Profil editora

Související články:

50 let od konce války ve Vietnamu. Rozhodnutí ukončit americké angažmá bylo správné, soudí politolog Hlaváček

Před padesáti lety, 27. ledna 1973, byla ve francouzské metropoli uzavřena série smluv, v nichž se signatáři – Severní a Jižní Vietnam, na Jihu operující prokomunističtí povstalci a Spojené státy – domluvili na ukončení dlouholeté války ve Vietnamu. Dohody měly přinést zastavení palby, stažení zbytků amerických vojáků, výměnu zajatců i rozdělení moci v Jižním Vietnamu. V praxi však otevřely cestu pro ovládnutí a sjednocení země pod taktovkou severovietnamských komunistů. Rozhodnutí americké administrativy prezidenta Richarda Nixona přenést odpovědnost za další vývoj výhradně na Vietnamce bylo ovšem správné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Pavel Hlaváček z Metropolitní univerzity v Praze. Autor knihy Vymaňování USA z vietnamské války v tomto směru vysvětluje, že konflikt se stal pro Ameriku zbytečnou zátěží, navíc přímo neohrožoval její národní zájmy.

Po Zemanovi nezůstane myšlenkové dědictví, jen bonmoty a vzpomínky na deformaci demokracie, říká politolog Kopeček pro EZ

Před 10 lety, 26. ledna 2013, byl hlavou státu zvolen Miloš Zeman. Stalo se tak v historicky první přímé prezidentské volbě v České republice. Tato skutečnost dodala jeho mandátu větší legitimitu, nepochybuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EurpoZprávy.cz. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI se Zemanovi se věnoval v knize „Příběh talentovaného pragmatika: Intelektuál válčící s intelektuály“, a také ve srovnávací biografii českých prezidentů „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus a Zeman – paralelní životopisy“. Za nepříjemný dopad zavedení přímé volby prezidenta považuje mimo jiné vybuzené emoce a možné dlouhodobé rozdělení společnosti, jak ukazuje právě Zemanův případ.

Trump před 5 lety vyhlásil Číně „obchodní válku“. Příčiny byly jiné, než se uvádí, tvrdí amerikanista Hornát

Uplynulo pět let od chvíle, kdy tehdejší americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa výrazně zvýšila cla na vybrané čínské zboží, konkrétně solární panely a pračky. Mnozí proto považují 23. leden 2018 za počátek pomyslné americko-čínské obchodní války. Podle amerikanisty Jana Hornáta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze byla - navzdory zažitému přesvědčení - vedena spíše obavami o bezpečnost Spojených států než snahou snižovat jejich obchodní deficit. 

Babiš si už taktiku na druhé kolo zvolil. Ví, že jeho jedinou šancí je odradit voliče

První kolo prezidentské volby přineslo hladký postup dvou kandidátů, Andreje Babiše a Petra Pavla, mezi nimiž voliči za dva týdny vyberou nástupce Miloše Zemana. Volby přinesly několik dílčích překvapení. Jako jedno z nich se může jevit i rétorika, kterou Babiš bezprostředně po skončení prvního kola zaútočil na svého soupeře. Předseda hnutí ANO, který je ve veřejné debatě opakovaně napadán za své předlistopadové členství v  komunistické straně a spolupráci se Státní bezpečností, totiž zahrál na stejnou strunu a Pavla nazval „komunistickým rozvědčíkem“. Ve skutečnosti není Babišův postup tak bizarní, jak se na první pohled může zdát. 

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi

Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.

Před 30 lety zaniklo Československo. Pokojný rozpad společného státu byl jeho zářnou hodinou

O půlnoci 31. prosince 1992 přestalo existovat Československo. V kontextu aktuálního dění jen pár stovek kilometrů od našich východních hranic letošní kulaté výročí nevybízí k hledání odpovědi na tradičně kladenou otázku, zda byl rozpad československé federace prospěšný, případně nevyhnutelný krok. Místo toho je na místě vyzdvihnout poklidný průběh celého procesu. V tomto směru by se zánik společného státu měl zařadit k nejvíce inspirativním momentům českých a samozřejmě i slovenských dějin.

Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru. 

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Volby zkomplikovaly plány Bidenovi i Trumpovi. Ani polarizovaná Amerika nechce příliš radikální kandidáty, míní Kotábová

Výsledky takzvaných midterm election ve Spojených státech jsou známy. S ohledem na malou podporu aktuálního prezidenta Joe Bidena se očekávalo, že voliči vystaví jeho Demokratické straně ve volbách zákonodárců a guvernérů pomyslný účet. O republikánském vítězství se dá ale nakonec hovořit jen omezeně, hodnotí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Věra Kotábová, která přednáší o americkém politickém systému na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. I tak podle ní republikáni posílili natolik, aby zásadně znepříjemnili Bidenovi zbytek mandátu. 

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Deset let vlády Si Ťin-pchinga. Mao mu je inspirací, oproti němu však postrádá zásadní úspěchy, míní sinolog Hudeček

Uplynulo deset let od momentu, kdy do pozice generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny nastoupil Si Ťin-pching. Éra dnes devětašedesátiletého politika je v mediálním prostoru často spojována s utužováním vnitřních poměru v zemi. K němu však v Číně docházelo již před rokem 2012, a skutečný zlom během Siovy vlády tak přišel až s pandemií covidu-19, která čínskému vedení poskytla vhodné ospravedlnění k posílení zásahů do všech oblastí života, uvádí Jiří Hudeček, sinolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále také vysvětlil, že nejvýznamnější změna, kterou éra Si Ťin-pchinga zatím přinesla, spočívá v proměně postoje čínské elity i veřejnosti k okolnímu světu.

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.

GLOSA: Stoleté výročí Mussoliniho nástupu k moci je varovným prstem ve stávající krizi

Před sto lety, 31. října 1922, se italským premiérem stal Benito Mussolini. Začala více než dvacetiletá tvrdá a krvavá vláda fašistického hnutí, jehož byl nový ministerský předseda zakladatelem i čelním protagonistou. Nástup fašismu měl přitom konkrétní příčiny, především hlubokou sociální krizi. Na tuto skutečnost bychom neměli zapomínat, obzvláště v dnešní mimořádně obtížné době. Už jen z toho důvodu, že v Itálii, kolébce fašismu, byl předminulý týden jmenován vládní kabinet, jehož hlavní síla – strana Bratři Itálie – má historické i ideologické vazby na Mussoliniho hnutí.

ROZHOVOR: Příběh útoku na divadlo na Dubrovce je složitější a nechutnější, uvádí politolog Šmíd

Před dvaceti lety odsadila početná skupina severokavkazských teroristů moskevské divadlo na Dubrovce a zajala více než 850 lidí. Při zásahu ruských speciálních složek o tři dny později nejméně 130 rukojmích zahynulo. Je přitom nevyvratitelnou skutečností, že rukou únosců zemřelo pouze několik málo zadržovaných civilistů, upozorňuje politolog Tomáš Šmíd v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na organizovaný zločin a terorismus v postsovětském prostoru z brněnské Masarykovy univerzity za hlavní problém považuje to, že primárním cílem zásahu nebylo osvobození rukojmích, ale pokoření teroristů. Stejně tak se domnívá, že realizovat útok takového rozsahu umožnil průnik zájmů severokavkazských džihádistů a jestřábů z ruských tajných služeb.

KOMENTÁŘ: Den, kdy se přiblížil jaderný armageddon. Karibská krize je lekcí i pro současnost

Před šedesáti lety prezident Spojených států John Kennedy v mimořádném televizním vystoupení americké a potažmo světové veřejnosti oznámil existenci sovětských raketových základen na Kubě, stejně jako rozhodnutí zahájit námořní blokádu ostrova. Odstartoval tím horkou fázi karibské krize, která je široce pojímána jako moment, kdy riziko globální jaderné války bylo v dosavadní historii lidstva nejvyšší. Kulaté výročí paradoxně přichází jen pár dní poté, kdy současný šéf Bílého domu Joe Biden prohlásil, že hrozba nukleárního armageddonu je nejakutnější od zmíněných událostí v roce 1962.