Události na východě nám totiž názorně ukazují, jak zásadním rozdílem je být, či nebýt součástí systému kolektivní bezpečnosti.

ROZHOVOR: Čím dál víc solidně vydělávajících si nemůže dovolit pořídit bydlení, upozorňuje sociolog Kubala

Česko je momentálně jednou ze zemí, kde ceny nemovitostí v poměru ke mzdám rostou nejvíce a nejrychleji, vyzdvihuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Petr Kubala. Člen týmu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje na socioekonomii bydlení, podotýká, že v tuzemsku můžeme hovořit přinejmenším o krizi dostupnosti bydlení, jež zasahuje především města a mladé dospělé. Odborník mimo jiné vysvětluje, že sice jde o celosvětový problém, v Česku má však svá specifika a zhoršuje ho například sílící nákup investičních nemovitostí.

GLOSA: Putin si rozpoutáním války zajistil místo v dějinách. Pozitivně hodnocen nebude

Vladimir Putin svým otevřeným vojenským útokem na Ukrajinu – a především existující mezinárodní řád – vstoupil nesmazatelně do světových dějin. Jeho krok však bude v budoucnu stěží oslavován. Současný ruský vládce se do historie zapíše jako ten, kdo ukončil dlouhé období míru v Evropě, oživil fatální poučku, že válka je přípustným pokračováním politiky, a v neposlední řadě přivodil pohromu Rusku, které za aktuální postup zaplatí ohromnou cenu.

KOMENTÁŘ: Americko-čínské partnerství z rozumu nahradil po padesáti letech studený mír

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy Richard Nixon jako první americký prezident navštívil komunistickou Čínu, čímž otevřel cestu k normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Krok, který někteří odborníci vnímají jako projev mistrovské strategie v tehdy probíhající studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ve světle vývoje posledních let nabral poněkud hořkou pachuť. Někdejší „partnerství z rozumu“ totiž přerostlo ve vzájemné soupeření, které někteří politici a komentátoři označují za nový typ studenoválečného konfliktu.

ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský

Před dvaceti lety začal v Haagu proces se Slobodanem Miloševićem obviněným z podílu na krutostech během válek při rozpadu Jugoslávie. Někdejší jugoslávský prezident se verdiktu nedočkal, zemřel před jeho vynesením, což bylo pro soudní tribunál velmi nepříjemné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz balkanista Ondřej Vojtěchovský. Ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Miloševićovu éru za katastrofu, dodává však, že v mnoha klíčových rozhodnutích se tento autoritářský politik musel ohlížet i na ostatní aktéry a okolnosti.

ROZHOVOR: Kdyby neprošla Maastrichtská smlouva, evropská integrace by vypadala podstatně jinak, říká profesor Šlosarčík

Před třiceti lety, 7. února 1992, byla v nizozemském Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii. Osud dokumentu, který výrazně prohloubil politickou a ekonomickou integraci Evropy, přitom do velké míry závisel na výsledku referenda ve Francii, v němž se pro jeho přijetí vyslovila jen velmi těsná většina hlasujících, upozorňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd pražské Univerzity Karlovy. Odborník na evropskou integraci a unijní instituce mimo jiné naznačil, zda lze v budoucnu očekávat podobně přelomové unijní dohody.