Profil editora

Související články:

KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

ROZHOVOR: Pandemie bude mít hluboké dopady, skutečné riziko ale leží jinde, míní věhlasný ekonom Desmond Lachman

Pandemie urychlí celkovou proměnu ekonomiky a způsobu práce, předvídá jihoafrický ekonom a finanční analytik Desmond Lachman v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Analytik think tanku American Enterprise Institute, který dříve působil jako a hlavní poradce a posléze náměstek ředitele Mezinárodního měnového fondu, rovněž prozradil, co aktuálně nejvíce ohrožuje světovou ekonomiku.

KOMENTÁŘ: Krizi zvládne lépe semknutá společnost. Další polarizace není žádoucí

Česká republika a okolní státy přitvrzují protikoronavirové restrikce. Velmi přísná omezení života, která z velké části míří na neočkovanou část populace, byla před necelými dvěma lety v liberálních demokraciích nemyslitelná. Násilí, které v posledních dnech vidíme v některých evropských městech, například v Rotterdamu a Bruselu, naznačuje úskalí tohoto přístupu: výsledkem může být další polarizace společnosti a prohloubení krize důvěry.

ROZHOVOR s Markem Galeottim: Putin trpí paranoidní představou o NATO, Kreml chce zoufale zabránit koalici nespokojených

Za jaké situace by Rusko mohlo eskalovat konflikt na východě Ukrajiny? Jak stabilní je režim stávajícího prezidenta Vladimira Putina? A jaké jsou možné scénáře po jeho odchodu? Nejen na tyto otázky odpověděl v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz uznávaný britský odborník na moderní Rusko, jeho politiku a dějiny Mark Galeotti, čestný profesor na škole slovanských a východoevropských studií University College London a autor uznávané knihy "Musíme si promluvit o Putinovi: Jak se Západ mýlí v nebezpečném vládci Ruska".

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?

ROZHOVOR: Mise mi ukázaly, co dokážou ženy vydržet, říká zdravotnice Lékařů bez hranic

Porodní asistentka Adéla Pártlová absolvovala dvě mise humanitární organizace Lékařů bez hranic. V extrémních podmínkách pomáhala pacientům v občanskou válkou zmítaném Jižním Súdánu, následně byla přítomná v Afghánistánu, když moc přebíralo radikální islamistické hnutí Tálibán. O své zkušenosti s úskalím, které projekty v těchto zemích provázejí, se podělila v rozhovoru pro EuroZprávy.

KOMENTÁŘ: Konec prezidenta. V minulosti intrikovala Moskva, dnes rozhodnou občané

Předseda senátu Miloš Vystrčil s odvoláním na stanovisko Ústřední vojenské nemocnic veřejnosti sdělil, že prezident republiky Miloš Zeman není vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu schopen vykonávat úřad. Otevřela se diskuze o možné aktivace ústavního článku 66 a zbavení Zemana pravomocí. V poválečných českých dějinách nalezneme jedinou, šestačtyřicet let starou paralelu. I tehdy byla situace spletitá a nepřehledná. Odehrávala se ostatně za zavřenými dveřmi nejvyšších pater komunistické diktatury.

KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?

„Letos už nebudou!“ Pod tímto lakonickým heslem iniciativy několika umělců a spolku Dekomunizace se skrývá jeden ze silně rezonujících otazníků blížících se sněmovních voleb. Českým komunistům hrozí, že vůbec poprvé za sto let jejich stranické existence je voliči nevyšlou do parlamentních lavic. Jejich případný konec ve vysoké politice může být dalekosáhlý, ale nejen z důvodů, které jsou ve veřejném prostoru tradičně stavěny do popředí.

KOMENTÁŘ: Pandemie je široký problém. Řešení nemohou určovat pouze epidemiologové

KOMENTÁŘ - Vyjádření ministra zdravotnictví a mnoha dalších politiků vytvářejí dojem, že pandemie nemoci covid-19 je čistě zdravotnickým problémem, jehož řešení se musí řídit především zdravotnickou optikou. Takový přístup zásadně redukuje dopady, který mohou mít koronavirus a situace kolem něj na dlouhodobý společenský, politický a ekonomický vývoj (nejen) naší země.

Symbolika raket středního doletu. Odstartují další studenou válku?

KOMENTÁŘ - Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu, kterým vyhrožuje americká administrativa, může být mimořádně symbolickým krokem. Uvedené zbraně, které v Evropě rozmístil na přelomu 70. a 80. let Sovětský svaz a v následné reakci také Spojené státy, totiž minulého století výrazně přispěly k vypuknutí tzv. druhé studené války. Naopak, smlouva o jejich likvidaci, podepsaná na sklonku roku 1987, otevřela cestu k ukončení studenoválečného konfliktu. Nyní se rakety středního doletu opět stávají možnou rozbuškou světové politiky.

