KOMENTÁŘ | Ani případný neúspěch ukrajinské protiofenzivy nepřinese brzký konec války

Horkým tématem posledních dnů je obsah dokumentů, které měly uniknout z amerických oficiálních zdrojů. Objevují se i hlasy, které kauzu srovnávají s případem někdejšího pracovníka CIA Edwarda Snowdena, který před deseti lety upozornil na rozsáhlé programy sledování elektronické komunikace ze strany tajných a bezpečnostních služeb Spojených států. Ačkoliv okolo aktuálního úniku panuje celá řada nejasností a mnoho důležitých otázek zůstává nezodpovězeno, některé informace stojí za pozornost. Jednou z nich je i malá důvěra, kterou údajně Washington interně vkládá do chystané protiofenzivy ukrajinské armády, jež má dle často opakovaného tvrzení přinést zásadní obrat ve válce s Ruskem.  

Analýza, která má pocházet ze začátku února letošního roku, poukazuje na problémy Ukrajiny s výstavbou vojenských jednotek i nedostatkem munice a vybavení. Jejich hloubka má výrazně snižovat pravděpodobnost naplnění cílů, které si Kyjev od chystané jarní protiofenzivy slibuje, tedy dobytí rozsáhlé části teritoria na východě země okupovaného ruskými vojsky. Odhad amerických tajných služeb údajně zní, že kampaň povede jen k mírným územním ziskům. 

Autenticitu dokumentu v tuto chvíli nelze potvrdit, ani vyvrátit. Pokud ale nejde o falzum či záměrné klamání nepřítele, ukazuje se, nakolik je ujišťování americké administrativy prezidenta Joe Bidena o bojovém potenciálu ukrajinských ozbrojených sil především politickou proklamací, která má pravděpodobně zamezit i vyvolání hlubší debaty o smysluplnosti další masivní podpory východoevropské země, jež čelí již více než 13 měsíců ruské vojenské agresi.  

Ve veřejné diskuzi v západních státech, které Ukrajině v boji s ruskými okupanty poskytují životně důležitou pomoc, stále převládají apely, že napadená země musí ve válce zvítězit. Uniklé informace ale posilují skepsi, že takový výsledek – byť sebevíc žádoucí – nemusí být dosažitelný. Dále podporují pohled, že na ukrajinském bojišti proti sobě momentálně stojí dvě armády, z nichž ani jedna nemá dostatek prostředků a sil k zásadnímu průlomu a vojenskému ukončení konfliktu. 

Připustíme-li, že uniklé dokumenty jsou pravé a odhady amerických analytiků správné, válka na Ukrajině míří k patu. Může se stát dlouhým, dynamiku postrádajícím opotřebovávacím konfliktem a posléze i konfliktem zamrzlým. Jakýkoliv posun bojové linie bude vykoupen obrovskými ztrátami techniky i živé síly, přičemž jeho význam nemusí být ze strategického hlediska nikterak zásadní. Názornou ukázku představují táhlé a vyčerpávající střety o ruiny města Bachmut. Pakliže se tento pochmurný scénář naplní, válka se posune do nové fáze, která přinese nové výzvy a otázky.  

Jisté je, že taková situace nebude příznivá pro žádnou válčící stranu, Rusko nevyjímaje. Dokáže nepříliš výkonné a sankcemi oslabované ruské hospodářství dlouhodobě podporovat takto náročný typ konfliktu, aniž by došlo k výrazným zásahům do běžného života ruského obyvatelstva? A bude ruská společnost (třebaže funguje v tvrdě autoritářském režimu) ochotna přinášet stále citelnější oběti, včetně životů svých blízkých? 

Tyto otázky jsou do značné míry relevantní i pro Ukrajinu. Přestože propaganda napadené země se z pochopitelných důvodů zaměřuje na vyzdvihování vlastních bojových úspěchů a dokumentaci barbarského počínání protivníka, existují náznaky, že dlouhodobá podpora válce za obnovu teritoriální integrity nemusí být v ukrajinské společnosti tak neochvějná, jak je prezentováno, především má-li být spojena s velkými osobními oběťmi. V posledních týdnech se ostatně objevily informace o pokusech části mladých Ukrajinců vyhnout se odvodu. Prezident Volodymyr Zelenskyj také kritizoval část obyvatelstva za snahu žít tak, jako by žádná válka neprobíhala. Pokud se ukáže, že dobytí Ruskem okupovaných území není na pořadu dne, tyto tendence budou patrně narůstat. 

Jak by se v takové situaci zachovaly západní země stojící dosud za Ukrajinou, není zcela jasné. Dá se však očekávat, že oslabení perspektivy dohledného ukončení války vojenskou cestou by posílilo tamní dosud poměrně marginalizované hlasy volající po jiném způsobu umlčení zbraní. Ukrajina by však k rozhodnutí, že je záhodno pokusit se dojednat konec nikam nevedoucích krvavých bojů, což by s sebou patrně neslo bolestivé kompromisy, neměla být tlačena z vnějšku. I když se ukáže, že není v jejích silách dosáhnout jasného vojenského vítězství, neměla by se stát pouhým předmětem dohody velmocí. 

Nepředstavujme si, že ukončení války diplomatickou cestou, a to i v případě zjevného patu na bojišti, by bylo snadné a dosažitelné během několika málo dní. Veřejně prezentované rozsáhlé územní i další požadavky Ruska, stejně jako mizivá důvěryhodnost stávajícího vedení země představují jen pověstný vrcholek ledovce problémů, které by bylo nutné vyřešit. Je tedy potřeba se připravit na to, že i po případném neúspěchu ukrajinské protiofenzivy bude konflikt pokračovat dlouhé měsíce, a to se všemi negativními a tragickými důsledky pro Ukrajinu, běžné Rusy i okolní svět. 

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem

Premiéra Andreje Babiš (ANO) čeká o víkendu první jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským od chvíle, kdy se vrátil do čela české vlády. Předseda vlády bude mezi čtyřma očima mluvit i s dalšími evropskými politiky. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo

Problémy úspěšného filmu Sbormistr pokračují. Další soud totiž potvrdil stopku pro jeho televizní vysílání. Soud konstatoval, že pro tvůrce, kteří se věnují trestným činům inspirovaným skutečnými událostmi, platí zvýšené nároky ve vztahu k obětem trestné činnosti.

včera

HC Sparta Praha

Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem

Koncem dubna se potvrdilo to, o čem se v tuzemském hokejovém prostředí spekulovalo už delší dobu. Novým trenérem hokejové Sparty se stává Patrik Augusta, bývalý úspěšný trenér hokejových reprezentantů do 20 let. Spolu s ním budou nový sparťanský realizační tým tvořit asistenti Ladislav Šmíd a Tomáš Netík. Brankáře pak nově bude mít na starosti Michal Neuvirth. Šestapadesátiletý Augusta má sparťany vést alespoň dva roky, neboť právě na tak dlouho dobu s pražským klubem podepsal smlouvu.

včera

včera

včera

Tomáš Portlík

ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík

Členové pražské ODS a TOP 09 dnes v parku Přátelství na Praze 9 odstartovali kampaň pro letošní komunální volby. Stvrdili tím, že do boje o magistrát půjdou strany společně. Tento krok představuje pokračování skvělé spolupráce v rámci končícího volebního období – koalice proto ponese název SPOLU pro Prahu. 

včera

včera

Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech

Ve Venezuele ve čtvrtek přistálo první letadlo amerických aerolinek po sedmi letech. Snaha o obnovení leteckého provozu mezi oběma zeměmi navazuje na lednovou operaci, při které američtí vojáci z jihoamerické země odvezli jejího prezidenta Nicolase Madura. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy