Půjdeme do války se zbraní v ruce? Poslanec varuje před následky

Poslanec podotýká, že úplná profesionalizace české armády si všude ve světě vyžaduje vysoké personální náklady, ale i dobrovolné zálohy. V našem podání se jedná o takzvané aktivní zálohy a po ukončení základní vojenské služby a povinných odvodů v roce 1994 byla na základě Koncepce výstavby profesionální armády ČR z roku 2003 vybudována profesionální armáda. Nedostatečná rekrutace profesionálního poddůstojnického sboru spolu s nepříznivým demografickým vývojem ale prý způsobily současné problémy, kterými jsou nenaplněnost vojenských útvarů, špatná hodnostní a věková struktura.

"Podobně je na tom stav aktivních záloh, kdy na základě koncepce výstavby AZ máme mít kolem 2500 osob, ale současné naplnění je něco málo přes 50%. To je způsobeno podceněním výstavby AZ, nedostatečnou motivací pro záložáky i jejich zaměstnavatele a také neochota současných „branců" aktivně se podílet v těchto zálohách. I tady je totiž problém, a to nejen finanční. Prostě z naší společnosti se vytratilo povědomí branné povinnosti, která se dnes týká mužů a žen od 18 do 60 let věku. A to pro případ ohrožení země a v případě vyhlášení mobilizace," popisuje na webu strany poslanec.

Všeobecná branná povinnost by podle něj měla být výrazem osobní odpovědnosti každého občana České republiky a také jeho odhodlání v případě ohrožení bojovat za život v míru a svobodě. To ale neznamená, že všichni občané musejí bojovat se zbraní v ruce a vůbec ne to, že někdo bude nutit ženy bojovat. "Chci připomenout, že v AČR již dnes slouží 14% žen. To, co nám schází je jisté branné povědomí ve společnosti a také branná výchova na školách či podpora aktivit různých organizací s brannou tématikou. Pak se nemůžeme divit nepříznivým reakcím v naší společnosti, pokud někdo začne plést povinné odvody s brannou povinností," dodal.

Připomněl také, že výbor pro obranu jasně a zřetelně vyslovil negativní názor na novelu branného zákona, zejména z pohledu stanovených cílů a navrhovaných procesů, jak tyto cíle dosáhnout. "Jsem přesvědčen, že je nutno obnovit branné povědomí společnosti, ale nikoliv povinnými odvody, ale výukou ve školách, včetně aktivity AČR, finanční podporou společenských organizací s brannou přípravou a tématikou, dobrovolnými cvičeními aktivních záloh se zapojením povinné služby v AZ pro bývalé profesionální vojáky, zlepšením péče o válečné veterány i vojáky, kteří z důvodu svého zranění jsou nuceni odejít do civilu. Prostě musí být komplexní přístup k růstu brannému vědomí ve společnosti," domnívá se poslanec.

Toto povědomí ale prý nelze dosáhnout jednorázovými povinnými odvody. Přesto podle svých slov rozumí tomu, že je nutno znát zdravotní a možná i fyzický stav těch, které lze v případě ohrožení země povolat v rámci stále platného branného zákona. Tyto informace ale považuje za nutné získávat bez zbytečného zatěžování občanů a bez zbytečných více nákladů. "Rozumím mladým lidem , že berou svobodu jako něco neměnného a normálního. Rozumím jejich rodičům, že mají v současné bezpečnostní situaci obyčejný lidský strach o své děti. Nicméně jsem přesvědčen, že každá společnost má zodpovědnost za nastavení podmínek pro aplikaci branné povinnosti v případě nutnosti jejího použití," dodává.