Zpochybňování holocaustu? Cikánský tábor nebyl vyhlazovací, přesto v něm umírali lidé

KOMENTÁŘ - Zpochybňování romského holocaustu z úst poslanců SPD nabírá na obrátkách. Po nepřijatelných výrocích stranického předsedy Tomia Okamury a poslance Miloslava Roznera, kteří označili cikánský tábor v Letech u Písku za místo, kde se lidé mohli volně pohybovat, resp. "neexistující pseudokoncentrák", se o slovo prostřednictvím sociálních sítí v pátek přihlásil jejich spolustraník, poslanec Lubomír Volný.

Zeman staví zisk nad lidské utrpení. "Prázdné plochy" vytváří svými výroky

KOMENTÁŘ - Prezident Miloš Zeman se opět, byť nepřímo, vydal na pole problematických otázek českých moderních dějin. Svými posledními výroky o ekonomickém přínosu vepřína, který stojí na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, kde během druhé světové války zahynuly stovky lidí, v drtivé většině Romů, opět ukázal, že je politikem, který odmítá uvažovat v širších souvislostech a za nejvyšší hodnotu považuje ekonomický zisk.

Konec snu. Brexit je symbolickým milníkem

KOMENTÁŘ - Výsledky referenda, v němž se většina Britů vyslovila pro odchod své země z Evropské unie, lze chápat především jako symbolický moment. Jde o zřetelný signál, že společensko-politický kurz, kterým se starý kontinent ubíral poslední čtvrtstoletí, je stále silněji vychylován. Není nepravděpodobné, že Evropa se nyní vydá jinou cestou.

Spojí se Rusko a USA proti společnému nepříteli? Podstata problému je jinde

KOMENTAŘ - Existuje v dohledném časovém horizontu perspektiva, že Spojené státy a Rusko překonají stávající napětí ve vzájemných vztazích a začnou spolupracovat? Pakliže odpověď zní ano, napomohlo by takovému scénáři například vítězství kontroverzního miliardáře Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, které proběhnou příští rok? Za současné situace, kterou mnozí novináři i experti nazývají poněkud přehnaně "novou studenou válkou", uvedené dotazy zaznívají stále častěji.

Do p*dele s humanitou? Debata kolem uprchlíků je nebezpečná

KOMENTÁŘ - Úroveň veřejné diskuze o přistěhovalecké vlně směřující do Evropy - nejen v České republice - neodpovídá závažnosti problému. Namísto seriózních analýz či návrhů možných přístupů a strategií je mediální a internetový prostor zaplavován populistickými, lacinými, neinformovanými stanovisky, v horším případě i extremistickými projevy na straně jedné a velmi naivními a od reality odtrženými pohledy na straně druhé. Hlas kompetentních osob zaznívá velmi omezeně.

Romský holocaust straší Čechy i 70 let po skončení války

KOMENTÁŘ - Svět si v tomto týdnu připomene 70. výročí konce druhé světové války. Česká republika není výjimkou. Krom vzpomínání na desítky milionů obětí, utrpení a zvěrstva, ale též odvahu a hrdinství, byť mnohdy účelově prezentovaného tak, aby co nejlépe posloužilo aktuálním politickým cílům, jde o dobrou příležitost k zamyšlení se nad tím, zda se český národ se sedmdesátiletým odstupem již skutečně vyrovnal se všemi, i spornými aspekty zatím nejničivější války v dějinách. Diskuze točící se v tuzemsku okolo romského holocaustu, především pak kolem bývalého cikánského tábora v Letech u Písku, ukazuje, že tomu tak rozhodně není.

Nová studená válka? Rusko není Sovětský svaz. Světu hrozí jiný konflikt

KOMENTÁŘ - V souvislosti s krizí na Ukrajině se veřejný prostor stále častěji plní zmínkami o nové studené válce mezi Západem a Ruskem. Jejich zdrojem je nejen velké množství novinářů, komentátorů a samozvaných expertů, ale též část politické a vojenské reprezentace. Tento názor paradoxně většinou nesdílejí historici, kteří se mocenským střetnutím dvou světových supervelmocí v druhé polovině 20. století seriózně zabývají. Ve stávající situaci nepochybně lze najít určité paralely s jistými fázemi studené války. Základní kontext a klíčová východiska se však značně liší.