Profil editora

Související články:

KOMENTÁŘ: Válka na Ukrajině možná spěje ke konci. Pokud ano, nebude co slavit

Ruský prezident Vladimir Putin včera stvrdil anexi čtyř ukrajinských regionů Ruskou federací. Ve svém doprovodném projevu ji ospravedlnil svérázným výkladem historie a nedávnými referendy, která ovšem postrádala elementární prvky legitimity. Zábor území cizího státu, které bylo předtím vojensky obsazeno v rámci nevyprovokované agrese, je nutné odsoudit a zasadit se o to, aby nebyl uznán jakýmkoliv relevantním mezinárodním aktérem. Zároveň není vyloučeno, že se otevírá cesta ke konci bojů na Ukrajině, avšak za podmínek, které nepřinášejí mnoho důvodů k optimismu.

ROZHOVOR: Před 65 lety došlo v SSSR k třetí nejhorší jaderné havárii v dějinách. Svět se o ní dozvěděl s obrovským odstupem, uvádí expertka

Havárie v tajném komplexu Čeljabinsk-40, v němž docházelo od konce 40. let k produkci plutonia pro vojenské účely a následně i zpracovávání jaderného odpadu, se řadí k dosud nejhorším únikům radiace. Přesto se o ní dlouho nevědělo, čemuž napomohly i povětrnostní podmínky, v jejichž důsledku nedošlo ke kontaminaci území za hranicemi Sovětského svazu, vysvětluje Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále objasnila, co bylo příčinou havárie a proč ani s dlouhým časovým odstupem není možné přesně vyhodnotit její dopady.

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.

KOMENTÁŘ: Před 60 lety Kennedy zavelel k Měsíci. Úspěch zajistila především studená válka

Uplynulo 60 let od projevu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který na stadionu Riceovy univerzity v Houstonu potvrdil odhodlání uskutečnit do konce šedesátých let pilotované přistání na Měsíci s následným bezpečným návratem posádky na Zemi. Shodou okolností přišlo výročí ve chvíli, kdy pokus Spojených států o návrat na jedinou zemskou přirozenou družici v rámci programu Artemis provázejí viditelné komplikace. Abychom pochopili, proč není snadné zopakovat průkopnické vesmírné mise, které proběhly před více než půlstoletím, je potřeba vzít v potaz historický kontext „dobývání“ kosmu.

ROZHOVOR: Pět let od posledního jaderného testu KLDR. Nelze čekat žádný vstřícný krok Bidenovy administrativy vůči Kimovu režimu, uvádí Miroslav Tůma

V sobotu uplynulo pět let od prozatím posledního severokorejského testu atomové zbraně. Problematika jaderného a raketového programu komunistickou diktaturou ovládané země nejspíše nebude v nejbližší době na pořadu dne, domnívá se Miroslav Tůma, odborník na nešíření jaderných zbraní a bezpečnostní politiku, který v současnosti působí jako seniorní spolupracovník pražského Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, jak bude v nadcházejícím období postupovat vůči KLDR aktuální administrativa ve Washingtonu a jakým směrem se může severokorejský vývoj jaderného arzenálu ubírat.

KOMENTÁŘ: Gorbačov se zapsal do dějin díky tomu, že se jeho reformní projekt vymkl kontrole

Ve věku 91 let zemřel poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Během šesti let, které strávil ve funkci generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ovlivnil světové dění jako málokterý politik dvacátého století. Přestože jeho reformní snahy přinesly mnoho pozitivního, při hodnocení úspěšnosti Gorbačovova působení nelze opomenout otázku, zda výsledky odpovídaly jeho představám a nakolik se mu podařilo naplnit jeho původní vize. Jen tak pochopíme, proč je „Gorby“ ve světě oslavován, zatímco doma zůstává jednou z nejkontroverznějších postav ruské historie.

ROZHOVOR: Teroristické útoky v Rusku z roku 1999 umožnily Putinovi chopit se moci, míní profesor Aslan

Před třiadvaceti lety, poslední srpnový den roku 1999, byl spáchán bombový útok na moskevské nákupní centrum Ochotnyj rjad. Šlo o předzvěst mnohem ničivějších explozí v obytných domech ve třech ruských městech, které usmrtily stovky osob. S odstupem více než dvou desetiletí vše nasvědčuje tomu, že za krveprolitím stála buď přímo ruská Federální služba bezpečnosti (FSB), nebo jí řízené skupiny, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Emil Aslan. Profesor působící na Katedře mezinárodní vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se domnívá, že útoky byly zorganizovány tak, aby pomohly tehdy novopečenému ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi převzít moc v zemi a z pozice silného vůdce si budovat podporu napříč ruskou společností.

KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.

ROZHOVOR: Vzdušná válka na Ukrajině ukázala, že vychvalované ruské zbraně mají zásadní slabiny, říká letecký historik Tom Cooper

Ukrajinské politické vedení nebralo hrozbu ruské invaze dostatečně vážně a v tomto světle je velkým překvapením, že ukrajinské vzdušné síly dokážou i nadále vzdorovat na papíře silnějšímu nepříteli, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tom Cooper, rakouský analytik a historik věnující se vojenskému letectví, především pak sovětské a ruské technice. Autor šesti desítek knižních publikací přiblížil například to, proč se ruskému letectvu nepodařilo získat během konfliktu vzdušnou převahu, proč dochází ke ztrátám moderních strojů a proč západní bojové letouny nejsou tou hlavní zbraní, kterou Ukrajina potřebuje k vítězství ve válce.

ROZHOVOR: Vietnamská válka přestala být vnímána jako černobílý souboj dobra se zlem, říká historik Crhák k 50. výročí stažení amerických vojáků

Uplynulo půlstoletí od odchodu pozemních bojových jednotek americké armády z Jižního Vietnamu, kde od roku 1965 bojovaly proti komunistickým povstalcům. Velkou roli sehrál fakt, že konflikt vůbec poprvé probíhal pod drobnohledem médií a americká veřejnost měla podrobné informace o operacích své armády, upozorňuje historik Ondřej Crhák působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětluje, že tehdejší šéf Bílého domu Richard Nixon svou domácí politiku postavil do značné míry právě na stahování vojáků, přestože s ohledem na realitu na bojišti bylo patrně všem aktérům jasné, jaké bude mít následně válka vyústění.

KOMENTÁŘ: Bidenův apel k jednání o jaderných zbraních není appeasement, ruskou válku na Ukrajině nelegitimizuje

Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že Bílý dům je připraven jednat s Ruskem o nové dohodě omezující strategické jaderné arzenály. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem (a potažmo celým Západem) zůstávají kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu nadále na bodu mrazu, tudíž může Bidenova pobídka na mnohé působit překvapivě, případně i nepatřičně. Ve skutečnosti je ukázkou toho, že stávající americká administrativa si dobře uvědomuje, jak důležité je zachovat dialog, který v budoucnu může vést ke zmírnění napětí.

ROZHOVOR: Operace Banner je stále neuzavřené téma. Odborník popsal nejdelší kontinuální nasazení britské armády

Poslední červencový den roku 2007 oficiálně skončilo téměř osmatřicetileté nasazení britských ozbrojených sil v Severním Irsku. Na počátku Operace Banner panovala naděje, že po zvládnutí tamních nepokojů a uklidnění situace ponechají vojáci odpovědnost za pořádek v regionu místní policii, vysvětluje Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné objasnil, jak se původně pořádková operace změnila v protipovstaleckou a protiteroristickou a proč ji provázely poměrně velké ztráty na životech. Nastínil také, jakou roli sehrál brexit v dalším vývoji severoirské otázky.

GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem

Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího vedení KSČ a dlouholetý stranický ideolog Jan Fojtík trpí podle soudních znalců demencí. Ve svých čtyřiadevadesáti letech tedy nemůže stanout před soudem a čelit obvinění z podílu na zabíjení osob, které se během předlistopadové diktatury pokoušely uprchnout přes silně střeženou hranici z Československa na Západ. Zdá se, že jde o definitivní tečku za pokusy soudně identifikovat a potrestat strůjce některých represivních opatření z řad předlistopadové politické elity.

