Uplynulo pět let od chvíle, kdy tehdejší americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa výrazně zvýšila cla na vybrané čínské zboží, konkrétně solární panely a pračky. Mnozí proto považují 23. leden 2018 za počátek pomyslné americko-čínské obchodní války. Podle amerikanisty Jana Hornáta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze byla - navzdory zažitému přesvědčení - vedena spíše obavami o bezpečnost Spojených států než snahou snižovat jejich obchodní deficit.
Odborník, který momentálně působí na North Carolina State University v rámci Fulbright-Masarykova stipendia, v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné vysvětlil, že američtí politici napříč spektrem vnímají jako hrozbu čínský technologický pokrok z posledních let, a proto obchodní soupeření s Čínou představuje jedno z mála nadstranických témat aktuálně polarizovaných Spojených států.
Souhlasíte s tím, že celá Trumpova „obchodní válka“ s Čínou se točila kolem otázky, jak velký problém představuje pro americkou ekonomiku a americké firmy obchodní deficit Spojených států? Jak silné byly v době nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu hlasy volající po protekcionistických opatřeních, která by stav obchodní bilance změnila?
S tvrzením souhlasím jen z části. „Obchodní válka“ byla spíše kulminací obav o národní bezpečnost než o snižování obchodního deficitu. Napříč oběma politickými stranami se dlouhodobě politici shodnou na tom, že čínský technologický pokrok – který už není poháněn jen krádeží či přisvojováním intelektuálního vlastnictví a know-how vyspělejších zemí, ale i vlastní inovací – představuje narůstající hrozbu pro Spojené státy a taktéž pro jejich partnery v Evropě a východní Asii. Čínský pokrok ve výrobě a vývoji technologií s dvojím použitím spojený s odlivem výroby v klíčových odvětvích ze Spojených států, představuje trend, který oslabuje americkou obchodní a technologickou dominanci a obecně schopnost základní soběstačnosti. Trumpův protekcionismus byl tedy namířen spíše na omezení rychlosti čínského technologického rozvoje a do jisté míry reakcí na čínskou strategii „Made in China 2025“, kterou tamní režim vydal v roce 2015 a jež oznamovala masivní státní podporu pro klíčové průmyslové podniky.
Trump každopádně potřebu vyrovnat americký deficit v obchodní bilanci s Čínou vyzdvihoval již ve své prezidentské kampani. Jak moc se v tomto směru odlišoval od svých konkurentů, především v rámci republikánských primárek?
Otázka obchodního deficitu s Čínou je politickým tématem už od doby, kdy Čína vstupovala do Světové obchodní organizace. Má mnohem větší mobilizační potenciál u republikánských voličů a Trump toho využil. Demokraté otázku obchodního deficitu nepolitizovali do takové míry, jako republikáni, což však neznamená, že se ve věci neangažují. Bidenova administrativa nedávno zavedla velmi striktní pravidla pro americké investory, kteří by cílili například na financování čínských firem zaměřujících se na vývoj kritických technologií. S tím souvisí i zákaz vývozu vyspělých amerických technologií do Číny, které by mimo jiné mohly být využity pro výrobu mikročipů. Zkrátka, Bidenova verze „obchodní války“ míří právě na čínský technologický rozvoj, čímž může zároveň deficit ještě prohloubit, protože omezuje americký export s vysokou přidanou hodnotou. Argument pro tyto kroky je jasný: Amerika by neměla napomáhat technologickému rozvoji Číny, neboť není zřejmé, jak s technologiemi totalitní režim naloží.
Do jaké míry je tedy celý koncept obchodní války charakteristickým prvkem širšího politického proudu ve Spojených státech, který je mnohými označován jako trumpismus?
Obchodní válka je součástí „trumpismu“ do té míry, kdy zastánci tohoto proudu budou obhajovat tvrzení, že nastavení systému světového obchodu znevýhodňuje Spojené státy a že ostatní státy toho zneužívají. V tomto kontextu je pro ně obchodní válka legitimním prostředkem na obhajobu „národního zájmu“.
Mnoho ekonomů a komentátorů v lednu 2018 varovalo, že negativa spojená s uvalením cel na čínské zboží převáží jeho možný pozitivní přínos pro hospodářství Spojených států. Jak silná byla ve své době tato kritika a nakolik Trumpa poškozovala?
Tato kritika sice byla tehdy relativně silná, ale ve Spojených státech je vše dnes vnímáno skrze stranické prizma. To znamená, že republikánští voliči to vnímali jako provokaci liberálních ekonomů, kterým šlo o poškození prezidenta, a nikoliv o fundovanou kritiku. V obecné rovině tak republikánským voličům šlo spíše o princip – tedy aby se Washington postavil Číně – a byli ochotni přijmout určitou míru rizika.
Trump pravidelně argumentoval tím, že cla, která jeho administrativa na čínské zboží uvalila, nakonec zaplatí čínská strana. Podle jeho kritiků ale nastal opak – nejenže se zvýšila cena čínského zboží pro americké zákazníky, ale odvetná opatření Pekingu silně postihla část amerických exportérů, především v zemědělském sektoru. Farmáři přitom tvořili nezanedbatelnou část Trumpovy voličské základny. Projevilo se mezi nimi výraznější rozčarování z politiky prezidenta, kterého podpořili ve volbách?
Farmáři se výrazným způsobem od Trumpa v roce 2020 neodvrátili, a to i přes odvetná opatření Číny jako například omezení dovozu sóji ze Spojených států. Jak jsem zmiňoval výše, Trump dokázal tyto voliče přesvědčit, že prioritou bylo postavit se Číně a započít dialog, ve kterém budou mít Spojené státy navrch. Krátkodobou oběť byla větší část farmářů schopna unést – obzvlášť když Trumpova administrativa vytvořila speciální federální program na podporu farmářů postižených čínskými odvetnými cly.
Souhlasil byste s tím, že Trumpův koncept obchodní války celkově selhal, jelikož se nepodařilo naplnit její proklamovaný cíl, tedy stimulovat výrobu ve Spojených státech a tím výrazně zvýšit počet pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích?
Na takové zhodnocení je stále brzy, obzvlášť když se ekonomiky stále oklepávají z pandemie a v důsledku se mění i struktura dodavatelských řetězců. Efekt „obchodní války“ tak nebude jednoduché plně izolovat od ostatních vlivů a jasnou odpověď se asi ani nedozvíme. Navíc, nelze říct, že se od doby Trumpovy administrativy nestimulovala výroba v určitých odvětvích a že se nezvýšil počet pracovních míst.
Jak jsou kroky Trumpovy administrativy v otázkách obchodu s Čínou vnímány v americké veřejné debatě s pětiletým odstupem?
Jak jsem již zmiňoval, současná administrativa pokračuje v úpravě obchodních vztahů s Čínou – méně vokálně, ale se stejnou mírou urgence. Čína má „plné ruce práce“ s covidem, tak proto asi reakce z Pekingu nejsou tak hlasité. Ale domácí legislativa v USA, jako například CHIPS Act, Inflation Reduction Act (zákony podporující mimo jiné výzkum a výrobu polovodičů a snažící se bojovat s inflací, pozn. redaktora) či nedávná vlna zákazů používání TikToku napříč americkými institucemi, jsou výrazným zásahem do budoucích obchodních vztahů. Téma obchodního soupeření s Čínou je tedy do značné míry nadstranické a obě strany jej vnímají jako klíčové – což je v současných polarizovaných Spojených státech poměrně výjimečná situace.
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , Jan Hornát , Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , Čína , clo , Joe Biden , Demokratická strana (USA) , Republikánská strana (USA)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek