ROZHOVOR | Trump před 5 lety vyhlásil Číně „obchodní válku“. Příčiny byly jiné, než se uvádí, tvrdí amerikanista Hornát

Uplynulo pět let od chvíle, kdy tehdejší americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa výrazně zvýšila cla na vybrané čínské zboží, konkrétně solární panely a pračky. Mnozí proto považují 23. leden 2018 za počátek pomyslné americko-čínské obchodní války. Podle amerikanisty Jana Hornáta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze byla - navzdory zažitému přesvědčení - vedena spíše obavami o bezpečnost Spojených států než snahou snižovat jejich obchodní deficit. 

Odborník, který momentálně působí na North Carolina State University v rámci Fulbright-Masarykova stipendia, v rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné vysvětlil, že američtí politici napříč spektrem vnímají jako hrozbu čínský technologický pokrok z posledních let, a proto obchodní soupeření s Čínou představuje jedno z mála nadstranických témat aktuálně polarizovaných Spojených států.

Souhlasíte s tím, že celá Trumpova „obchodní válka“ s Čínou se točila kolem otázky, jak velký problém představuje pro americkou ekonomiku a americké firmy obchodní deficit Spojených států? Jak silné byly v době nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu hlasy volající po protekcionistických opatřeních, která by stav obchodní bilance změnila?

S tvrzením souhlasím jen z části. „Obchodní válka“ byla spíše kulminací obav o národní bezpečnost než o snižování obchodního deficitu. Napříč oběma politickými stranami se dlouhodobě politici shodnou na tom, že čínský technologický pokrok – který už není poháněn jen krádeží či přisvojováním intelektuálního vlastnictví a know-how vyspělejších zemí, ale i vlastní inovací – představuje narůstající hrozbu pro Spojené státy a taktéž pro jejich partnery v Evropě a východní Asii. Čínský pokrok ve výrobě a vývoji technologií s dvojím použitím spojený s odlivem výroby v klíčových odvětvích ze Spojených států, představuje trend, který oslabuje americkou obchodní a technologickou dominanci a obecně schopnost základní soběstačnosti. Trumpův protekcionismus byl tedy namířen spíše na omezení rychlosti čínského technologického rozvoje a do jisté míry reakcí na čínskou strategii „Made in China 2025“, kterou tamní režim vydal v roce 2015 a jež oznamovala masivní státní podporu pro klíčové průmyslové podniky.

Trump každopádně potřebu vyrovnat americký deficit v obchodní bilanci s Čínou vyzdvihoval již ve své prezidentské kampani. Jak moc se v tomto směru odlišoval od svých konkurentů, především v rámci republikánských primárek? 

Otázka obchodního deficitu s Čínou je politickým tématem už od doby, kdy Čína vstupovala do Světové obchodní organizace. Má mnohem větší mobilizační potenciál u republikánských voličů a Trump toho využil. Demokraté otázku obchodního deficitu nepolitizovali do takové míry, jako republikáni, což však neznamená, že se ve věci neangažují. Bidenova administrativa nedávno zavedla velmi striktní pravidla pro americké investory, kteří by cílili například na financování čínských firem zaměřujících se na vývoj kritických technologií. S tím souvisí i zákaz vývozu vyspělých amerických technologií do Číny, které by mimo jiné mohly být využity pro výrobu mikročipů. Zkrátka, Bidenova verze „obchodní války“ míří právě na čínský technologický rozvoj, čímž může zároveň deficit ještě prohloubit, protože omezuje americký export s vysokou přidanou hodnotou. Argument pro tyto kroky je jasný: Amerika by neměla napomáhat technologickému rozvoji Číny, neboť není zřejmé, jak s technologiemi totalitní režim naloží.

Do jaké míry je tedy celý koncept obchodní války charakteristickým prvkem širšího politického proudu ve Spojených státech, který je mnohými označován jako trumpismus?

Obchodní válka je součástí „trumpismu“ do té míry, kdy zastánci tohoto proudu budou obhajovat tvrzení, že nastavení systému světového obchodu znevýhodňuje Spojené státy a že ostatní státy toho zneužívají. V tomto kontextu je pro ně obchodní válka legitimním prostředkem na obhajobu „národního zájmu“.

Mnoho ekonomů a komentátorů v lednu 2018 varovalo, že negativa spojená s uvalením cel na čínské zboží převáží jeho možný pozitivní přínos pro hospodářství Spojených států. Jak silná byla ve své době tato kritika a nakolik Trumpa poškozovala?  

Tato kritika sice byla tehdy relativně silná, ale ve Spojených státech je vše dnes vnímáno skrze stranické prizma. To znamená, že republikánští voliči to vnímali jako provokaci liberálních ekonomů, kterým šlo o poškození prezidenta, a nikoliv o fundovanou kritiku. V obecné rovině tak republikánským voličům šlo spíše o princip – tedy aby se Washington postavil Číně – a byli ochotni přijmout určitou míru rizika.

Trump pravidelně argumentoval tím, že cla, která jeho administrativa na čínské zboží uvalila, nakonec zaplatí čínská strana. Podle jeho kritiků ale nastal opak – nejenže se zvýšila cena čínského zboží pro americké zákazníky, ale odvetná opatření Pekingu silně postihla část amerických exportérů, především v zemědělském sektoru. Farmáři přitom tvořili nezanedbatelnou část Trumpovy voličské základny. Projevilo se mezi nimi výraznější rozčarování z politiky prezidenta, kterého podpořili ve volbách? 

Farmáři se výrazným způsobem od Trumpa v roce 2020 neodvrátili, a to i přes odvetná opatření Číny jako například omezení dovozu sóji ze Spojených států. Jak jsem zmiňoval výše, Trump dokázal tyto voliče přesvědčit, že prioritou bylo postavit se Číně a započít dialog, ve kterém budou mít Spojené státy navrch. Krátkodobou oběť byla větší část farmářů schopna unést – obzvlášť když Trumpova administrativa vytvořila speciální federální program na podporu farmářů postižených čínskými odvetnými cly.

Souhlasil byste s tím, že Trumpův koncept obchodní války celkově selhal, jelikož se nepodařilo naplnit její proklamovaný cíl, tedy stimulovat výrobu ve Spojených státech a tím výrazně zvýšit počet pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích?

Na takové zhodnocení je stále brzy, obzvlášť když se ekonomiky stále oklepávají z pandemie a v důsledku se mění i struktura dodavatelských řetězců. Efekt „obchodní války“ tak nebude jednoduché plně izolovat od ostatních vlivů a jasnou odpověď se asi ani nedozvíme. Navíc, nelze říct, že se od doby Trumpovy administrativy nestimulovala výroba v určitých odvětvích a že se nezvýšil počet pracovních míst. 

Jak jsou kroky Trumpovy administrativy v otázkách obchodu s Čínou vnímány v americké veřejné debatě s pětiletým odstupem?

Jak jsem již zmiňoval, současná administrativa pokračuje v úpravě obchodních vztahů s Čínou – méně vokálně, ale se stejnou mírou urgence. Čína má „plné ruce práce“ s covidem, tak proto asi reakce z Pekingu nejsou tak hlasité. Ale domácí legislativa v USA, jako například CHIPS Act, Inflation Reduction Act (zákony podporující mimo jiné výzkum a výrobu polovodičů a snažící se bojovat s inflací, pozn. redaktora) či nedávná vlna zákazů používání TikToku napříč americkými institucemi, jsou výrazným zásahem do budoucích obchodních vztahů. Téma obchodního soupeření s Čínou je tedy do značné míry nadstranické a obě strany jej vnímají jako klíčové – což je v současných polarizovaných Spojených státech poměrně výjimečná situace. 

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Jan Hornát Donald Trump USA (Spojené státy americké) Čína clo Joe Biden Demokratická strana (USA) Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 25 minutami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 33 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 5 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 7 hodinami

Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění

Velké komplikace nastaly v pátek brzy ráno v železniční dopravě kvůli incidentu v České Třebové. Při posunu tam vykolejil vlak, informovala Správa železnic. Provoz přes důležitou stanici je silně omezen, spoje nabírají zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy