V ČR se vzmáhají extremisté: Loni byli aktivnější, stalo se víc trestných činů

Praha - Extremisté loni v Česku uspořádali 334 akcí, což bylo o 26 víc než v roce 2016. Levicové extremistické subjekty loni pořádaly 235 akcí, pravicové 99. Počet extremistických trestných činů loni meziročně vzrostl o deset na 153. Kvůli extremismu bylo loni stíháno 132 lidí. Vyplývá to ze zprávy o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti v Česku za loňský rok, kterou má ČTK k dispozici. Dokument na některém z následujících jednání bude projednávat vláda.

Pravicově extremistická scéna byla dle dokumentu veřejně reprezentována zejména aktivitami Národní demokracie a Dělnické strany sociální spravedlnosti. Oba politické subjekty v loňských sněmovních volbách získaly pouze zanedbatelný počet hlasů. "V souvislosti s volební kampaní nebyly zaznamenány významné veřejné akce k mobilizaci stoupenců jako v předchozích letech," stojí ve výroční zprávě.

Dokument podobně jako v minulých letech uvádí, že pravicově extremistická scéna nedokáže dlouhodobě oslovit a mobilizovat širší veřejnost. "S jejími tradičními tématy začínají lépe operovat populistické, xenofobně zaměřené subjekty, které ale nelze označit za extremistické," uvádí zpráva.

Podle dokumentu byly loni zaznamenány pouze ojedinělé projevy neonacistického hnutí. Bezpečnostní složky zaregistrovaly 14 koncertů tzv. white power music, což byl meziroční nárůst o pět koncertů. Zvýšení počtu koncertů v zemi zpráva označuje za výrazný nárůst. Aktivní zůstaly také některé domobrany, jejich role však byla nízká či zanedbatelná. Podle výroční zprávy tato sdružení uměle vyvolávají pocity ohrožení a poukazují na údajnou nefunkčnost státních bezpečnostních složek. Dlouhodobě se zaměřují proti dlouhodobé české zahraniční politice.

Mezi levicově extremistickými hnutími převládala podle situační zprávy aktivita anarchistů, kteří se zaměřovali především na solidární akce s tuzemskými i zahraničními kolegy, proti nimž bylo vedeno trestní řízení nebo byli ve vězení. Dělali také akce proti xenofobii a rasismu, na podporu squattingu nebo sociálního bydlení. Několik desítek českých aktivistů se loni účastnilo protestů proti summitu ekonomický nejvyspělejších zemí G20 v německém Hamburku. Při výtržnostech byly zadrženy tři osoby z Česka, z toho dvě byly později obviněny.

Detailněji než aktuální zpráva se vývoji extremistické scény věnuje Výroční zpráva o extremismu na území ČR v roce 2017. Tento dokument zatím nebyl zveřejněn. Rovněž ho musí schválit vláda.

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policisté loni řešili 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně více

Policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Vyplývá to ze zprávy o problematice extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

extremismus neonacisté Anarchisté

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy