ROZHOVOR | Trump před 5 lety vyhlásil Číně „obchodní válku“. Příčiny byly jiné, než se uvádí, tvrdí amerikanista Hornát

Uplynulo pět let od chvíle, kdy tehdejší americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa výrazně zvýšila cla na vybrané čínské zboží, konkrétně solární panely a pračky. Mnozí proto považují 23. leden 2018 za počátek pomyslné americko-čínské obchodní války. Podle amerikanisty Jana Hornáta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze byla - navzdory zažitému přesvědčení - vedena spíše obavami o bezpečnost Spojených států než snahou snižovat jejich obchodní deficit. 

Odborník, který momentálně působí na North Carolina State University v rámci Fulbright-Masarykova stipendia, v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné vysvětlil, že američtí politici napříč spektrem vnímají jako hrozbu čínský technologický pokrok z posledních let, a proto obchodní soupeření s Čínou představuje jedno z mála nadstranických témat aktuálně polarizovaných Spojených států.

Souhlasíte s tím, že celá Trumpova „obchodní válka“ s Čínou se točila kolem otázky, jak velký problém představuje pro americkou ekonomiku a americké firmy obchodní deficit Spojených států? Jak silné byly v době nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu hlasy volající po protekcionistických opatřeních, která by stav obchodní bilance změnila?

S tvrzením souhlasím jen z části. „Obchodní válka“ byla spíše kulminací obav o národní bezpečnost než o snižování obchodního deficitu. Napříč oběma politickými stranami se dlouhodobě politici shodnou na tom, že čínský technologický pokrok – který už není poháněn jen krádeží či přisvojováním intelektuálního vlastnictví a know-how vyspělejších zemí, ale i vlastní inovací – představuje narůstající hrozbu pro Spojené státy a taktéž pro jejich partnery v Evropě a východní Asii. Čínský pokrok ve výrobě a vývoji technologií s dvojím použitím spojený s odlivem výroby v klíčových odvětvích ze Spojených států, představuje trend, který oslabuje americkou obchodní a technologickou dominanci a obecně schopnost základní soběstačnosti. Trumpův protekcionismus byl tedy namířen spíše na omezení rychlosti čínského technologického rozvoje a do jisté míry reakcí na čínskou strategii „Made in China 2025“, kterou tamní režim vydal v roce 2015 a jež oznamovala masivní státní podporu pro klíčové průmyslové podniky.

Trump každopádně potřebu vyrovnat americký deficit v obchodní bilanci s Čínou vyzdvihoval již ve své prezidentské kampani. Jak moc se v tomto směru odlišoval od svých konkurentů, především v rámci republikánských primárek? 

Otázka obchodního deficitu s Čínou je politickým tématem už od doby, kdy Čína vstupovala do Světové obchodní organizace. Má mnohem větší mobilizační potenciál u republikánských voličů a Trump toho využil. Demokraté otázku obchodního deficitu nepolitizovali do takové míry, jako republikáni, což však neznamená, že se ve věci neangažují. Bidenova administrativa nedávno zavedla velmi striktní pravidla pro americké investory, kteří by cílili například na financování čínských firem zaměřujících se na vývoj kritických technologií. S tím souvisí i zákaz vývozu vyspělých amerických technologií do Číny, které by mimo jiné mohly být využity pro výrobu mikročipů. Zkrátka, Bidenova verze „obchodní války“ míří právě na čínský technologický rozvoj, čímž může zároveň deficit ještě prohloubit, protože omezuje americký export s vysokou přidanou hodnotou. Argument pro tyto kroky je jasný: Amerika by neměla napomáhat technologickému rozvoji Číny, neboť není zřejmé, jak s technologiemi totalitní režim naloží.

Do jaké míry je tedy celý koncept obchodní války charakteristickým prvkem širšího politického proudu ve Spojených státech, který je mnohými označován jako trumpismus?

Obchodní válka je součástí „trumpismu“ do té míry, kdy zastánci tohoto proudu budou obhajovat tvrzení, že nastavení systému světového obchodu znevýhodňuje Spojené státy a že ostatní státy toho zneužívají. V tomto kontextu je pro ně obchodní válka legitimním prostředkem na obhajobu „národního zájmu“.

Mnoho ekonomů a komentátorů v lednu 2018 varovalo, že negativa spojená s uvalením cel na čínské zboží převáží jeho možný pozitivní přínos pro hospodářství Spojených států. Jak silná byla ve své době tato kritika a nakolik Trumpa poškozovala?  

Tato kritika sice byla tehdy relativně silná, ale ve Spojených státech je vše dnes vnímáno skrze stranické prizma. To znamená, že republikánští voliči to vnímali jako provokaci liberálních ekonomů, kterým šlo o poškození prezidenta, a nikoliv o fundovanou kritiku. V obecné rovině tak republikánským voličům šlo spíše o princip – tedy aby se Washington postavil Číně – a byli ochotni přijmout určitou míru rizika.

Trump pravidelně argumentoval tím, že cla, která jeho administrativa na čínské zboží uvalila, nakonec zaplatí čínská strana. Podle jeho kritiků ale nastal opak – nejenže se zvýšila cena čínského zboží pro americké zákazníky, ale odvetná opatření Pekingu silně postihla část amerických exportérů, především v zemědělském sektoru. Farmáři přitom tvořili nezanedbatelnou část Trumpovy voličské základny. Projevilo se mezi nimi výraznější rozčarování z politiky prezidenta, kterého podpořili ve volbách? 

Farmáři se výrazným způsobem od Trumpa v roce 2020 neodvrátili, a to i přes odvetná opatření Číny jako například omezení dovozu sóji ze Spojených států. Jak jsem zmiňoval výše, Trump dokázal tyto voliče přesvědčit, že prioritou bylo postavit se Číně a započít dialog, ve kterém budou mít Spojené státy navrch. Krátkodobou oběť byla větší část farmářů schopna unést – obzvlášť když Trumpova administrativa vytvořila speciální federální program na podporu farmářů postižených čínskými odvetnými cly.

Souhlasil byste s tím, že Trumpův koncept obchodní války celkově selhal, jelikož se nepodařilo naplnit její proklamovaný cíl, tedy stimulovat výrobu ve Spojených státech a tím výrazně zvýšit počet pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích?

Na takové zhodnocení je stále brzy, obzvlášť když se ekonomiky stále oklepávají z pandemie a v důsledku se mění i struktura dodavatelských řetězců. Efekt „obchodní války“ tak nebude jednoduché plně izolovat od ostatních vlivů a jasnou odpověď se asi ani nedozvíme. Navíc, nelze říct, že se od doby Trumpovy administrativy nestimulovala výroba v určitých odvětvích a že se nezvýšil počet pracovních míst. 

Jak jsou kroky Trumpovy administrativy v otázkách obchodu s Čínou vnímány v americké veřejné debatě s pětiletým odstupem?

Jak jsem již zmiňoval, současná administrativa pokračuje v úpravě obchodních vztahů s Čínou – méně vokálně, ale se stejnou mírou urgence. Čína má „plné ruce práce“ s covidem, tak proto asi reakce z Pekingu nejsou tak hlasité. Ale domácí legislativa v USA, jako například CHIPS Act, Inflation Reduction Act (zákony podporující mimo jiné výzkum a výrobu polovodičů a snažící se bojovat s inflací, pozn. redaktora) či nedávná vlna zákazů používání TikToku napříč americkými institucemi, jsou výrazným zásahem do budoucích obchodních vztahů. Téma obchodního soupeření s Čínou je tedy do značné míry nadstranické a obě strany jej vnímají jako klíčové – což je v současných polarizovaných Spojených státech poměrně výjimečná situace. 

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Jan Hornát Donald Trump USA (Spojené státy americké) Čína clo Joe Biden Demokratická strana (USA) Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy