5 zbraní, které proslavily české zbrojovky

1) Lehký kulomet ZB vz.26

Jedna z nejslavnějších zbraní vůbec. Spolehlivý jednoduchý kulomet, který prošel snad všemi konflikty od 30. let minulého století. Byl vyvinut ve Zbrojovce Brno v roce 1924 legendárním konstruktérem Václavem Holkem.  Především jej proslavila britská licenční verze známá jako Bren, vyráběná ve zbrojovce v Enfieldu. Licenci Čechoslováci neprodali ovšem jen Britům, ale i do Španělska, Turecka, Číny nebo Japonska. Britská verze byla rozšířena po celém jejich impériu a dostala se výzbroje téměř všech afrických armád. 250 kusů bylo dokonce dodáno povstalcům do Tibetu v 50. letech. V Indii probíhala jejich výroba až do roku 2012. Originální československé kulomety ze 30. let jsou dosud ve výzbroji paraguajské armády. V boji je údajně používán i dnes ve válce v Jemenu, v Sýrii a Afghánistánu.

2) Samopal vz. 61

Na konci 50. let vydala československá armáda a Veřejná bezpečnost požadavek na malý kompaktní samopal. Ten měl poskytnout velkou palebnou sílu a zároveň neměl bránit v pohybu a zabírat mnoho místa. Ideální zbraň pro policisty, výsadkáře nebo osádky tanku. Jak se ovšem později ukázalo i pro teroristy, nájemné vrahy nebo mafiány. Prvním uživatelem byl Severní Vietnam. Dalším oficiálním uživatelem byl Sovětský svaz, kde se dostal do výzbroje jednotek Specnaz, NDR, Uganda nebo KLDR. Další tisíce jich byly rozdány soudruhům v Africe, Asii nebo i západoevropským teroristům. Zbraň se objevila u západoněmeckých teroristů RAF nebo italské Brigade Rosse. Výroba probíhala v letech 1984 až 1992 i v Jugoslávii v továrně Zastava. Během válek na Balkáně se právě odtud dostalo mnoho Škorpionů do rukou podsvětí. 

3) Semtex

Československá odpověď na C-4. Plastická trhavina vyvinutá na konci 50. let a vyráběná v Synthesii (dnes Explosia) v Semtíně. Použitelnost v teplotách od -40 po +60 stupňů Celsia, snadnou skladovatelnost, jednoduché použití, špatná vystopovatelnost a vysokou účinnost ocenil jak v první Vietkong a Severní Vietnam v 60 a 70. letech asi 1000 tun Semtexu. Oficiálně se trhavina vyvážela ještě do NDR, Maďarska a Libye. Tam mělo odejít 690 tun trhaviny.  A právě Libyjci Semtex nechvalně proslavili. I když to nebylo nikdy plně potvrzeno, bomba, která způsobila katastrofu letu Pan Am 103 nad Lockerbie v roce 1988 zřejmě obsahovala Semtex. Semtex se přes Libyjce dostal do rukou mnoha teroristických skupin včetně RAF nebo IRA. V mnoha zemích se tak stal synonymem teroru.

4) Pistole CZ 75

Samonabíjecí pistole CZ 75 je legendární pro svoji spolehlivost a zastavovací sílu. V mnoha anketách se umístila na předních příčkách jako nejlepší služební zbraň světa. Zbraň vyvinutá konstruktérem Františkem Kouckým v 70. letech byla naprosto originální konstrukce, která například dovoluje vystřelit první ránu bez natažení kohoutu. V komunistickém Československo byly všechny zbrojní patenty tajné a platily pouze na našem území.

Systém zbraně tedy není licenčně nijak chráněn a mohl být kopírován beztrestně po celém světě.  Zbraň je díky tomu druhou nejkopírovanější pístolí na světě, hned po Coltu 1911. Bohužel, jejím konstruktérům nejdou z její výroby žádné peníze. Originální pistole ČZ byla exportována například do Egypta, mnoha zemí Latinské Ameriky, USA, Ruska, Řecka, Izraele nebo Thajska. Klony a napodobeniny, často nevalné kvality se vyrábějí v Chile, KLDR, Súdánu, Číně ale i Švýcarsku, USA, Izraeli nebo Itálii.

5) Cvičná letadla Aero L-29 delfín a L-39 Albatros

K velikému překvapení v roce 1961 mnohých vyhrál výběrové řízení na cviční letoun Varšavské smlouvy československý prototyp L-29. Zrodila se legenda. Malé tréninkové letadlo s maximální rychlostí 655 kilometr si pro jeho nezáludné ovládání oblíbili piloti po celém světě a byli jich na něm vycvičeny celé generace. Za jedenáct let výroby mezi léty 1961-1974 jich bylo vyrobeno přes 3600 kusů a stalo se jedním z nejvyráběnějších tryskových výcvikových letadel vůbec. Do Sovětského svazu bylo vyvezeno přes 2000 strojů. Mnohé se později ocitly ve službách zemí, které získaly po rozpadu SSSR nezávislost. L-29 však létal vedle zemí Varšavského paktu i v Egyptě, Indonésii nebo Uganda.  25 vojenských letectev mělo ve službě Delfína.  

Následovníka L-39 bylo mezi léty 1972 až 1996 vyrobeno 2900 kusů. Jejich uživatelem bylo celkem 44 letectev, včetně takových exotických zemí jako je Čad nebo Rovníková Guinea. V roce 1996 byla výroba stroje ukončena. Ukázalo se, že to bylo špatné rozhodnutí a dnes se firma Aero snaží o znovuzrození legendy s modernizovaným strojem L-39 NG. Údajně má již objednávky na 36 strojů.