KOMENTÁŘ | Ani případný neúspěch ukrajinské protiofenzivy nepřinese brzký konec války

Horkým tématem posledních dnů je obsah dokumentů, které měly uniknout z amerických oficiálních zdrojů. Objevují se i hlasy, které kauzu srovnávají s případem někdejšího pracovníka CIA Edwarda Snowdena, který před deseti lety upozornil na rozsáhlé programy sledování elektronické komunikace ze strany tajných a bezpečnostních služeb Spojených států. Ačkoliv okolo aktuálního úniku panuje celá řada nejasností a mnoho důležitých otázek zůstává nezodpovězeno, některé informace stojí za pozornost. Jednou z nich je i malá důvěra, kterou údajně Washington interně vkládá do chystané protiofenzivy ukrajinské armády, jež má dle často opakovaného tvrzení přinést zásadní obrat ve válce s Ruskem.  

Analýza, která má pocházet ze začátku února letošního roku, poukazuje na problémy Ukrajiny s výstavbou vojenských jednotek i nedostatkem munice a vybavení. Jejich hloubka má výrazně snižovat pravděpodobnost naplnění cílů, které si Kyjev od chystané jarní protiofenzivy slibuje, tedy dobytí rozsáhlé části teritoria na východě země okupovaného ruskými vojsky. Odhad amerických tajných služeb údajně zní, že kampaň povede jen k mírným územním ziskům. 

Autenticitu dokumentu v tuto chvíli nelze potvrdit, ani vyvrátit. Pokud ale nejde o falzum či záměrné klamání nepřítele, ukazuje se, nakolik je ujišťování americké administrativy prezidenta Joe Bidena o bojovém potenciálu ukrajinských ozbrojených sil především politickou proklamací, která má pravděpodobně zamezit i vyvolání hlubší debaty o smysluplnosti další masivní podpory východoevropské země, jež čelí již více než 13 měsíců ruské vojenské agresi.  

Ve veřejné diskuzi v západních státech, které Ukrajině v boji s ruskými okupanty poskytují životně důležitou pomoc, stále převládají apely, že napadená země musí ve válce zvítězit. Uniklé informace ale posilují skepsi, že takový výsledek – byť sebevíc žádoucí – nemusí být dosažitelný. Dále podporují pohled, že na ukrajinském bojišti proti sobě momentálně stojí dvě armády, z nichž ani jedna nemá dostatek prostředků a sil k zásadnímu průlomu a vojenskému ukončení konfliktu. 

Připustíme-li, že uniklé dokumenty jsou pravé a odhady amerických analytiků správné, válka na Ukrajině míří k patu. Může se stát dlouhým, dynamiku postrádajícím opotřebovávacím konfliktem a posléze i konfliktem zamrzlým. Jakýkoliv posun bojové linie bude vykoupen obrovskými ztrátami techniky i živé síly, přičemž jeho význam nemusí být ze strategického hlediska nikterak zásadní. Názornou ukázku představují táhlé a vyčerpávající střety o ruiny města Bachmut. Pakliže se tento pochmurný scénář naplní, válka se posune do nové fáze, která přinese nové výzvy a otázky.  

Jisté je, že taková situace nebude příznivá pro žádnou válčící stranu, Rusko nevyjímaje. Dokáže nepříliš výkonné a sankcemi oslabované ruské hospodářství dlouhodobě podporovat takto náročný typ konfliktu, aniž by došlo k výrazným zásahům do běžného života ruského obyvatelstva? A bude ruská společnost (třebaže funguje v tvrdě autoritářském režimu) ochotna přinášet stále citelnější oběti, včetně životů svých blízkých? 

Tyto otázky jsou do značné míry relevantní i pro Ukrajinu. Přestože propaganda napadené země se z pochopitelných důvodů zaměřuje na vyzdvihování vlastních bojových úspěchů a dokumentaci barbarského počínání protivníka, existují náznaky, že dlouhodobá podpora válce za obnovu teritoriální integrity nemusí být v ukrajinské společnosti tak neochvějná, jak je prezentováno, především má-li být spojena s velkými osobními oběťmi. V posledních týdnech se ostatně objevily informace o pokusech části mladých Ukrajinců vyhnout se odvodu. Prezident Volodymyr Zelenskyj také kritizoval část obyvatelstva za snahu žít tak, jako by žádná válka neprobíhala. Pokud se ukáže, že dobytí Ruskem okupovaných území není na pořadu dne, tyto tendence budou patrně narůstat. 

Jak by se v takové situaci zachovaly západní země stojící dosud za Ukrajinou, není zcela jasné. Dá se však očekávat, že oslabení perspektivy dohledného ukončení války vojenskou cestou by posílilo tamní dosud poměrně marginalizované hlasy volající po jiném způsobu umlčení zbraní. Ukrajina by však k rozhodnutí, že je záhodno pokusit se dojednat konec nikam nevedoucích krvavých bojů, což by s sebou patrně neslo bolestivé kompromisy, neměla být tlačena z vnějšku. I když se ukáže, že není v jejích silách dosáhnout jasného vojenského vítězství, neměla by se stát pouhým předmětem dohody velmocí. 

Nepředstavujme si, že ukončení války diplomatickou cestou, a to i v případě zjevného patu na bojišti, by bylo snadné a dosažitelné během několika málo dní. Veřejně prezentované rozsáhlé územní i další požadavky Ruska, stejně jako mizivá důvěryhodnost stávajícího vedení země představují jen pověstný vrcholek ledovce problémů, které by bylo nutné vyřešit. Je tedy potřeba se připravit na to, že i po případném neúspěchu ukrajinské protiofenzivy bude konflikt pokračovat dlouhé měsíce, a to se všemi negativními a tragickými důsledky pro Ukrajinu, běžné Rusy i okolní svět. 

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

Pravda o íránské odvetě. Američané utrpěli škody za stamiliony dolarů

Íránské odvetné útoky na americké vojenské základny na Blízkém východě způsobily škodu za přibližně 800 milionů dolarů, ukazuje zveřejněná analýza. Informovala o tom britská stanice BBC. Americká armáda zároveň přišla o jedenáct vojáků. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy