KOMENTÁŘ | Ani případný neúspěch ukrajinské protiofenzivy nepřinese brzký konec války

Horkým tématem posledních dnů je obsah dokumentů, které měly uniknout z amerických oficiálních zdrojů. Objevují se i hlasy, které kauzu srovnávají s případem někdejšího pracovníka CIA Edwarda Snowdena, který před deseti lety upozornil na rozsáhlé programy sledování elektronické komunikace ze strany tajných a bezpečnostních služeb Spojených států. Ačkoliv okolo aktuálního úniku panuje celá řada nejasností a mnoho důležitých otázek zůstává nezodpovězeno, některé informace stojí za pozornost. Jednou z nich je i malá důvěra, kterou údajně Washington interně vkládá do chystané protiofenzivy ukrajinské armády, jež má dle často opakovaného tvrzení přinést zásadní obrat ve válce s Ruskem.  

Analýza, která má pocházet ze začátku února letošního roku, poukazuje na problémy Ukrajiny s výstavbou vojenských jednotek i nedostatkem munice a vybavení. Jejich hloubka má výrazně snižovat pravděpodobnost naplnění cílů, které si Kyjev od chystané jarní protiofenzivy slibuje, tedy dobytí rozsáhlé části teritoria na východě země okupovaného ruskými vojsky. Odhad amerických tajných služeb údajně zní, že kampaň povede jen k mírným územním ziskům. 

Autenticitu dokumentu v tuto chvíli nelze potvrdit, ani vyvrátit. Pokud ale nejde o falzum či záměrné klamání nepřítele, ukazuje se, nakolik je ujišťování americké administrativy prezidenta Joe Bidena o bojovém potenciálu ukrajinských ozbrojených sil především politickou proklamací, která má pravděpodobně zamezit i vyvolání hlubší debaty o smysluplnosti další masivní podpory východoevropské země, jež čelí již více než 13 měsíců ruské vojenské agresi.  

Ve veřejné diskuzi v západních státech, které Ukrajině v boji s ruskými okupanty poskytují životně důležitou pomoc, stále převládají apely, že napadená země musí ve válce zvítězit. Uniklé informace ale posilují skepsi, že takový výsledek – byť sebevíc žádoucí – nemusí být dosažitelný. Dále podporují pohled, že na ukrajinském bojišti proti sobě momentálně stojí dvě armády, z nichž ani jedna nemá dostatek prostředků a sil k zásadnímu průlomu a vojenskému ukončení konfliktu. 

Připustíme-li, že uniklé dokumenty jsou pravé a odhady amerických analytiků správné, válka na Ukrajině míří k patu. Může se stát dlouhým, dynamiku postrádajícím opotřebovávacím konfliktem a posléze i konfliktem zamrzlým. Jakýkoliv posun bojové linie bude vykoupen obrovskými ztrátami techniky i živé síly, přičemž jeho význam nemusí být ze strategického hlediska nikterak zásadní. Názornou ukázku představují táhlé a vyčerpávající střety o ruiny města Bachmut. Pakliže se tento pochmurný scénář naplní, válka se posune do nové fáze, která přinese nové výzvy a otázky.  

Jisté je, že taková situace nebude příznivá pro žádnou válčící stranu, Rusko nevyjímaje. Dokáže nepříliš výkonné a sankcemi oslabované ruské hospodářství dlouhodobě podporovat takto náročný typ konfliktu, aniž by došlo k výrazným zásahům do běžného života ruského obyvatelstva? A bude ruská společnost (třebaže funguje v tvrdě autoritářském režimu) ochotna přinášet stále citelnější oběti, včetně životů svých blízkých? 

Tyto otázky jsou do značné míry relevantní i pro Ukrajinu. Přestože propaganda napadené země se z pochopitelných důvodů zaměřuje na vyzdvihování vlastních bojových úspěchů a dokumentaci barbarského počínání protivníka, existují náznaky, že dlouhodobá podpora válce za obnovu teritoriální integrity nemusí být v ukrajinské společnosti tak neochvějná, jak je prezentováno, především má-li být spojena s velkými osobními oběťmi. V posledních týdnech se ostatně objevily informace o pokusech části mladých Ukrajinců vyhnout se odvodu. Prezident Volodymyr Zelenskyj také kritizoval část obyvatelstva za snahu žít tak, jako by žádná válka neprobíhala. Pokud se ukáže, že dobytí Ruskem okupovaných území není na pořadu dne, tyto tendence budou patrně narůstat. 

Jak by se v takové situaci zachovaly západní země stojící dosud za Ukrajinou, není zcela jasné. Dá se však očekávat, že oslabení perspektivy dohledného ukončení války vojenskou cestou by posílilo tamní dosud poměrně marginalizované hlasy volající po jiném způsobu umlčení zbraní. Ukrajina by však k rozhodnutí, že je záhodno pokusit se dojednat konec nikam nevedoucích krvavých bojů, což by s sebou patrně neslo bolestivé kompromisy, neměla být tlačena z vnějšku. I když se ukáže, že není v jejích silách dosáhnout jasného vojenského vítězství, neměla by se stát pouhým předmětem dohody velmocí. 

Nepředstavujme si, že ukončení války diplomatickou cestou, a to i v případě zjevného patu na bojišti, by bylo snadné a dosažitelné během několika málo dní. Veřejně prezentované rozsáhlé územní i další požadavky Ruska, stejně jako mizivá důvěryhodnost stávajícího vedení země představují jen pověstný vrcholek ledovce problémů, které by bylo nutné vyřešit. Je tedy potřeba se připravit na to, že i po případném neúspěchu ukrajinské protiofenzivy bude konflikt pokračovat dlouhé měsíce, a to se všemi negativními a tragickými důsledky pro Ukrajinu, běžné Rusy i okolní svět. 

Související

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025) Komentář

Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění

Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.
I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští junioři na první zlato od roku 2000 nedosáhli. Švédové byli nad jejich síly

Čeští junioři po třetím vyřazení kanadského výběru v řadě za sebou usilovali o prvního zlato v kategorii do 20 let po pětadvaceti letech. Jenže po jednom stříbru (2023) a dvou bronzech (2024 a 2025) se svěřenci kouče Patrika Augusty dočkali zase „jenom“ stříbra. I tak ale za svoji bojovnost nejen ve finále, ale i za celý turnaj zaslouží respekt a uznání, kterého se jim dostalo od Mezinárodní hokejové federace IIHF v podobě individuálních oceněních. Prohraný duel se Švédskem (2:4) byl pak posledním pro Patrika Augustu v roli kouče této věkové kategorie.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Gabon na fotbalovém mistrovství Afriky neuspěl. Tamní vláda proto zasáhla

Fotbalisté Gabonu skončili na právě probíhajícím mistrovství Afriky už v základní skupině a s takovým výsledkem nemůže být spokojen nikdo. Málokde ale přijde tak tvrdá reakce jako ze strany gabonské vlády. Poté, co na Silvestra Gabon prohrál s Pobřežím slonoviny 2:3, vystoupil v televizi gabonský ministr sportu Simplice-Désiré Mamboula, aby oznámil konec trenéra národního týmu Thierryho Mouyoumy a také vyloučení největší hvězdy gabonské reprezentace Pierra-Emericka Aubameyanga.

včera

včera

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Poplach na ISS: Jeden z astronautů má vážné zdravotní problémy, NASA zvažuje, že posádku stáhne z vesmíru

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve středu oznámil odklad plánovaného výstupu do otevřeného vesmíru, který se měl uskutečnit ve čtvrtek. Důvodem jsou blíže nespecifikované zdravotní potíže jednoho z členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Přestože agentura z důvodu ochrany soukromí nejmenovala konkrétní osobu, potvrdila, že dotčený astronaut je ve stabilizovaném stavu a lékařské týmy nyní pečlivě zvažují další postup.

včera

Agent imigračního úřadu (ICE) smrtelně postřelil sedmatřicetiletou Renee Nicole Goodovou

Matka tří dětí odvezla syna do školy, agenti ji "v sebeobraně" zastřelili. V Minneapolisu se schyluje k nepokojům

V Minneapolisu vládne napětí a smutek poté, co federální agent imigračního úřadu (ICE) smrtelně postřelil sedmatřicetiletou Renee Nicole Goodovou. Incident se odehrál v rámci rozsáhlé operace, při níž bylo do města nasazeno přibližně 2 000 federálních agentů s cílem potlačit nelegální imigraci. Smrt ženy, která byla americkou občankou a matkou tří dětí, vyvolala okamžitou vlnu odporu a rozsáhlé bezpečnostní obavy, které vedly až k uzavření všech veřejných škol ve městě na zbytek týdne.

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel se pustil do šéfa Motoristů Macinky

Mezi pražským Hradem a vedením strany Motoristé sobě se rozhořel ostrý spor, který vyvolal ministr zahraničních věcí a předseda strany Petr Macinka. Jádrem sváru je odmítavý postoj prezidenta Petra Pavla ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka v reakci na to naznačil, že prezident možná o kompetenční žalobu záměrně stojí, aby si skrze „své“ lidi u Ústavního soudu nechal rozšířit pravomoci.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU čelí kritice z podněcování Putinovy ​​války dovozem ruského zkapalněného zemního plynu

Evropské vlády čelí ostré kritice za to, že nepřímo financují ruskou agresi na Ukrajině. Nová data ukazují, že Kreml v loňském roce utržil přibližně 7,2 miliardy eur za export zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie. Přestože Brusel slíbil ukončit dovoz ruského LNG do roku 2027, analýzy naznačují, že tok suroviny z komplexu na sibiřském poloostrově Jamal do evropských přístavů zatím nijak neslábne.

včera

Nuuk

Grónsko není na prodej. Nechceme být Američané, vzkazují obyvatelé Trumpovi

Obyvatelé Grónska vyjadřují značné obavy a rozhořčení nad neutichajícím zájmem administrativy Donalda Trumpa o jejich území. Podnikatelka Mia Chemnitz z hlavního města Nuuk v rozhovoru pro BBC jasně vzkázala, že Grónsko není na prodej a místní se nechtějí stát Američany. Tato rétorika vyvolává nervozitu napříč celým ostrovem i v zahraničí, zejména poté, co Bílý dům potvrdil aktivní diskuse o koupi tohoto dánského území.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

USA opustí desítky mezinárodních organizací, rozhodl Trump

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení, podle kterého mají Spojené státy americké opustit 31 agentur OSN a dalších 35 organizací, které nespadají pod OSN. Bílý dům vysvětlil, že tyto organizace fungují v rozporu s americkými národními zájmy. O nařízení informovala stanice CNBC. 

včera

Pohřešovaná dívka z Blanenska je stále v pátrání. Policie žádá o pomoc

Jihomoravská policie se obrátila na veřejnost s žádostí o pomoc s pátráním po mladé ženě, která o sobě od pondělí nepodala žádnou zprávu. Teenagerka má sníženou schopnost komunikace a není schopna si říci o pomoc, upozornili policisté. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy