Profil editora

Související články:

KOMENTÁŘ: Česko si připomíná vstup do NATO. Putinova agrese mu dává nový rozměr

Před třiadvaceti lety, 12. března 1999, vstoupila Česka republika spolu s Polskem a Maďarskem do Severoatlantické aliance. Výročí je v tuzemském veřejném prostoru pravidelně připomínáno, letos však s ohledem na ruský vojenský útok na Ukrajinu získává nový rozměr a obsah. Události na východě nám totiž názorně ukazují, jak zásadním rozdílem je být, či nebýt součástí systému kolektivní bezpečnosti.

ROZHOVOR: Čím dál víc solidně vydělávajících si nemůže dovolit pořídit bydlení, upozorňuje sociolog Kubala

Česko je momentálně jednou ze zemí, kde ceny nemovitostí v poměru ke mzdám rostou nejvíce a nejrychleji, vyzdvihuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Petr Kubala. Člen týmu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje na socioekonomii bydlení, podotýká, že v tuzemsku můžeme hovořit přinejmenším o krizi dostupnosti bydlení, jež zasahuje především města a mladé dospělé. Odborník mimo jiné vysvětluje, že sice jde o celosvětový problém, v Česku má však svá specifika a zhoršuje ho například sílící nákup investičních nemovitostí.

GLOSA: Putin si rozpoutáním války zajistil místo v dějinách. Pozitivně hodnocen nebude

Vladimir Putin svým otevřeným vojenským útokem na Ukrajinu – a především existující mezinárodní řád – vstoupil nesmazatelně do světových dějin. Jeho krok však bude v budoucnu stěží oslavován. Současný ruský vládce se do historie zapíše jako ten, kdo ukončil dlouhé období míru v Evropě, oživil fatální poučku, že válka je přípustným pokračováním politiky, a v neposlední řadě přivodil pohromu Rusku, které za aktuální postup zaplatí ohromnou cenu.

KOMENTÁŘ: Americko-čínské partnerství z rozumu nahradil po padesáti letech studený mír

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy Richard Nixon jako první americký prezident navštívil komunistickou Čínu, čímž otevřel cestu k normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Krok, který někteří odborníci vnímají jako projev mistrovské strategie v tehdy probíhající studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ve světle vývoje posledních let nabral poněkud hořkou pachuť. Někdejší „partnerství z rozumu“ totiž přerostlo ve vzájemné soupeření, které někteří politici a komentátoři označují za nový typ studenoválečného konfliktu.

ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský

Před dvaceti lety začal v Haagu proces se Slobodanem Miloševićem obviněným z podílu na krutostech během válek při rozpadu Jugoslávie. Někdejší jugoslávský prezident se verdiktu nedočkal, zemřel před jeho vynesením, což bylo pro soudní tribunál velmi nepříjemné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz balkanista Ondřej Vojtěchovský. Ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Miloševićovu éru za katastrofu, dodává však, že v mnoha klíčových rozhodnutích se tento autoritářský politik musel ohlížet i na ostatní aktéry a okolnosti.

ROZHOVOR: Kdyby neprošla Maastrichtská smlouva, evropská integrace by vypadala podstatně jinak, říká profesor Šlosarčík

Před třiceti lety, 7. února 1992, byla v nizozemském Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii. Osud dokumentu, který výrazně prohloubil politickou a ekonomickou integraci Evropy, přitom do velké míry závisel na výsledku referenda ve Francii, v němž se pro jeho přijetí vyslovila jen velmi těsná většina hlasujících, upozorňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd pražské Univerzity Karlovy. Odborník na evropskou integraci a unijní instituce mimo jiné naznačil, zda lze v budoucnu očekávat podobně přelomové unijní dohody.

KOMENTÁŘ: Moskva rozuměla důrazným vzkazům v minulosti, rozumět jim může i nyní

Možnost nové ruské vojenské akce na východě Ukrajiny již několik týdnů představuje hlavní téma světových médií i mezinárodních rozhovorů na nejvyšší úrovni. Důvod, proč výrazná aktivita ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou vyvolává enormní znepokojení, nevyplývá pouze z povahy této aktivity, ale především ze špatné historické zkušenosti s postupem Kremlu. Nabízí se však i jistá paralela z minulosti, která může naznačovat, že k nejhoršímu scénáři nedojde.

ROZHOVOR: 25 let od česko-německé deklarace. Otevírat Pandořinu skříňku vzájemných vztahů bych neradil, říká Václav Houžvička

Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 lze vnímat jako „Smírčí kámen“ a symbol nápravy silně problematické minulosti, upozorňuje politolog Václav Houžvička v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry práva a politologie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem také vysvětluje, že česká politika trpí obsahovým vyprázdněním, a není-li po ruce příhodné téma, spolehlivě zabere strašení sudetskými Němci.

KOMENTÁŘ: Moskva zkresluje historii. Vkládá do úst NATO tvrzení, která nikdy nezazněla

Vztahy mezi Ruskem a Západem se v posledních týdnech stále více točí okolo snahy Moskvy získat garance, že Severoatlantická aliance ukončí svou politiku otevřených dveří a nebude se rozšiřovat dále na východ, tedy o postsovětské republiky, v první řadě o Ukrajinu. V té souvislosti se opět objevilo tvrzení, že Západ krátce po skončení studené války tehdejším sovětským činitelům verbálně slíbil, že NATO nebude expandovat do východní Evropy. Jde o zavádějící interpretaci, která ovšem vychází z ruského dojmu, že západní postup po roce 1989 nebyl férový.

ROZHOVOR o krizi v Kazachstánu: Ruská intervence nebude zadarmo, očekává odborník Slavomír Horák

Činit paralelu mezi bouřlivými událostmi v Kazachstánu z posledních dní a protesty v Bělorusku či na Ukrajině je problematické, jelikož ztrácíme ze zřetele důležitá specifika, uvádí politický geograf Slavomír Horák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na středoasijský region působící na Katedře ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v něm objasnil pozadí rozsáhlých protestů a násilností, které nechal kazašský režim tvrdě potlačit, a to i za vnější pomoci.

ROZHOVOR s Ninou Špitálníkovou: Sjednocení Koreje není reálné, impuls k revoluci může přijít i zevnitř

Dějiny nás učí, že i zdánlivě malá událost může mít dalekosáhlé důsledky, uvádí koreanistka Nina Špitálníková v souvislosti s možným kolapsem komunistické diktatury v KLDR. Autorka dvou knih o životě v patrně nejizolovanější zemi světa, která momentálně působí v Peace Research Center Prague, v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížila, jak se formují naše představy o Severní Koreji, jak probíhají tamní represe či jaký dopad má na severokorejskou společnost koronavirová pandemie.

KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií

Uplynul rok od vpádu příznivců ve volbách poraženého amerického prezidenta Donalda Trumpa do budovy Kongresu. Je příliš brzy na to, abychom dokázali říct, nakolik bude datum 6. ledna 2021, kdy se dav pokusil zvrátit výsledek prezidentského klání, pro dějiny Spojených států z dlouhodobé perspektivy významné. Již nyní je ale zřejmé, že násilnosti na Capitol Hill ukázaly, jakou hrozbu pro demokracii představuje současný politický populismus v kombinaci s konspiračními teoriemi.

ROZHOVOR s Benem Noblem: 30 let po rozpadu SSSR nenabízí Putinovo Rusko svým občanům žádnou jasnou vizi

Stávající ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nedokázalo nabídnout Rusům - především těm mladým - přesvědčivou vizi budoucnosti země. Proto v rámci takzvaného "vlasteneckého vzdělávání" odkazuje mladou generaci na éru Sovětského svazu, a tím si vytváří legitimitu, vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Ben Noble. Expert na autoritářství a současnou ruskou politiku z londýnské University College se mimo jiné domnívá, že obraz Putina coby vůdce, který o všem rozhoduje sám, je záměrným politickým divadlem Kremlu.

KOMENTÁŘ: 30 let po rozpadu SSSR vidíme dopady nezvládnuté transformace Ruska

Před třiceti lety, 26. prosince 1991, zanikl Sovětský svaz. Jednalo se o vyústění tendencí, které od konce osmdesátých let rozkládaly "první socialistický stát světa". Šlo také o nejpatrnější projev selhání politiky posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova, která podobný výsledek v žádném případě nesledovala. Uzavřela se jedna historická kapitola. Při její reflexi se ovšem ukazuje, že na ní plynule navázala kapitola další, která uzavřená ani zdaleka není. Její hlavní otázka zní: kam směřuje postsovětský prostor a především současné Rusko?

Pandemie radikalizuje část společnosti. Odpor k očkování se stal agendou radikální pravice, tvrdí sociolog Císař

Přísliby jednoduchých řešení ze strany politické reprezentace, které ve skutečnosti nejdou splnit, nejsou šťastné, jelikož se mohou projevit v dalším poklesu důvěry části společnosti v politické instituce. Myslí si to profesor Ondřej Císař, sociolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v Sociologickém ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral dění v tuzemské společnosti po téměř dvouletém trvání koronavirové pandemie.

KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

ROZHOVOR: Pandemie bude mít hluboké dopady, skutečné riziko ale leží jinde, míní věhlasný ekonom Desmond Lachman

Pandemie urychlí celkovou proměnu ekonomiky a způsobu práce, předvídá jihoafrický ekonom a finanční analytik Desmond Lachman v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Analytik think tanku American Enterprise Institute, který dříve působil jako a hlavní poradce a posléze náměstek ředitele Mezinárodního měnového fondu, rovněž prozradil, co aktuálně nejvíce ohrožuje světovou ekonomiku.

KOMENTÁŘ: Krizi zvládne lépe semknutá společnost. Další polarizace není žádoucí

Česká republika a okolní státy přitvrzují protikoronavirové restrikce. Velmi přísná omezení života, která z velké části míří na neočkovanou část populace, byla před necelými dvěma lety v liberálních demokraciích nemyslitelná. Násilí, které v posledních dnech vidíme v některých evropských městech, například v Rotterdamu a Bruselu, naznačuje úskalí tohoto přístupu: výsledkem může být další polarizace společnosti a prohloubení krize důvěry.

ROZHOVOR s Markem Galeottim: Putin trpí paranoidní představou o NATO, Kreml chce zoufale zabránit koalici nespokojených

Za jaké situace by Rusko mohlo eskalovat konflikt na východě Ukrajiny? Jak stabilní je režim stávajícího prezidenta Vladimira Putina? A jaké jsou možné scénáře po jeho odchodu? Nejen na tyto otázky odpověděl v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz uznávaný britský odborník na moderní Rusko, jeho politiku a dějiny Mark Galeotti, čestný profesor na škole slovanských a východoevropských studií University College London a autor uznávané knihy "Musíme si promluvit o Putinovi: Jak se Západ mýlí v nebezpečném vládci Ruska".

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?