Budoucnost evropské obrany? V Praze zněla silná slova, přijel exnáměstek NATO

Praha - Posílení obranné spolupráce v Evropské unii by mohlo vést i k posílení Severoatlantické aliance. Větší vojenské mise ale zůstanou nadále závislé na Spojených státech, protože mají výrazně větší vojenské kapacity než evropští spojenci. Na konferenci o budoucnosti transatlantické vazby to dnes v Praze řekl bývalý náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.

Vershbow zmínil koncept trvalé posílené spolupráce zemí EU v obraně (PESCO), na kterém se státy unie shodly koncem loňského roku, nebo plány na vytvoření evropského obranného fondu. "Tyto projekty by mohly vylepšit vojenské kapacity v Evropě," řekl Vershbow.

Upozornil však na to, že evropští členové NATO zaostávají za Spojenými státy ve vyspělosti obranných kapacit a tato situace se rychle nezmění, ani kdyby se podařilo v krátké době splnit závazek vydávat nejméně dvě procenta HDP na obranu. "Větší mise budou stále závislé na Spojených státech," řekl.

Bývalý šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel na konferenci upozornil na to, že NATO a EU by měly lépe spolupracovat, pokud chtějí čelit současným bezpečnostním výzvám ve světě. Posílená evropská obrana se podle něj může doplňovat s kolektivní obranou NATO, bude ale třeba lepší koordinace mezi oběma organizacemi, které mají 22 společných členských států.

Pavel řekl, že v některých případech je spolupráce EU a NATO dobrá, jako například u středomořské námořní operace Sophia, která má přispět k omezení nelegální migrace do Evropy. Unii a alianci ale podle něj chybí společná strategie pro širší region, odkud migranti přicházejí.

Související

Více souvisejících

NATO Petr Pavel EU (Evropská unie) PESCO (evropská spolupráce v obraně)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 36 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy