Horkým tématem posledních dnů je obsah dokumentů, které měly uniknout z amerických oficiálních zdrojů. Objevují se i hlasy, které kauzu srovnávají s případem někdejšího pracovníka CIA Edwarda Snowdena, který před deseti lety upozornil na rozsáhlé programy sledování elektronické komunikace ze strany tajných a bezpečnostních služeb Spojených států. Ačkoliv okolo aktuálního úniku panuje celá řada nejasností a mnoho důležitých otázek zůstává nezodpovězeno, některé informace stojí za pozornost. Jednou z nich je i malá důvěra, kterou údajně Washington interně vkládá do chystané protiofenzivy ukrajinské armády, jež má dle často opakovaného tvrzení přinést zásadní obrat ve válce s Ruskem.
Analýza, která má pocházet ze začátku února letošního roku, poukazuje na problémy Ukrajiny s výstavbou vojenských jednotek i nedostatkem munice a vybavení. Jejich hloubka má výrazně snižovat pravděpodobnost naplnění cílů, které si Kyjev od chystané jarní protiofenzivy slibuje, tedy dobytí rozsáhlé části teritoria na východě země okupovaného ruskými vojsky. Odhad amerických tajných služeb údajně zní, že kampaň povede jen k mírným územním ziskům.
Autenticitu dokumentu v tuto chvíli nelze potvrdit, ani vyvrátit. Pokud ale nejde o falzum či záměrné klamání nepřítele, ukazuje se, nakolik je ujišťování americké administrativy prezidenta Joe Bidena o bojovém potenciálu ukrajinských ozbrojených sil především politickou proklamací, která má pravděpodobně zamezit i vyvolání hlubší debaty o smysluplnosti další masivní podpory východoevropské země, jež čelí již více než 13 měsíců ruské vojenské agresi.
Ve veřejné diskuzi v západních státech, které Ukrajině v boji s ruskými okupanty poskytují životně důležitou pomoc, stále převládají apely, že napadená země musí ve válce zvítězit. Uniklé informace ale posilují skepsi, že takový výsledek – byť sebevíc žádoucí – nemusí být dosažitelný. Dále podporují pohled, že na ukrajinském bojišti proti sobě momentálně stojí dvě armády, z nichž ani jedna nemá dostatek prostředků a sil k zásadnímu průlomu a vojenskému ukončení konfliktu.
Připustíme-li, že uniklé dokumenty jsou pravé a odhady amerických analytiků správné, válka na Ukrajině míří k patu. Může se stát dlouhým, dynamiku postrádajícím opotřebovávacím konfliktem a posléze i konfliktem zamrzlým. Jakýkoliv posun bojové linie bude vykoupen obrovskými ztrátami techniky i živé síly, přičemž jeho význam nemusí být ze strategického hlediska nikterak zásadní. Názornou ukázku představují táhlé a vyčerpávající střety o ruiny města Bachmut. Pakliže se tento pochmurný scénář naplní, válka se posune do nové fáze, která přinese nové výzvy a otázky.
Jisté je, že taková situace nebude příznivá pro žádnou válčící stranu, Rusko nevyjímaje. Dokáže nepříliš výkonné a sankcemi oslabované ruské hospodářství dlouhodobě podporovat takto náročný typ konfliktu, aniž by došlo k výrazným zásahům do běžného života ruského obyvatelstva? A bude ruská společnost (třebaže funguje v tvrdě autoritářském režimu) ochotna přinášet stále citelnější oběti, včetně životů svých blízkých?
Tyto otázky jsou do značné míry relevantní i pro Ukrajinu. Přestože propaganda napadené země se z pochopitelných důvodů zaměřuje na vyzdvihování vlastních bojových úspěchů a dokumentaci barbarského počínání protivníka, existují náznaky, že dlouhodobá podpora válce za obnovu teritoriální integrity nemusí být v ukrajinské společnosti tak neochvějná, jak je prezentováno, především má-li být spojena s velkými osobními oběťmi. V posledních týdnech se ostatně objevily informace o pokusech části mladých Ukrajinců vyhnout se odvodu. Prezident Volodymyr Zelenskyj také kritizoval část obyvatelstva za snahu žít tak, jako by žádná válka neprobíhala. Pokud se ukáže, že dobytí Ruskem okupovaných území není na pořadu dne, tyto tendence budou patrně narůstat.
Jak by se v takové situaci zachovaly západní země stojící dosud za Ukrajinou, není zcela jasné. Dá se však očekávat, že oslabení perspektivy dohledného ukončení války vojenskou cestou by posílilo tamní dosud poměrně marginalizované hlasy volající po jiném způsobu umlčení zbraní. Ukrajina by však k rozhodnutí, že je záhodno pokusit se dojednat konec nikam nevedoucích krvavých bojů, což by s sebou patrně neslo bolestivé kompromisy, neměla být tlačena z vnějšku. I když se ukáže, že není v jejích silách dosáhnout jasného vojenského vítězství, neměla by se stát pouhým předmětem dohody velmocí.
Nepředstavujme si, že ukončení války diplomatickou cestou, a to i v případě zjevného patu na bojišti, by bylo snadné a dosažitelné během několika málo dní. Veřejně prezentované rozsáhlé územní i další požadavky Ruska, stejně jako mizivá důvěryhodnost stávajícího vedení země představují jen pověstný vrcholek ledovce problémů, které by bylo nutné vyřešit. Je tedy potřeba se připravit na to, že i po případném neúspěchu ukrajinské protiofenzivy bude konflikt pokračovat dlouhé měsíce, a to se všemi negativními a tragickými důsledky pro Ukrajinu, běžné Rusy i okolní svět.
Související
Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí
Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost
komentář , válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , Ruská armáda , Ukrajina , Rusko , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák