Projev prezidenta Klause u příležitosti státní večeře s britským princem Charlesem

Vaše Královské Výsosti, dámy a pánové,

je to pro mne a pro nás všechny veliká radost a čest, přivítat Vás, dnes již podruhé, na Pražském hradě, v tomto historickém sídle české státnosti. Velmi srdečně zde vítám především Její Královskou Výsost vévodkyni z Cornwallu, která je v České republice poprvé.

Za posledních šest let jsme měli příležitost přivítat u nás Její Královskou Výsost královskou princeznu, Jeho Královskou Výsost vévodu z Yorku a Jeho Královskou Výsost hraběte z Wessexu. Jako prezident České republiky jsem vykonal řadu návštěv ve Velké Británii (naposledy v listopadu 2009) a rád vzpomínám na velmi srdečné přijetí, jakého se nám dostalo od Jejího Veličenstva královny v Buckinghamském paláci v listopadu 2007.

Dnešní návštěvu následníka britského trůnu a jeho choti považujeme za významné symbolické gesto a za potvrzení současné, velmi vysoké úrovně staletí trvajících česko-britských vztahů. Ty jsou dnes posíleny naším partnerstvím a spojenectvím v rámci NATO a Evropské unie.

Kontakty mezi našimi zeměmi sahají na samý počátek české státnosti. Je známo, že vazby mezi českými a anglickými královskými rodinami existovaly již v době Přemyslovců a Lucemburků. Po celá dlouhá staletí byly české země významně ovlivňovány duchovní, a později ideovou a politickou inspirací přicházející z britských ostrovů.

Rád bych zmínil např. významný vliv, který měl oxfordský mistr John Wycliff na začátku 15. století na husitské hnutí, či naděje, které odbojní čeští stavové vkládali do anglické pomoci „zimnímu českému králi" Fridrichu Falckému a jeho manželce Alžbětě - dceři anglického krále Jakuba Stuarta. Po třicetileté válce se Británie stala častým místem emigrace pro české povstalce a vlastence, prchajících před domácím pronásledováním.

Britská politická tradice, založená na realismu, pragmatismu, svobodě jednotlivce a myšlence volného trhu výrazně ovlivnila české politické myšlení. Působilo to jako tolik potřebná protiváha radikálních kolektivistických ideových proudů, přicházejících k nám zejména z Francie a Německa.

V období 1. světové války se Velká Británie vedle Francie a Spojených států stala centrem T. G. Masarykem a Edvardem Benešem organizovaného protihabsburského odboje, který významně přispěl k vytvoření samostatné Československé republiky. Nemohu však zamlčet ani to, že jsme v roce 1938, v době Mnichovské dohody, od Vaší země očekávali více.

Brzy po vypuknutí druhé světové války se Velká Británie stala jedním z hlavních center českého boje proti nacistické okupaci, který byl bojem za obnovení svobody, státnosti a suverenity naší země. Londýn se stal sídlem československé exilové vlády prezidenta Beneše, oficiálně uznané londýnskou vládou v červenci 1940. Stovky československých vojáků a pilotů položily životy za svobodu a demokracii na válečných bojištích na celém světě. Někteří z nich jsou dnes večer mezi námi. Jejich hrdinství a hrdinství jejich britských spolubojovníků si v naší zemi připomínáme dodnes, a je to tak správně.

Vítězství nad nacistickým totalitním režimem nám však trvalou svobodu nepřineslo, neboť v roce 1948 upadla naše země znovu pod nadvládu totality, tentokráte komunistické. Británie se opět stala jedním z center české emigrace a české vysílání BBC dávalo naději všem Čechům, kteří snili o svobodě.

V listopadu loňského roku tomu bylo dvacet let od pádu komunismu, ke kterému výrazně přispěli dva velcí státníci svobodného světa - Ronald Reagan a Margaret Thatcherová. Zejména jasná a nekompromisní politika britské premiérky byla pro nás, a pro mne osobně, na počátku devadesátých let velkou inspirací při naší bezprecedentní politické, společenské a ekonomické transformaci.

Posledních dvacet let jsou naše země blízkými partnery ve všech oblastech. Toto partnerství je založeno na velmi extenzivních a neustále se rozvíjejících politických, ekonomických, kulturních a mezilidských vztazích. V Evropské unii patříme mezi země, které jsou méně ochotné předávat do Bruselu další pravomoci, méně ochotné centralizovat a unifikovat Evropu za zády svých občanů, méně ochotné vzdávat se své suverenity. Současná finanční a hospodářská krize a zejména problémy, s nimiž se dnes potýká eurozóna, dávají naší opatrnosti a pragmatismu v mnohém zapravdu.

Jsem přesvědčen, že právě dnes, možná ještě více než kdykoli předtím, před námi stojí úkol bránit lidskou, občanskou a hospodářskou svobodu před novými snahami o jejich potlačování, tentokrát ve jménu nových kolektivistických ideologií a „ismů". Musíme se mít na pozoru a nedopustit, aby se historie opakovala. Vím, Vaše Královská Výsosti, že máte jiný názor než já např. na problematiku globálního oteplování, a já ho respektuji. Nicméně, žádná doktrína, ani environmentalismus, nemůže ospravedlnit naši rezignaci na obhajobu principů, na nichž je založena naše svoboda a prosperita, principů, které byly původně zformulovány právě ve Vaší zemi.

Chtěl bych zdůraznit, že si velmi vážíme dlouhodobě pozitivního vztahu Vaší Královské Výsosti a Jejího Veličenstva královny k naší zemi, Vašeho zájmu o pražské památky a o ochranu historického dědictví. Doufáme, že Vám Vaše dnešní návštěva alespoň trochu umožní více se seznámit s životem naší země, s jejími problémy i úspěchy.

Dovolte mi pozvednout číši na přátelství a partnerství našich zemí, na šťastnou budoucnost Velké Británie a jejích občanů, na Její Veličenstvo královnu, na Vaše zdraví a na zdraví Vašich blízkých.