Horkým tématem posledních dnů je obsah dokumentů, které měly uniknout z amerických oficiálních zdrojů. Objevují se i hlasy, které kauzu srovnávají s případem někdejšího pracovníka CIA Edwarda Snowdena, který před deseti lety upozornil na rozsáhlé programy sledování elektronické komunikace ze strany tajných a bezpečnostních služeb Spojených států. Ačkoliv okolo aktuálního úniku panuje celá řada nejasností a mnoho důležitých otázek zůstává nezodpovězeno, některé informace stojí za pozornost. Jednou z nich je i malá důvěra, kterou údajně Washington interně vkládá do chystané protiofenzivy ukrajinské armády, jež má dle často opakovaného tvrzení přinést zásadní obrat ve válce s Ruskem.
Analýza, která má pocházet ze začátku února letošního roku, poukazuje na problémy Ukrajiny s výstavbou vojenských jednotek i nedostatkem munice a vybavení. Jejich hloubka má výrazně snižovat pravděpodobnost naplnění cílů, které si Kyjev od chystané jarní protiofenzivy slibuje, tedy dobytí rozsáhlé části teritoria na východě země okupovaného ruskými vojsky. Odhad amerických tajných služeb údajně zní, že kampaň povede jen k mírným územním ziskům.
Autenticitu dokumentu v tuto chvíli nelze potvrdit, ani vyvrátit. Pokud ale nejde o falzum či záměrné klamání nepřítele, ukazuje se, nakolik je ujišťování americké administrativy prezidenta Joe Bidena o bojovém potenciálu ukrajinských ozbrojených sil především politickou proklamací, která má pravděpodobně zamezit i vyvolání hlubší debaty o smysluplnosti další masivní podpory východoevropské země, jež čelí již více než 13 měsíců ruské vojenské agresi.
Ve veřejné diskuzi v západních státech, které Ukrajině v boji s ruskými okupanty poskytují životně důležitou pomoc, stále převládají apely, že napadená země musí ve válce zvítězit. Uniklé informace ale posilují skepsi, že takový výsledek – byť sebevíc žádoucí – nemusí být dosažitelný. Dále podporují pohled, že na ukrajinském bojišti proti sobě momentálně stojí dvě armády, z nichž ani jedna nemá dostatek prostředků a sil k zásadnímu průlomu a vojenskému ukončení konfliktu.
Připustíme-li, že uniklé dokumenty jsou pravé a odhady amerických analytiků správné, válka na Ukrajině míří k patu. Může se stát dlouhým, dynamiku postrádajícím opotřebovávacím konfliktem a posléze i konfliktem zamrzlým. Jakýkoliv posun bojové linie bude vykoupen obrovskými ztrátami techniky i živé síly, přičemž jeho význam nemusí být ze strategického hlediska nikterak zásadní. Názornou ukázku představují táhlé a vyčerpávající střety o ruiny města Bachmut. Pakliže se tento pochmurný scénář naplní, válka se posune do nové fáze, která přinese nové výzvy a otázky.
Jisté je, že taková situace nebude příznivá pro žádnou válčící stranu, Rusko nevyjímaje. Dokáže nepříliš výkonné a sankcemi oslabované ruské hospodářství dlouhodobě podporovat takto náročný typ konfliktu, aniž by došlo k výrazným zásahům do běžného života ruského obyvatelstva? A bude ruská společnost (třebaže funguje v tvrdě autoritářském režimu) ochotna přinášet stále citelnější oběti, včetně životů svých blízkých?
Tyto otázky jsou do značné míry relevantní i pro Ukrajinu. Přestože propaganda napadené země se z pochopitelných důvodů zaměřuje na vyzdvihování vlastních bojových úspěchů a dokumentaci barbarského počínání protivníka, existují náznaky, že dlouhodobá podpora válce za obnovu teritoriální integrity nemusí být v ukrajinské společnosti tak neochvějná, jak je prezentováno, především má-li být spojena s velkými osobními oběťmi. V posledních týdnech se ostatně objevily informace o pokusech části mladých Ukrajinců vyhnout se odvodu. Prezident Volodymyr Zelenskyj také kritizoval část obyvatelstva za snahu žít tak, jako by žádná válka neprobíhala. Pokud se ukáže, že dobytí Ruskem okupovaných území není na pořadu dne, tyto tendence budou patrně narůstat.
Jak by se v takové situaci zachovaly západní země stojící dosud za Ukrajinou, není zcela jasné. Dá se však očekávat, že oslabení perspektivy dohledného ukončení války vojenskou cestou by posílilo tamní dosud poměrně marginalizované hlasy volající po jiném způsobu umlčení zbraní. Ukrajina by však k rozhodnutí, že je záhodno pokusit se dojednat konec nikam nevedoucích krvavých bojů, což by s sebou patrně neslo bolestivé kompromisy, neměla být tlačena z vnějšku. I když se ukáže, že není v jejích silách dosáhnout jasného vojenského vítězství, neměla by se stát pouhým předmětem dohody velmocí.
Nepředstavujme si, že ukončení války diplomatickou cestou, a to i v případě zjevného patu na bojišti, by bylo snadné a dosažitelné během několika málo dní. Veřejně prezentované rozsáhlé územní i další požadavky Ruska, stejně jako mizivá důvěryhodnost stávajícího vedení země představují jen pověstný vrcholek ledovce problémů, které by bylo nutné vyřešit. Je tedy potřeba se připravit na to, že i po případném neúspěchu ukrajinské protiofenzivy bude konflikt pokračovat dlouhé měsíce, a to se všemi negativními a tragickými důsledky pro Ukrajinu, běžné Rusy i okolní svět.
Související
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
komentář , válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , Ruská armáda , Ukrajina , Rusko , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa
před 1 hodinou
Varování se naplnilo. Hoří v Českém Švýcarsku, hasiči nasadili vrtulník
před 2 hodinami
Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance
před 3 hodinami
Pavel má nového spolupracovníka, působil v Černínském paláci
před 4 hodinami
Češi mají co vysvětlovat. Lotyši nechápou povolení pro Ficovu cestu do Moskvy
před 5 hodinami
V Česku hrozí požáry, platí výstraha. Po víkendu by mělo zapršet
před 5 hodinami
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
před 6 hodinami
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
před 7 hodinami
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
před 8 hodinami
Česko trápí sucho. Za poslední dva měsíce spadlo nejméně srážek za 66 let
před 8 hodinami
Obchody na Svátek práce normálně fungovaly. Příště bude situace jiná
před 9 hodinami
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
před 11 hodinami
Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo
včera
Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo
včera
Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem
včera
Droga sehrála klíčovou roli. Policie objasnila smrt cizince v klubu
včera
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
včera
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
včera
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
včera
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
Ve Venezuele ve čtvrtek přistálo první letadlo amerických aerolinek po sedmi letech. Snaha o obnovení leteckého provozu mezi oběma zeměmi navazuje na lednovou operaci, při které američtí vojáci z jihoamerické země odvezli jejího prezidenta Nicolase Madura.
Zdroj: Lucie Podzimková