Profil editora

Související články:

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Volby zkomplikovaly plány Bidenovi i Trumpovi. Ani polarizovaná Amerika nechce příliš radikální kandidáty, míní Kotábová

Výsledky takzvaných midterm election ve Spojených státech jsou známy. S ohledem na malou podporu aktuálního prezidenta Joe Bidena se očekávalo, že voliči vystaví jeho Demokratické straně ve volbách zákonodárců a guvernérů pomyslný účet. O republikánském vítězství se dá ale nakonec hovořit jen omezeně, hodnotí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Věra Kotábová, která přednáší o americkém politickém systému na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. I tak podle ní republikáni posílili natolik, aby zásadně znepříjemnili Bidenovi zbytek mandátu. 

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Deset let vlády Si Ťin-pchinga. Mao mu je inspirací, oproti němu však postrádá zásadní úspěchy, míní sinolog Hudeček

Uplynulo deset let od momentu, kdy do pozice generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny nastoupil Si Ťin-pching. Éra dnes devětašedesátiletého politika je v mediálním prostoru často spojována s utužováním vnitřních poměru v zemi. K němu však v Číně docházelo již před rokem 2012, a skutečný zlom během Siovy vlády tak přišel až s pandemií covidu-19, která čínskému vedení poskytla vhodné ospravedlnění k posílení zásahů do všech oblastí života, uvádí Jiří Hudeček, sinolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále také vysvětlil, že nejvýznamnější změna, kterou éra Si Ťin-pchinga zatím přinesla, spočívá v proměně postoje čínské elity i veřejnosti k okolnímu světu.

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.

GLOSA: Stoleté výročí Mussoliniho nástupu k moci je varovným prstem ve stávající krizi

Před sto lety, 31. října 1922, se italským premiérem stal Benito Mussolini. Začala více než dvacetiletá tvrdá a krvavá vláda fašistického hnutí, jehož byl nový ministerský předseda zakladatelem i čelním protagonistou. Nástup fašismu měl přitom konkrétní příčiny, především hlubokou sociální krizi. Na tuto skutečnost bychom neměli zapomínat, obzvláště v dnešní mimořádně obtížné době. Už jen z toho důvodu, že v Itálii, kolébce fašismu, byl předminulý týden jmenován vládní kabinet, jehož hlavní síla – strana Bratři Itálie – má historické i ideologické vazby na Mussoliniho hnutí.

ROZHOVOR: Příběh útoku na divadlo na Dubrovce je složitější a nechutnější, uvádí politolog Šmíd

Před dvaceti lety odsadila početná skupina severokavkazských teroristů moskevské divadlo na Dubrovce a zajala více než 850 lidí. Při zásahu ruských speciálních složek o tři dny později nejméně 130 rukojmích zahynulo. Je přitom nevyvratitelnou skutečností, že rukou únosců zemřelo pouze několik málo zadržovaných civilistů, upozorňuje politolog Tomáš Šmíd v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na organizovaný zločin a terorismus v postsovětském prostoru z brněnské Masarykovy univerzity za hlavní problém považuje to, že primárním cílem zásahu nebylo osvobození rukojmích, ale pokoření teroristů. Stejně tak se domnívá, že realizovat útok takového rozsahu umožnil průnik zájmů severokavkazských džihádistů a jestřábů z ruských tajných služeb.

KOMENTÁŘ: Den, kdy se přiblížil jaderný armageddon. Karibská krize je lekcí i pro současnost

Před šedesáti lety prezident Spojených států John Kennedy v mimořádném televizním vystoupení americké a potažmo světové veřejnosti oznámil existenci sovětských raketových základen na Kubě, stejně jako rozhodnutí zahájit námořní blokádu ostrova. Odstartoval tím horkou fázi karibské krize, která je široce pojímána jako moment, kdy riziko globální jaderné války bylo v dosavadní historii lidstva nejvyšší. Kulaté výročí paradoxně přichází jen pár dní poté, kdy současný šéf Bílého domu Joe Biden prohlásil, že hrozba nukleárního armageddonu je nejakutnější od zmíněných událostí v roce 1962.

KOMENTÁŘ: Válka na Ukrajině možná spěje ke konci. Pokud ano, nebude co slavit

Ruský prezident Vladimir Putin včera stvrdil anexi čtyř ukrajinských regionů Ruskou federací. Ve svém doprovodném projevu ji ospravedlnil svérázným výkladem historie a nedávnými referendy, která ovšem postrádala elementární prvky legitimity. Zábor území cizího státu, které bylo předtím vojensky obsazeno v rámci nevyprovokované agrese, je nutné odsoudit a zasadit se o to, aby nebyl uznán jakýmkoliv relevantním mezinárodním aktérem. Zároveň není vyloučeno, že se otevírá cesta ke konci bojů na Ukrajině, avšak za podmínek, které nepřinášejí mnoho důvodů k optimismu.

ROZHOVOR: Před 65 lety došlo v SSSR k třetí nejhorší jaderné havárii v dějinách. Svět se o ní dozvěděl s obrovským odstupem, uvádí expertka

Havárie v tajném komplexu Čeljabinsk-40, v němž docházelo od konce 40. let k produkci plutonia pro vojenské účely a následně i zpracovávání jaderného odpadu, se řadí k dosud nejhorším únikům radiace. Přesto se o ní dlouho nevědělo, čemuž napomohly i povětrnostní podmínky, v jejichž důsledku nedošlo ke kontaminaci území za hranicemi Sovětského svazu, vysvětluje Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále objasnila, co bylo příčinou havárie a proč ani s dlouhým časovým odstupem není možné přesně vyhodnotit její dopady.

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.

KOMENTÁŘ: Před 60 lety Kennedy zavelel k Měsíci. Úspěch zajistila především studená válka

Uplynulo 60 let od projevu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který na stadionu Riceovy univerzity v Houstonu potvrdil odhodlání uskutečnit do konce šedesátých let pilotované přistání na Měsíci s následným bezpečným návratem posádky na Zemi. Shodou okolností přišlo výročí ve chvíli, kdy pokus Spojených států o návrat na jedinou zemskou přirozenou družici v rámci programu Artemis provázejí viditelné komplikace. Abychom pochopili, proč není snadné zopakovat průkopnické vesmírné mise, které proběhly před více než půlstoletím, je potřeba vzít v potaz historický kontext „dobývání“ kosmu.

ROZHOVOR: Pět let od posledního jaderného testu KLDR. Nelze čekat žádný vstřícný krok Bidenovy administrativy vůči Kimovu režimu, uvádí Miroslav Tůma

V sobotu uplynulo pět let od prozatím posledního severokorejského testu atomové zbraně. Problematika jaderného a raketového programu komunistickou diktaturou ovládané země nejspíše nebude v nejbližší době na pořadu dne, domnívá se Miroslav Tůma, odborník na nešíření jaderných zbraní a bezpečnostní politiku, který v současnosti působí jako seniorní spolupracovník pražského Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, jak bude v nadcházejícím období postupovat vůči KLDR aktuální administrativa ve Washingtonu a jakým směrem se může severokorejský vývoj jaderného arzenálu ubírat.

KOMENTÁŘ: Gorbačov se zapsal do dějin díky tomu, že se jeho reformní projekt vymkl kontrole

Ve věku 91 let zemřel poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Během šesti let, které strávil ve funkci generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ovlivnil světové dění jako málokterý politik dvacátého století. Přestože jeho reformní snahy přinesly mnoho pozitivního, při hodnocení úspěšnosti Gorbačovova působení nelze opomenout otázku, zda výsledky odpovídaly jeho představám a nakolik se mu podařilo naplnit jeho původní vize. Jen tak pochopíme, proč je „Gorby“ ve světě oslavován, zatímco doma zůstává jednou z nejkontroverznějších postav ruské historie.

ROZHOVOR: Teroristické útoky v Rusku z roku 1999 umožnily Putinovi chopit se moci, míní profesor Aslan

Před třiadvaceti lety, poslední srpnový den roku 1999, byl spáchán bombový útok na moskevské nákupní centrum Ochotnyj rjad. Šlo o předzvěst mnohem ničivějších explozí v obytných domech ve třech ruských městech, které usmrtily stovky osob. S odstupem více než dvou desetiletí vše nasvědčuje tomu, že za krveprolitím stála buď přímo ruská Federální služba bezpečnosti (FSB), nebo jí řízené skupiny, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Emil Aslan. Profesor působící na Katedře mezinárodní vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se domnívá, že útoky byly zorganizovány tak, aby pomohly tehdy novopečenému ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi převzít moc v zemi a z pozice silného vůdce si budovat podporu napříč ruskou společností.

KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.

ROZHOVOR: Vzdušná válka na Ukrajině ukázala, že vychvalované ruské zbraně mají zásadní slabiny, říká letecký historik Tom Cooper

Ukrajinské politické vedení nebralo hrozbu ruské invaze dostatečně vážně a v tomto světle je velkým překvapením, že ukrajinské vzdušné síly dokážou i nadále vzdorovat na papíře silnějšímu nepříteli, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tom Cooper, rakouský analytik a historik věnující se vojenskému letectví, především pak sovětské a ruské technice. Autor šesti desítek knižních publikací přiblížil například to, proč se ruskému letectvu nepodařilo získat během konfliktu vzdušnou převahu, proč dochází ke ztrátám moderních strojů a proč západní bojové letouny nejsou tou hlavní zbraní, kterou Ukrajina potřebuje k vítězství ve válce.

ROZHOVOR: Vietnamská válka přestala být vnímána jako černobílý souboj dobra se zlem, říká historik Crhák k 50. výročí stažení amerických vojáků

Uplynulo půlstoletí od odchodu pozemních bojových jednotek americké armády z Jižního Vietnamu, kde od roku 1965 bojovaly proti komunistickým povstalcům. Velkou roli sehrál fakt, že konflikt vůbec poprvé probíhal pod drobnohledem médií a americká veřejnost měla podrobné informace o operacích své armády, upozorňuje historik Ondřej Crhák působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětluje, že tehdejší šéf Bílého domu Richard Nixon svou domácí politiku postavil do značné míry právě na stahování vojáků, přestože s ohledem na realitu na bojišti bylo patrně všem aktérům jasné, jaké bude mít následně válka vyústění.