Profil editora

Související články:

KOMENTÁŘ: Moskva rozuměla důrazným vzkazům v minulosti, rozumět jim může i nyní

Možnost nové ruské vojenské akce na východě Ukrajiny již několik týdnů představuje hlavní téma světových médií i mezinárodních rozhovorů na nejvyšší úrovni. Důvod, proč výrazná aktivita ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou vyvolává enormní znepokojení, nevyplývá pouze z povahy této aktivity, ale především ze špatné historické zkušenosti s postupem Kremlu. Nabízí se však i jistá paralela z minulosti, která může naznačovat, že k nejhoršímu scénáři nedojde.

ROZHOVOR: 25 let od česko-německé deklarace. Otevírat Pandořinu skříňku vzájemných vztahů bych neradil, říká Václav Houžvička

Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 lze vnímat jako „Smírčí kámen“ a symbol nápravy silně problematické minulosti, upozorňuje politolog Václav Houžvička v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry práva a politologie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem také vysvětluje, že česká politika trpí obsahovým vyprázdněním, a není-li po ruce příhodné téma, spolehlivě zabere strašení sudetskými Němci.

KOMENTÁŘ: Moskva zkresluje historii. Vkládá do úst NATO tvrzení, která nikdy nezazněla

Vztahy mezi Ruskem a Západem se v posledních týdnech stále více točí okolo snahy Moskvy získat garance, že Severoatlantická aliance ukončí svou politiku otevřených dveří a nebude se rozšiřovat dále na východ, tedy o postsovětské republiky, v první řadě o Ukrajinu. V té souvislosti se opět objevilo tvrzení, že Západ krátce po skončení studené války tehdejším sovětským činitelům verbálně slíbil, že NATO nebude expandovat do východní Evropy. Jde o zavádějící interpretaci, která ovšem vychází z ruského dojmu, že západní postup po roce 1989 nebyl férový.

ROZHOVOR o krizi v Kazachstánu: Ruská intervence nebude zadarmo, očekává odborník Slavomír Horák

Činit paralelu mezi bouřlivými událostmi v Kazachstánu z posledních dní a protesty v Bělorusku či na Ukrajině je problematické, jelikož ztrácíme ze zřetele důležitá specifika, uvádí politický geograf Slavomír Horák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na středoasijský region působící na Katedře ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v něm objasnil pozadí rozsáhlých protestů a násilností, které nechal kazašský režim tvrdě potlačit, a to i za vnější pomoci.

ROZHOVOR s Ninou Špitálníkovou: Sjednocení Koreje není reálné, impuls k revoluci může přijít i zevnitř

Dějiny nás učí, že i zdánlivě malá událost může mít dalekosáhlé důsledky, uvádí koreanistka Nina Špitálníková v souvislosti s možným kolapsem komunistické diktatury v KLDR. Autorka dvou knih o životě v patrně nejizolovanější zemi světa, která momentálně působí v Peace Research Center Prague, v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížila, jak se formují naše představy o Severní Koreji, jak probíhají tamní represe či jaký dopad má na severokorejskou společnost koronavirová pandemie.

KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií

Uplynul rok od vpádu příznivců ve volbách poraženého amerického prezidenta Donalda Trumpa do budovy Kongresu. Je příliš brzy na to, abychom dokázali říct, nakolik bude datum 6. ledna 2021, kdy se dav pokusil zvrátit výsledek prezidentského klání, pro dějiny Spojených států z dlouhodobé perspektivy významné. Již nyní je ale zřejmé, že násilnosti na Capitol Hill ukázaly, jakou hrozbu pro demokracii představuje současný politický populismus v kombinaci s konspiračními teoriemi.

ROZHOVOR s Benem Noblem: 30 let po rozpadu SSSR nenabízí Putinovo Rusko svým občanům žádnou jasnou vizi

Stávající ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nedokázalo nabídnout Rusům - především těm mladým - přesvědčivou vizi budoucnosti země. Proto v rámci takzvaného "vlasteneckého vzdělávání" odkazuje mladou generaci na éru Sovětského svazu, a tím si vytváří legitimitu, vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Ben Noble. Expert na autoritářství a současnou ruskou politiku z londýnské University College se mimo jiné domnívá, že obraz Putina coby vůdce, který o všem rozhoduje sám, je záměrným politickým divadlem Kremlu.

KOMENTÁŘ: 30 let po rozpadu SSSR vidíme dopady nezvládnuté transformace Ruska

Před třiceti lety, 26. prosince 1991, zanikl Sovětský svaz. Jednalo se o vyústění tendencí, které od konce osmdesátých let rozkládaly "první socialistický stát světa". Šlo také o nejpatrnější projev selhání politiky posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova, která podobný výsledek v žádném případě nesledovala. Uzavřela se jedna historická kapitola. Při její reflexi se ovšem ukazuje, že na ní plynule navázala kapitola další, která uzavřená ani zdaleka není. Její hlavní otázka zní: kam směřuje postsovětský prostor a především současné Rusko?

Pandemie radikalizuje část společnosti. Odpor k očkování se stal agendou radikální pravice, tvrdí sociolog Císař

Přísliby jednoduchých řešení ze strany politické reprezentace, které ve skutečnosti nejdou splnit, nejsou šťastné, jelikož se mohou projevit v dalším poklesu důvěry části společnosti v politické instituce. Myslí si to profesor Ondřej Císař, sociolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v Sociologickém ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral dění v tuzemské společnosti po téměř dvouletém trvání koronavirové pandemie.

KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

ROZHOVOR: Pandemie bude mít hluboké dopady, skutečné riziko ale leží jinde, míní věhlasný ekonom Desmond Lachman

Pandemie urychlí celkovou proměnu ekonomiky a způsobu práce, předvídá jihoafrický ekonom a finanční analytik Desmond Lachman v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Analytik think tanku American Enterprise Institute, který dříve působil jako a hlavní poradce a posléze náměstek ředitele Mezinárodního měnového fondu, rovněž prozradil, co aktuálně nejvíce ohrožuje světovou ekonomiku.

KOMENTÁŘ: Krizi zvládne lépe semknutá společnost. Další polarizace není žádoucí

Česká republika a okolní státy přitvrzují protikoronavirové restrikce. Velmi přísná omezení života, která z velké části míří na neočkovanou část populace, byla před necelými dvěma lety v liberálních demokraciích nemyslitelná. Násilí, které v posledních dnech vidíme v některých evropských městech, například v Rotterdamu a Bruselu, naznačuje úskalí tohoto přístupu: výsledkem může být další polarizace společnosti a prohloubení krize důvěry.

ROZHOVOR s Markem Galeottim: Putin trpí paranoidní představou o NATO, Kreml chce zoufale zabránit koalici nespokojených

Za jaké situace by Rusko mohlo eskalovat konflikt na východě Ukrajiny? Jak stabilní je režim stávajícího prezidenta Vladimira Putina? A jaké jsou možné scénáře po jeho odchodu? Nejen na tyto otázky odpověděl v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz uznávaný britský odborník na moderní Rusko, jeho politiku a dějiny Mark Galeotti, čestný profesor na škole slovanských a východoevropských studií University College London a autor uznávané knihy "Musíme si promluvit o Putinovi: Jak se Západ mýlí v nebezpečném vládci Ruska".

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?

ROZHOVOR: Mise mi ukázaly, co dokážou ženy vydržet, říká zdravotnice Lékařů bez hranic

Porodní asistentka Adéla Pártlová absolvovala dvě mise humanitární organizace Lékařů bez hranic. V extrémních podmínkách pomáhala pacientům v občanskou válkou zmítaném Jižním Súdánu, následně byla přítomná v Afghánistánu, když moc přebíralo radikální islamistické hnutí Tálibán. O své zkušenosti s úskalím, které projekty v těchto zemích provázejí, se podělila v rozhovoru pro EuroZprávy.

KOMENTÁŘ: Konec prezidenta. V minulosti intrikovala Moskva, dnes rozhodnou občané

Předseda senátu Miloš Vystrčil s odvoláním na stanovisko Ústřední vojenské nemocnic veřejnosti sdělil, že prezident republiky Miloš Zeman není vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu schopen vykonávat úřad. Otevřela se diskuze o možné aktivace ústavního článku 66 a zbavení Zemana pravomocí. V poválečných českých dějinách nalezneme jedinou, šestačtyřicet let starou paralelu. I tehdy byla situace spletitá a nepřehledná. Odehrávala se ostatně za zavřenými dveřmi nejvyšších pater komunistické diktatury.

KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?

„Letos už nebudou!“ Pod tímto lakonickým heslem iniciativy několika umělců a spolku Dekomunizace se skrývá jeden ze silně rezonujících otazníků blížících se sněmovních voleb. Českým komunistům hrozí, že vůbec poprvé za sto let jejich stranické existence je voliči nevyšlou do parlamentních lavic. Jejich případný konec ve vysoké politice může být dalekosáhlý, ale nejen z důvodů, které jsou ve veřejném prostoru tradičně stavěny do popředí.

KOMENTÁŘ: Pandemie je široký problém. Řešení nemohou určovat pouze epidemiologové

KOMENTÁŘ - Vyjádření ministra zdravotnictví a mnoha dalších politiků vytvářejí dojem, že pandemie nemoci covid-19 je čistě zdravotnickým problémem, jehož řešení se musí řídit především zdravotnickou optikou. Takový přístup zásadně redukuje dopady, který mohou mít koronavirus a situace kolem něj na dlouhodobý společenský, politický a ekonomický vývoj (nejen) naší země.

Symbolika raket středního doletu. Odstartují další studenou válku?

KOMENTÁŘ - Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu, kterým vyhrožuje americká administrativa, může být mimořádně symbolickým krokem. Uvedené zbraně, které v Evropě rozmístil na přelomu 70. a 80. let Sovětský svaz a v následné reakci také Spojené státy, totiž minulého století výrazně přispěly k vypuknutí tzv. druhé studené války. Naopak, smlouva o jejich likvidaci, podepsaná na sklonku roku 1987, otevřela cestu k ukončení studenoválečného konfliktu. Nyní se rakety středního doletu opět stávají možnou rozbuškou světové politiky.

Zpochybňování holocaustu? Cikánský tábor nebyl vyhlazovací, přesto v něm umírali lidé

KOMENTÁŘ - Zpochybňování romského holocaustu z úst poslanců SPD nabírá na obrátkách. Po nepřijatelných výrocích stranického předsedy Tomia Okamury a poslance Miloslava Roznera, kteří označili cikánský tábor v Letech u Písku za místo, kde se lidé mohli volně pohybovat, resp. "neexistující pseudokoncentrák", se o slovo prostřednictvím sociálních sítí v pátek přihlásil jejich spolustraník, poslanec Lubomír Volný.