ROZHOVOR: „Osoba jdoucí kapitalistickou cestou“. Teng se dostal zpět k moci a umožnil přežití čínského režimu, uvádí odborník Ondřej Kučera

Před 45 lety, 22. července 1977, se do významných politických funkcí v Číně vrátil Teng Siao-pching, komunista, který reformoval čínský maoistický režim a otevřel cestu k zapojení země do mezinárodní ekonomiky. Právě uvolnění ideologie a faktické nastolení kapitalismu pomohlo zachovat mocenský monopol Komunistické strany Číny, připouští odborník na moderní čínské dějiny Ondřej Kučera z Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil například i to, co patrně zachránilo Tengovi život během represí provázejících tzv. Kulturní revoluci.

ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud by Československo přežilo, asi by se podobalo Belgii, míní profesor Kopeček

Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Dokument, který se proklamoval coby základ „suverénního státu slovenského národa“, byl přijat hlasy 117 ze 147 přítomných slovenský poslanců. Dali tím najevo, že Československo v dosavadní podobě považují za mrtvé, konstatuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Profesor působící na brněnské Masarykově univerzitě, kterému letos vyšla kniha Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy, v něm mimo jiné nastínil, jakým směrem by se mohla ubírat česká politika, pokud by k rozdělení společného státu nedošlo. Okomentoval také nedávné výroky exprezidenta Václava Klause o údajných důvodech pokojného česko-slovenského rozchodu.

KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.

ROZHOVOR: 25 let od vrácení Hongkongu Číně. Liberální svobody Peking prezentuje jako zranitelnost, vysvětluje Rudolf Fürst

O půlnoci 30. června 1997 skončila britská koloniální správa Hongkongu. Ani za vlády Britů nebyl demokratický, spíše liberální s profesně obstojnou exekutivou, legislativou a jurisdikcí, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Rudolf Fürst. Odborník na Dálný východ působící v pražském Ústavu mezinárodních vztahů v něm mimo jiné přiblížil některé aspekty předání oblasti Číně a vývoj v posledním čtvrtstoletí. Soudí také, že utužování autoritářské politiky v Hongkongu sice primárně odráží vnitropolitické tendence současného čínského vůdce Si Ťin-pchinga, ale zároveň má širší konotace, především zhoršování vztahů mezi Pekingem a Západem i jeho asijskými spojenci.

KOMENTÁŘ: Konec války v nedohlednu. Vládu čeká těžká volba

Válka na Ukrajině trvá více než čtyři měsíce a její konec není v dohledu. Pro kabinet Petra Fialy to znamená problém, který má potenciál stupňovat se. Hrozí, že na pozadí horšící se ekonomické situace nezanedbatelné části tuzemského obyvatelstva dojde k proměnám a vyhrocení veřejných nálad. Vláda patrně bude muset volit mezi obětováním vlajkové lodi svého programu, tedy úspor, a růstem sociálního napětí se všemi neblahými konsekvencemi.

ROZHOVOR: Na podzim nejspíš uvidíme nepříjemné věci, míní expert na extremismus Jan Charvát

Velká část tuzemské veřejnosti se v důsledku stereotypních mediálních výkladů stále domnívá, že příslušník krajní pravice rovná se skinhead s vytetovaným hákovým křížem, upozorňuje odborník na extremismus Jan Charvát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v něm mimo jiné přiblížil, jak došlo k rozpadu tuzemských krajně pravicových struktur či nakolik se krajní pravice etablovala v prostředí stále populárnějších bojových sportů. Vysvětlil také, proč očekává, že současné ekonomické problémy povedou spíše k posílení populistů a demagogů než skutečných radikálů a extremistů.

ROZHOVOR: Důsledky šestidenní války zůstávají i po 55 letech zásadním zdrojem napětí na Blízkém východě, nastiňuje politolog Marek Čejka

Před pětapadesáti lety skončila šestidenní válka, v níž Izrael jednoznačně porazil koalici arabských států, v čele s Egyptem, Jordánskem a Sýrií, a obsadil rozsáhlá území v regionu. Význam tohoto vojenského střetu a jeho vnímání současnou izraelskou i arabskou společností přiblížil v rozhovoru pro Eurozprávy.cz politolog, právník a expert na Blízký východ Marek Čejka. Docent působící na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, mimo jiné podotýká, že velká část aktuálních problémů izraelsko-palestinského konfliktu souvisí právě s otázkami, které přinesla válka z června 1967.