Po 17 letech v Afghánistánu je konečně třeba si nalít čistého vína

Komentář Petr Šulky – Tohoto výročí si málokdo všiml. Přesto jeho důsledky rezonují v naší zemi poslední dobou čím dál častěji a velmi smutně. Dne 20. října uplynulo 17 let od invaze do Afghánistánu. Nastal čas bilancovat. A v souvislosti s událostmi posledních měsíců a dní si konečně nalít čistého vína a začít mluvit o tom, jak v Afghánistánu dál.

Před 17 lety to bylo snadné a ukázkové vítězství. Po dobře cílených úderech letectva a speciálních sil se moc Talibánu rychle zhroutila a Američané a jejich spojenci ovládli rychle celou neklidnou zemi. Mělo to jen dva drobné háčky. Důvod invaze, tedy terorista Usáma bin Ládin, nebyl k nalezení. Jak se ukázalo, bylo to proto, že se včas uklidil do sousedního Pákistánu, spojence USA. Tam ještě deset let v klidu žil. Druhý háček byl v tom, že nikdo nevěděl, co se zničenou zemí vlastně dělat.

Američané se pustili do díla s přehledem a arogancí vítěze. Že Afghánci chtějí obnovení monarchie, která má v zemi tradici a ne republiku, která jim až příliš připomíná sovětský vpád? Že posledního komunistického prezidenta Muhammada Nadžíbulláha vykastrovali, utahali k smrti v ulicích Kábulu přivázaného za autem a pak pověsili na sloupu pouličního vedení? Koho to zajímá? Bude tu republika a je to. Že Afghánce pobuřují ženy se zbraní a v uniformách? Jejich věc! U nás vládne rovnoprávnost. Že nejdříve bombardujeme a pak se ptáme, jestli je to svatba nebo teroristi? Inu válka!

Pomalu ale jistě se otáčelo afghánské veřejné mínění proti ISAF. Navíc nová samospráva nefungovala. Jediné, co mnozí Afghánci na Talibánu oceňovali, bylo to, že byl neúplatný. To u nové správy neplatí. Korupcí je prolezlý celý režim. Mluví se miliardách, které mnozí generálové nové demokratické armády ulili nejen z mezinárodní pomoci, ale i prodeje opia, proti jehož pěstování a zpracování, mají údajně bojovat.

Není divu, že Talibán a další radikálové rychle zase zvedli hlavy. A mnozí místní to oceňují. A je třeba říci, že Západ tomu svojí arogancí značně pomohl. Nezískal, pokud to tedy někdy šlo, afghánská srdce. Ano, snažil se zlepšit prostým lidem život. Vzpomínáte ještě na Provinční rekonstrukční tým v Logaru, který vedli naši experti? S velikou slávou byl spuštěn v roce 2008 a byl doslova výkladní skříní naší armády. Prý obrovská pocta a zodpovědnost. Provedlo se několik desítek projektů a v roce 2013 potichu skončil. Dnes zhruba 70 % této provincie pod kontrolou Talibánu. Raději se ani neptejme, co zbylo z těch slavných projektů….

Podle posledních zpráv má vláda v Kábulu plně pod kontrolou pouhých 30 % země. Zbytek je pod nadvládou Talibánu nebo je jím ohrožena. I laikovy je jasné, že vítězství nad radikály a úspěšná správa země vypadá jinak. To, že situace v zemi není růžová chápou i Američané, kteří většinu svých jednotek z Afghánistánu stáhli a pokouší se v Dauhá vyjednávat s Talibánem o budoucnosti země. První kolo jednání ztroskotalo na požadavku afghánského radikálního hnutí na okamžité stažení ze země. V jednáních se nepokouší o kompromis. Vědí, že mají čas.

Naopak Západu se tenčí. V minulých volbách se mnoho volebních místností v Afghánistánu po výhrůžkách Talibánu ani neotevřelo, vláda ztrácí v bojích desítky vojáků, a ještě více jich dezertuje. Útoků nejen na alianční vojáky, ale i na prosté obyvatele přibývá. Situace je neudržitelná. Řešení jsou pouze dvě: provést znovu invazi do země, vystřílet, vše, co by jen trochu připomínalo Talibánce bez ohledu na civilní ztráty. Zemi by to nepochybně stabilizovalo k západní spokojenosti. Za pár let by ovšem byl v situaci, v jaké je dnes.

Druhá varianta je pro Afghánistán a „mezinárodní pomoc“ symptomatická. Stáhnout se za minimálních ztrát a zapomenout že nějaký Afghánistán je. Nic mezi tím neexistuje. Naroubované režimy se hroutí i po dohodě s místními několik měsíců po stažení těch, kteří je do sedla posadili. O tom se přesvědčil nejen Sověti, ale před nimi i Britové nebo Alexandr Veliký. Obhajoba prodlužování mise tím, že bojujeme proti terorismu je nesmyslná. Pokud někdo chtěl páchat v Evropě a na Západě teror je již nepochybně zde. Stejně nebezpečí, že přijde další uprchlická vlna je iluzorní. Kdo z Afghánistánu chtěl odejít již dávno odešel, a útočiště našel většinou v blízkém Pákistánu, kde mají mnozí Afghánci rodinné vazby.

Pokud je tu úkol pro českou diplomacii, tak je to otevření debaty o další perspektivě afghánské intervence. Věčně přesvědčování spojenců, že jsem dobří spojenci a držíme krok a ústa k ničemu nevede. Je třeba ukázat, že jsme partneři a máme své zájmy. Je totiž veřejnosti odpovědět na jednu palčivou otázku: nebyla prolita krev českých vojáků zbytečně? Dokud na ní nebudou nejen naši politici schopni odpovědět, bude pozice nejen jejich, ale i celého Západu více než zpochybnitelná.

Související

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

Více souvisejících

Afghanistán USA (Spojené státy americké) Česká republika politika diplomacie

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

včera

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

včera

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

včera

17. dubna 2026 21:44

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

17. dubna 2026 20:39

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

17. dubna 2026 19:22

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

17. dubna 2026 18:07

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy