ROZHOVOR | Trump před 5 lety vyhlásil Číně „obchodní válku“. Příčiny byly jiné, než se uvádí, tvrdí amerikanista Hornát

Uplynulo pět let od chvíle, kdy tehdejší americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa výrazně zvýšila cla na vybrané čínské zboží, konkrétně solární panely a pračky. Mnozí proto považují 23. leden 2018 za počátek pomyslné americko-čínské obchodní války. Podle amerikanisty Jana Hornáta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze byla - navzdory zažitému přesvědčení - vedena spíše obavami o bezpečnost Spojených států než snahou snižovat jejich obchodní deficit. 

Odborník, který momentálně působí na North Carolina State University v rámci Fulbright-Masarykova stipendia, v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné vysvětlil, že američtí politici napříč spektrem vnímají jako hrozbu čínský technologický pokrok z posledních let, a proto obchodní soupeření s Čínou představuje jedno z mála nadstranických témat aktuálně polarizovaných Spojených států.

Souhlasíte s tím, že celá Trumpova „obchodní válka“ s Čínou se točila kolem otázky, jak velký problém představuje pro americkou ekonomiku a americké firmy obchodní deficit Spojených států? Jak silné byly v době nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu hlasy volající po protekcionistických opatřeních, která by stav obchodní bilance změnila?

S tvrzením souhlasím jen z části. „Obchodní válka“ byla spíše kulminací obav o národní bezpečnost než o snižování obchodního deficitu. Napříč oběma politickými stranami se dlouhodobě politici shodnou na tom, že čínský technologický pokrok – který už není poháněn jen krádeží či přisvojováním intelektuálního vlastnictví a know-how vyspělejších zemí, ale i vlastní inovací – představuje narůstající hrozbu pro Spojené státy a taktéž pro jejich partnery v Evropě a východní Asii. Čínský pokrok ve výrobě a vývoji technologií s dvojím použitím spojený s odlivem výroby v klíčových odvětvích ze Spojených států, představuje trend, který oslabuje americkou obchodní a technologickou dominanci a obecně schopnost základní soběstačnosti. Trumpův protekcionismus byl tedy namířen spíše na omezení rychlosti čínského technologického rozvoje a do jisté míry reakcí na čínskou strategii „Made in China 2025“, kterou tamní režim vydal v roce 2015 a jež oznamovala masivní státní podporu pro klíčové průmyslové podniky.

Trump každopádně potřebu vyrovnat americký deficit v obchodní bilanci s Čínou vyzdvihoval již ve své prezidentské kampani. Jak moc se v tomto směru odlišoval od svých konkurentů, především v rámci republikánských primárek? 

Otázka obchodního deficitu s Čínou je politickým tématem už od doby, kdy Čína vstupovala do Světové obchodní organizace. Má mnohem větší mobilizační potenciál u republikánských voličů a Trump toho využil. Demokraté otázku obchodního deficitu nepolitizovali do takové míry, jako republikáni, což však neznamená, že se ve věci neangažují. Bidenova administrativa nedávno zavedla velmi striktní pravidla pro americké investory, kteří by cílili například na financování čínských firem zaměřujících se na vývoj kritických technologií. S tím souvisí i zákaz vývozu vyspělých amerických technologií do Číny, které by mimo jiné mohly být využity pro výrobu mikročipů. Zkrátka, Bidenova verze „obchodní války“ míří právě na čínský technologický rozvoj, čímž může zároveň deficit ještě prohloubit, protože omezuje americký export s vysokou přidanou hodnotou. Argument pro tyto kroky je jasný: Amerika by neměla napomáhat technologickému rozvoji Číny, neboť není zřejmé, jak s technologiemi totalitní režim naloží.

Do jaké míry je tedy celý koncept obchodní války charakteristickým prvkem širšího politického proudu ve Spojených státech, který je mnohými označován jako trumpismus?

Obchodní válka je součástí „trumpismu“ do té míry, kdy zastánci tohoto proudu budou obhajovat tvrzení, že nastavení systému světového obchodu znevýhodňuje Spojené státy a že ostatní státy toho zneužívají. V tomto kontextu je pro ně obchodní válka legitimním prostředkem na obhajobu „národního zájmu“.

Mnoho ekonomů a komentátorů v lednu 2018 varovalo, že negativa spojená s uvalením cel na čínské zboží převáží jeho možný pozitivní přínos pro hospodářství Spojených států. Jak silná byla ve své době tato kritika a nakolik Trumpa poškozovala?  

Tato kritika sice byla tehdy relativně silná, ale ve Spojených státech je vše dnes vnímáno skrze stranické prizma. To znamená, že republikánští voliči to vnímali jako provokaci liberálních ekonomů, kterým šlo o poškození prezidenta, a nikoliv o fundovanou kritiku. V obecné rovině tak republikánským voličům šlo spíše o princip – tedy aby se Washington postavil Číně – a byli ochotni přijmout určitou míru rizika.

Trump pravidelně argumentoval tím, že cla, která jeho administrativa na čínské zboží uvalila, nakonec zaplatí čínská strana. Podle jeho kritiků ale nastal opak – nejenže se zvýšila cena čínského zboží pro americké zákazníky, ale odvetná opatření Pekingu silně postihla část amerických exportérů, především v zemědělském sektoru. Farmáři přitom tvořili nezanedbatelnou část Trumpovy voličské základny. Projevilo se mezi nimi výraznější rozčarování z politiky prezidenta, kterého podpořili ve volbách? 

Farmáři se výrazným způsobem od Trumpa v roce 2020 neodvrátili, a to i přes odvetná opatření Číny jako například omezení dovozu sóji ze Spojených států. Jak jsem zmiňoval výše, Trump dokázal tyto voliče přesvědčit, že prioritou bylo postavit se Číně a započít dialog, ve kterém budou mít Spojené státy navrch. Krátkodobou oběť byla větší část farmářů schopna unést – obzvlášť když Trumpova administrativa vytvořila speciální federální program na podporu farmářů postižených čínskými odvetnými cly.

Souhlasil byste s tím, že Trumpův koncept obchodní války celkově selhal, jelikož se nepodařilo naplnit její proklamovaný cíl, tedy stimulovat výrobu ve Spojených státech a tím výrazně zvýšit počet pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích?

Na takové zhodnocení je stále brzy, obzvlášť když se ekonomiky stále oklepávají z pandemie a v důsledku se mění i struktura dodavatelských řetězců. Efekt „obchodní války“ tak nebude jednoduché plně izolovat od ostatních vlivů a jasnou odpověď se asi ani nedozvíme. Navíc, nelze říct, že se od doby Trumpovy administrativy nestimulovala výroba v určitých odvětvích a že se nezvýšil počet pracovních míst. 

Jak jsou kroky Trumpovy administrativy v otázkách obchodu s Čínou vnímány v americké veřejné debatě s pětiletým odstupem?

Jak jsem již zmiňoval, současná administrativa pokračuje v úpravě obchodních vztahů s Čínou – méně vokálně, ale se stejnou mírou urgence. Čína má „plné ruce práce“ s covidem, tak proto asi reakce z Pekingu nejsou tak hlasité. Ale domácí legislativa v USA, jako například CHIPS Act, Inflation Reduction Act (zákony podporující mimo jiné výzkum a výrobu polovodičů a snažící se bojovat s inflací, pozn. redaktora) či nedávná vlna zákazů používání TikToku napříč americkými institucemi, jsou výrazným zásahem do budoucích obchodních vztahů. Téma obchodního soupeření s Čínou je tedy do značné míry nadstranické a obě strany jej vnímají jako klíčové – což je v současných polarizovaných Spojených státech poměrně výjimečná situace. 

Související

Michaela Šebelová (použito s jejím svolením) Rozhovor

Boj za rovná práva pro stejnopohlavní páry pro mne nekončí, říká poslankyně Šebelová

Sněmovna schválila novelu občanského zákoníku, která umožní párům stejného pohlaví vstupovat do partnerství s podobnými právy jako mají manželé a manželky. Tato novela upravuje práva registrovaných partnerů, kteří v současné době nemají například společné jmění a po ztrátě partnera nemají nárok na vdovský důchod, nevyrovnává ale to nejdůležitější – totiž možnost adopce dětí. Jak vnímá výslednou podobu novely zastánkyně manželství pro všechny poslankyně Michaela Šebelová (STAN)? A jak se vyrovnává s protiargumenty odpůrců?
Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

rozhovor Jan Hornát Donald Trump USA (Spojené státy americké) Čína clo Joe Biden Demokratická strana (USA) Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Pozemní síly IDF operují v severním pásmu Gazy, jak ukazuje tato fotografie (Gaza, 7. listopadu 2023).

Izraelská armáda dočasně přerušuje operace v části Pásma Gazy

V rámci snahy usnadnit dodávky humanitární pomoci, izraelská armáda dočasně přeruší své operace ve městech Rafáh a Dajr al-Balah v Pásmu Gazy. Toto opatření platí od soboty do čtvrtka od 09:00 do 14:00 SEČ, aby civilisté mohli bezpečně dosáhnout distribučních center. 

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Policie Rusko, ilustrační foto

Aktivisté zveřejnili počet zadržených během pohřbu Navalného

Během pohřbu ruského opozičního politika Alexeje Navalného došlo k zadržení více než 100 lidí v různých městech napříč Ruskem. Podle médií to uvedl lidskoprávní projekt OVD-Info, který monitoruje počty zadržených během protestů a poskytuje právní pomoc.

včera

Olaf Scholz na MSC 2023. Je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo.

Kauza Taurus: Politici mluví o vážném problému, situace je vážná

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu uvedl, že země vyšetřuje "velmi závažné" úniky z armády a přislíbil rychlé objasnění po zveřejnění nahrávky z diskuse vysoce postavených představitelů německé vzdušných sil o podpoře Ukrajiny na ruských sociálních sítích. 

včera

včera

Olaf Scholz

Německem hýbe kauza Taurus. Rusko zveřejnilo odposlechy z tajné armádní schůzky

Kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo provádí vyšetřování vážného úniku informací z jednání vysokých představitelů svého letectva. Později ministerstvo obrany potvrdilo, že rozhovor těchto příslušníků byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru byl v pátek zveřejněn šéfredaktorkou ruské televize RT Margaritou Simonjanovou. Důstojníci diskutovali o možnosti, jak by Ukrajina teoreticky mohla využít německé střely. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Po ruském útoku na Oděsu je nejméně pět mrtvých včetně kojence. Úřady vyhlásily den smutku

Rusové v noci na sobotu zaútočili na jihoukrajinské město Oděsa. Mezi několika mrtvými je také tříměsíční dítě. Administrativa oblasti na jihu Ukrajiny vyhlásila neděli 3. března za den smutku. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy