Profil editora

Související články:

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 

15 let po zákazu kazetová munice dál zabíjí civilisty. Expertka na humanitární právo popsala důvody

Uplynulo více než 15 let od chvíle, kdy se více než stovka zemí z celého světa, včetně České republiky, na konferenci v irském Dublinu dohodla na přijetí Úmluvy o zákazu použití kazetové munice. Důvod, proč se v centru pozornosti ocitl tento typ zbraní, který do okolí rozptyluje velké množství menších náloží, spočívá v ničivých dopadech jejich užití na civilisty, vysvětluje profesorka Veronika Bílková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že navzdory rychlému sjednání a přijetí dohody zůstávají stranou hlavní vojenské mocnosti, což představuje hlavní důvod, proč je kazetová munice nadále používána v ozbrojených konfliktech, včetně toho na Ukrajině, kde ji masivně využívá ruská armáda.      

25 let od schválení Velkopáteční dohody. Sektářské násilí v Severním Irsku utichlo, konflikt ale nebyl zcela vyřešen, upozorňuje Váška

Před 25 lety, 22. května 1998, byla ve dvou referendech, které proběhly v Irsku a Severním Irsku, schválena Velkopáteční dohoda. Jejím cílem bylo ukončit období nazývané Troubles, neboli násilný konflikt v Severním Irsku mezi katolickými zastánci sjednocení Irska a protestantskými stoupenci setrvání v unii s Velkou Británií. Dohoda si vyžádala obrovské nasazení všech zúčastněných stran, připomíná v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny podotýká, že po uzavření dohody sice nastalo nejlepší období v dějinách Severního Irska, přesto však v regionu začínají sílit protesty a kritika dohody ze strany radikálnější části unionisté komunity.  

Sovětská vojska zahájila před 35 lety odsun z Afghánistánu. Gorbačovovy cíle naplněny nebyly

Před 35 lety, 15. května 1988, zahájila sovětská armáda odsun z Afghánistánu, kde téměř celé desetiletí vojensky podporovala a u moci udržovala promoskevský, autoritářský levicový režim. Odchod sovětských vojáků sice zemi mír a stabilitu nepřinesl, přispěl však k ukončení jiného dlouhodobého konfliktu – studené války.

Trump před 5 lety vypověděl dohodu o íránském jaderném programu. Dosáhl opaku toho, co zamýšlel, tvrdí odborník Horčička

Dne 2. května 2018 Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem oficiálně odstoupily od Společného uceleného akčního plánu (JCPOA), neboli multilaterální mezinárodní dohody, ve které se Írán zavázal omezit svůj kontroverzní jaderný program výměnou za zrušení sankčního režimu, jemuž byl vystaven. Krok pro Trumpovu administrativu představoval jednoduchou možnost, jak se vymezit proti mezinárodnímu směřování předchozího prezidenta Baracka Obamy, soudí Matouš Horčička, odborník na Írán z Asociace pro mezinárodní otázky. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil názor, že Teherán do té doby dohodu dodržoval víceméně stoprocentně a že Trumpova politika maximálního tlaku pouze posílila íránské konzervativce na úkor reformistů, přičemž tamní režim dále přiblížila Rusku a Číně. 

25 let od zrodu eurozóny. Kdyby rozhodovala jen ekonomická data, některé země by se do ní nedostaly, míní politolog Sychra

Rada EU před 25 lety určila, že do připravované měnové unie vstoupí jako první jedenáct členských zemí. Rozhodnutí z 2. května 1998 již nešlo odkládat, přitom bylo na cestě k vytvoření eurozóny jedno z nejdůležitějších, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity v Plzni. Odborník na evropskou integraci přiznává, že u některých zemí přitom již tehdy existovaly značné pochybnosti, zda budou schopné podmínky pro přijetí eura splnit, avšak zvolená kritéria představovala – podobně jako mnoho aspektů spojených s novou jednotnou měnou – kompromis. Domnívá se však, že namísto jednorázového splnění kritérií se jako mnohem podstatnější problém měnové unie ukázaly strukturální rozdíly mezi zapojenými ekonomikami a celkové nastavení projektu. 

Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop

Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop. 

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 

Ani případný neúspěch ukrajinské protiofenzivy nepřinese brzký konec války

Horkým tématem posledních dnů je obsah dokumentů, které měly uniknout z amerických oficiálních zdrojů. Objevují se i hlasy, které kauzu srovnávají s případem někdejšího pracovníka CIA Edwarda Snowdena, který před deseti lety upozornil na rozsáhlé programy sledování elektronické komunikace ze strany tajných a bezpečnostních služeb Spojených států. Ačkoliv okolo aktuálního úniku panuje celá řada nejasností a mnoho důležitých otázek zůstává nezodpovězeno, některé informace stojí za pozornost. Jednou z nich je i malá důvěra, kterou údajně Washington interně vkládá do chystané protiofenzivy ukrajinské armády, jež má dle často opakovaného tvrzení přinést zásadní obrat ve válce s Ruskem.  

Současný ÚSTR není udržitelný. Nezbaví-li se politického dohledu, zanikne

Vnitřní poměry na Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v posledních týdnech opět značně rezonují v mediích. Pro nezasvěceného pozorovatele jde o další v dlouhé a nepřehledné řadě sporů a kauz, které instituci provázejí prakticky po celou dobu její patnáctileté existence. Nebyla vůči nim imunní pod žádným ze svých dosavadních šesti ředitelů. Aktuální dění je pak výmluvným důkazem, že klíčový problém ústavu spočívá v jeho malé nezávislosti na politické moci. Nejenže v praxi neumožňuje zachování kontinuity, ale v zásadních personálních otázkách vede k upřednostňování stranických zájmů a konexí před odborností. 

Dvacet let od pádu Bagdádu. Irácká válka zásadně ovlivnila mezinárodní vztahy, upozorňuje Jan Daniel

Před dvaceti lety, 7. dubna 2003, obsadila koaliční vojska v čele s americkým kontingentem hlavní prezidentský palác v irácké metropoli. Fakticky tím svrhla režim diktátora Saddáma Husajna a splnila jeden z klíčových cílů celé invaze do Iráku. Rychlému dobytí města výrazně napomohl i rozklad irácké armády, jejíž kvalita byla na Západě ve své době přeceňována, konstatuje Jan Daniel v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

„Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák

Uplynulo 55 let od chvíle, kdy příslušníci 23. pěší divize americké armády podnikly zásah v jihovietnamské vesnici Mỹ Lai. Na místě zůstalo několik stovek mrtvých civilistů, mnoho z nich bylo před smrtí mučeno či vystaveno sexuálnímu násilí. Přestože se jednalo o největší známý zločin vietnamské války, který vyčníval formou i rozsahem, podobné události ji provázely od počátku, jen díky svému menšímu měřítku nepřitáhly takovou pozornost, upozorňuje historik Národního muzea Ondřej Crhák. 

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík

Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík. Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. 

Před 20 lety usedl na Hradě Václav Klaus. Vytrvale sledoval svou vizi, později však zašel příliš daleko, říká profesor Kopeček

Uplynuly dvě desetiletí od chvíle, kdy se 7. března 2003 ujal úřadu prezidenta republiky Václav Klaus. Podle politologa Lubomíra Kopečka nabízel vizi národně konzervativního prezidentství, která byla konzistentní a dá se mluvit o snaze vytvořit vlastní ideovou doktrínu. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI, který se Klausovu prezidentskému mandátu věnoval například v knize „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman. Paralelní životopisy“,  v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil mimo jiné i to, proč lze druhou polistopadovou hlavu státu přirovnat k náboženskému prorokovi a kde hledat příčiny pozdější Klausovy radikalizace, která jej přivedla na politickou periferii a do názorové izolace v českém veřejném prostoru. 

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Rok ruské agrese proti Ukrajině, aneb dvě klíčové otázky, na které marně hledáme odpověď

Uplynul rok od chvíle, kdy ruská armáda spustila masivní útok na Ukrajinu. Konflikt zahájený 24. února, který se svým charakterem vymyká všemu, co Evropa zažila od konce druhé světové války, si za 12 měsíců vyžádal přinejmenším desetitisíce obětí. Jejich počet nelze z dostupných zdrojů přesně určit. Je však jisté, že v řádech tisíců se počítají i mrtví civilisté. Konec násilí není v dohledu. Válka, kterou agresor – bez veškerých pochybností ruský putinovský režim – plánoval jako rychlou a krátkou operaci, nabrala opotřebovávací charakter. Frontová linie se v posledních měsících posunuje jen málo a každý územní zisk je zjevně vykoupen obrovskými ztrátami. Palčivých otázek spojených s konfliktem přibývá. A dvě z nich vystupují do popředí. 

Chemické útoky, kobercové bombardování. Saddámův zásah proti kurdským separatistům byl aktem státního terorismu, konstatuje odborník Kraus

Před 35 lety zahájil irácký režim diktátora Saddáma Husajna operaci al-Anfal. Několik měsíců trvající vojenské tažení proti Kurdům a další etnickým a náboženským menšinám na severu země, nazvané podle jedné ze súr Koránu (v překladu kořist), si vyžádalo přinejmenším desítky tisíc obětí, z velké části z řad civilistů. Přesných čísel se ale nelze dopátrat, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ, který působí jako zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně dále vysvětlil, že operace měla nejen potlačit kurdské povstalce, ale v očích většinového obyvatelstva také potrestat celé etnikum za debakl, který Irák utrpěl v dlouhé a devastující válce se sousedním Íránem. Připouští, že cíl byl do značné míry splněn, použité prostředky ale měly genocidní ráz a naplňovaly definici státního terorismu. 

Pro mnohé slovenské oligarchy je současné dění odstrašující, říká 5 let po vraždě novináře Kuciaka politolog Baboš

Uplynulo 5 let od chvíle, kdy nájemný vrah Miroslav Marček zastřelil slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka i jeho partnerku Martinu Kušnírovou. Dvojitá vražda ze dne 21. února 2018, za níž podle vyšetřování stály oligarchické, na vrcholnou politiku napojené struktury, vedla k rozsáhlým protestům u našich východních sousedů. Nejenže přivodily pád tehdejšího premiéra Roberta Fica, ale předně ukázaly obrovskou nespokojenost se stylem vládnutí na Slovensku, uvádí politolog Pavol Baboš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na polarizaci společnosti a participací lidí ve veřejném prostoru z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě dále objasnil například to, proč s pětiletým odstupem mezi Slováky převládá spíše pocit zklamání a proč případ nakonec neukončil Ficovu politickou kariéru.