Profil editora

Související články:

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 

60 let od atentátu na Kennedyho zůstává jeho pozadí nadále záhadou, míní historik

Uplynulo 60 let od chvíle, kdy série výstřelů ukončila život amerického prezidenta Johna Kennedyho. Atentát, k němuž došlo 22. listopadu 1963 ve městě Dallas, je americkými historiky i publicisty sice pečlivě zmapován, přesto se stále nepodařilo zcela objasnit, kdo jej zosnoval, což nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím, uvádí ředitel Historického ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Michálek. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kořeny Kennedyho násilné smrti patrně vyrůstaly z tehdejší politické situace ve Spojených státech a z jakého důvodu hodnotí Kennedyho prezidentství jako úspěšné, navzdory tomu, že bylo relativně krátké.  

Happening, který přerostl v revoluci. Nebýt tlaku vlády, Euromajdan mohl vyšumět, soudí ukrajinista

Před deseti lety,  21. listopadu 2013 v pozdních nočních hodinách, začala v Kyjevě dlouhá série protestů, pro které se vžilo označení Euromajdan. Ačkoliv nakonec vyústily v revoluci, která svrhla kritizovaného prezidenta Viktora Janukovyče, zpočátku měly pouliční akce spíše odlehčenou formu, upozorňuje ukrajinista a překladatel Miroslav Tomek, který tehdejší dění sledoval přímo na místě. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz mimo jiné vysvětlil, jak velkým zlomem pro další vývoj bylo první rozehnání demonstrantů, proč se část Ukrajinců zpočátku nechtěla do protestů zapojit a z jakého důvodu je nešťastné považovat následnou válku na východě země právě za důsledek Euromajdanu. 

45 let od tragédie v Jonestown. Na smrti 918 lidí má podíl i tehdejší panika ze sekt v americké společnosti, míní religionista

Před 45 lety, 18. listopadu 1978, došlo v zemědělské osadě Jonestown založené a obývané členy amerického náboženského společenství Chrám lidu na území Guyany k hromadným vraždám a rozsáhlé rituální sebevraždě. Navzdory mediálním stereotypům šlo o promyšlený čin normálně, byť ideologicky myslících lidí, kteří se obávali, že budou nuceně začleněni zpět do tehdy stále ještě značně rasistické společnosti ve Spojených státech, domnívá se religionista Zdeněk Vojtíšek. Vedoucí Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že působení Chrámu lidu sice provázely křiklavé excesy, zároveň upozorňuje, že společenství poskytlo mnoha členům, především Afroameričanům lidskou důstojnost. Soudí také, že nebýt vyhrocené reakce médií a politiků, mohlo se postupně zařadit mezi etablované náboženské společnosti.  

Na pokraji soudného dne? Mýtus zvaný Able Archer je živý i po 40 letech

Před 40 lety bylo zahájeno vojenské cvičení Severoatlantické aliance nazvané Able Archer 83. V médiích a publicistických textech bývá hojně skloňováno jako jeden z momentů, kdy studená válka málem přerostla v otevřený jaderný konflikt s apokalyptickými důsledky. Přestože historici v uplynulých dvou dekádách takový příběh jasně vyvrátili, mýtus nadále přežívá do té míry, že jej mnozí vnímají jako fakt. Je totiž o poznání atraktivnější než konstatování, že v listopadových dnech roku 1983 se vlastně nic mimořádného nestalo. 

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Příklad antisystémového politika. Bolsonaro před 5 lety otevřel Pandořinu skříňku, říká Vrbata

Uplynulo pět let od chvíle, kdy v brazilských prezidentských volbách dne 28. října 2018 zvítězil kontroverzní politik Jair Bolsonaro. Jeho nástup do čela státu ukázal, že Brazílie není ve svém úsilí o opětovnou demokratizaci tak úspěšná, jak se mohlo zdát, konstatuje iberoamerikanista Aleš Vrbata. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále uvedl, že Bolsonaro se s demokratickou politikou nikdy neidentifikoval a naopak oživil ve své době oficiálně zavrženou krajně pravicovou minulost země. Odborník na brazilskou politiku také vysvětlil, proč bolsonarismus přežil loňskou volební porážku svého lídra, a nastínil jeho další perspektivu. 

40 let od invaze na Grenadu. Operace Urgent Fury byla úspěšnou demonstrací americké síly, říká historik

Před 40 lety zahájily Spojené státy za podpory šestice karibských zemí vojenskou invazi na ostrovní stát Grenada. Tamní události, které operaci Urgent Fury předcházely, tedy vojenský převrat a poprava do té doby vládnoucího marxistického revolucionáře Maurice Bishopa, otevřely americké administrativě prezidenta Ronalda Reagana příležitost zvrátit vývoj na ostrově ve vlastní prospěch, konstatuje Erik Ondria v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Slovenský historik ze Státního archivu v Košicích, který se tématem odborně zabývá, v něm nastínil mimo jiné důvody, proč byly vztahy mezi Washingtonem a Grenadou napjaté prakticky od nástupu Bishopa k moci a proč se Reagan rozhodl k radikálnímu a do jisté míry riskantnímu řešení celé situace. Stejně tak nastínil, jak se na tehdejší dění dívají s odstupem času obyvatelé ostrova.    

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Mám obavy, kam situace na Blízkém východě povede, říká odborník Záhora pro EZ

Teroristický útok palestinského hnutí Hamás na izraelské území z minulé soboty byl naprosto bezprecedentní i z hlediska dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu, a z tohoto důvodu ovlivní vztah mezi oběma národy na dekády, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jakub Záhora. Odborník na současný Izrael, který působí na Institutu politologických studií FSV UK dodává, že bezprecedentní je podle dostupných zpráv i rozsah izraelské reakce. Vyjadřuje v té souvislosti obavu, že utužení represivních praktik proti Palestincům povede dříve nebo později k další podobné tragédii. 

Trauma z jomkipurské války dopadá na Izrael i po 50 letech, říká odborník

Před padesáti lety, na židovský svátek Dne smíření 6. října 1973, podnikla vojska Egypta a Sýrie za podpory řady dalších arabských zemí překvapivý úder na Izrael. Přestože zaskočená izraelská armáda po několika dnech dokázala ofenzivu odrazit, utrpěla značné ztráty. Objevují se proto i spekulace, že Izrael v jisté chvíli zvažoval nasazení jaderných zbraní. Taková tvrzení však nejsou podpořena důkazy, upozorňuje odborník Azriel Bermant v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Seniorní výzkumník pražského Ústavu mezinárodních vztahů v něm vysvětlil, v čem spočívá hlavní význam konfliktu pro situaci na Blízkém východě, stejně jako důvody, proč je válka ve veřejné debatě v Izraeli stále silně přítomná a proč tamní společnost i s odstupem půl století diskutuje o tom, zda neexistuje hrozba opakování jomkipurské katastrofy.

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Před 75 lety vznikla KLDR. Sjednocení Koreje se nabízí, čas ale hraje proti, soudí koreanista

Severokorejští komunisté před 75 lety, 9. září 1948, vyhlásili na sever od 38. rovnoběžky, která od konce druhé světové války rozdělovala Korejský poloostrov na zóny pod sovětskou a americkou správou, vlastní stát. Vznik Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) byl ovšem logickou reakcí na předchozí vyhlášení Korejské republiky na jihu, upozorňuje koreanista Jaromír Chlada. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůrazňuje, že korejská společnost byla v té době naladěna spíše levicově, čemuž odpovídal i pokus o vyhlášení Korejské lidové republiky o tři roky dříve – a pokud by nebyl americkou okupační správou potlačen, patrně by na celém poloostrově vznikl stát inklinující k nějaké formě socialismu, který by se pravděpodobně začlenil do sovětské sféry vlivu.

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Svět žije 70 let pod termonukleární hrozbou. Vize apokalypsy nadále pomáhá bránit velké válce

Před 70 lety prozářil kazašskou step první velký test sovětské termonukleární bomby. Výbuch z 12. srpna 1953 svou silou více než pětadvacetkrát předčil americkou pumu Little Boy, která o osm let dříve srovnala se zemí japonskou Hirošimu. Především ale demonstroval, že Sovětský svaz zásadně nezaostává za Spojenými státy ve studenoválečném závodu v jaderném zbrojení. Monopol na termonukleární zbraně, které svým ničivým účinkem výrazně zastínila původní atomové zbraně založené na štěpné, nikoliv fúzní reakci, vydržel Washingtonu pouhých devět měsíců. Situace, která ve své době posílila obavy z jaderného armageddonu, v následujících desetiletích paradoxně výrazně přispěla k zachování míru mezi dvěma bloky bipolárně rozděleného světa. Jaderné odstrašení pak funguje dodnes.   

Stovky zraněných demonstrantů. Rumunská vláda se před 5 lety zalekla protestů, zásah byl kontraproduktivní, soudí Kocian

Před pěti lety došlo v Rumunsku k masivní demonstraci před sídlem vlády na Vítězném náměstí v Bukurešti. Původně pokojné protesty proti korupci a za obranu principů právního státu byly tvrdě rozehnány bezpečnostními složkami. Jejich zásah z 10. srpna 2018 si vyžádal stovky zraněných a desítky hospitalizovaných. Pozadí událostí možná nebude nikdy plně objasněno, avšak zůstává otázkou, co by museli demonstranti udělat, aby svým chováním vyprovokovali takto extrémní reakci, konstatuje Jiří Kocian v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.