Česká republika patří v Evropě k zemím s nejvyšším počtem vězňů na 100.000 obyvatel. V roce 2015 bylo v Česku za mřížemi 198 lidí na 100.000 obyvatel, o šest procent více, než v roce 2005. To ČR řadí co do počtu vězňů na 11. místo ze 49 sledovaných zemí. Vyplývá to z dnes zveřejněné srovnávací zprávy Rady Evropy o situaci v evropských věznicích, která sleduje období let 2005 až 2015.
Celkově se v letech 2005 až 2015 v Česku počet vězňů zvýšil o deset procent (z 19.052 na 20.866). Pokud jde o odsouzené ženy, jejich počet vzrostl o 48 procent. Zatímco v roce 2005 vězeňkyně tvořily 4,7 procenta odsouzených, v roce 2015 to bylo 6,9 procenta. Ve stejném období v Česku poklesl o osm procent počet cizinců ve vězení.
Vzestupný trend týkající se počtu vězňů v Česku pokračoval i po roce 2015. Ke konci roku 2017 bylo podle statistik Vězeňské služby v ČR za mřížemi 222 odsouzených na 100.000 obyvatel.
Poměr lidí, kteří jsou v Česku ve výkonu trestu ve věznici, patří v Evropě k těm vyšším. Vůbec nejvíce vězňů mělo v roce 2015 Rusko - 441 na 100.000 obyvatel, následovala Litva s 278 a Gruzie s 274. Celkově podle Rady Evropy platí, že počet vězňů se v evropských zemích snižuje směrem na západ - nejméně lidí na 100.000 obyvatel mělo ve věznicích San Marino (6), Lichtenštejnsko (21), Island (44), Nizozemsko (53) a Finsko (55).
Rada Evropy uvádí, že mezi lety 2005 až 2014 se v Česku snížil počet osob, které nastoupily do vězení. V roce 2005 to bylo 185 nových vězňů na 100.000 obyvatel, zatímco v roce 2014 to bylo 101. V letech 2009 až 2014 však zároveň poklesl i počet propuštěných vězňů - o 38 procent. V roce 2009 bylo zaznamenáno 128 propuštění na 100.000 obyvatel, zatímco v roce 2014 jich bylo 80.
Experti RE ve své zprávě poznamenali, že tyto údaje byly ovlivněny novým zákonem, který v Česku vstoupil v platnost v roce 2010 a některé zločiny změnil na přečiny (například řízení bez řidičského průkazu již není zločin). Právě z tohoto důvodu v letech 2010 až 2013 poklesl počet uvězněných. Naopak se tehdy zvýšilo množství alternativních trestů, jako jsou například obecně prospěšné práce. Pokles počtu vězňů v roce 2013 odborníci Rady Evropy vysvětlují amnestií, která byla tehdy v České republice vyhlášena.
Zpráva se zabývá i průměrnou délkou uvěznění - ta v letech 2005 až 2014 v Česku stoupla o bezmála 65 procent. V roce 2005 byla 12,1 měsíce, v roce 2014 již 19,9 měsíců.
Ve sledovaných deseti letech narostl v České republice o 11 procent počet míst ve věznicích. V roce 2005 jich bylo 18.784, zatímco v roce 2015 již 20.782. Experti ze Štrasburku k tomu ve své zprávě dodali, že nárůst nastal nejspíš kvůli úpravám ve stávajících věznicích, které vedly ke zvýšení počtu míst.
Počet vězňů, kteří si v letech 2005 až 2015 odpykávali tresty za vraždy, sexuální trestné činy, loupeže, krádeže a drogové trestné činy vzrostl, zatímco procentuální počet těch, kteří si odpykávali tresty za napadení či ublížení na zdraví a další trestné činy poklesl, vyplynulo dále ze zprávy.
Pokud jde o celkové shrnutí, zpráva Rady Evropy říká, že v letech 2005 až 2015 se nejvíce zvýšil počet odsouzených na 100.000 obyvatel ve věznicích v Albánii (ze 109,3 na 207,2), Gruzii (z 200,6 na 274,6), Litvě (z 233,4 na 277,7), Makedonii (ze 104,8 na 168,9), Černé Hoře (ze 134,5 na 176,8) a v Turecku (ze 75,8 na 220,4).
Naopak do skupiny zemí s nejnižším počtem odsouzených se přiřadilo Německo (z 95,7 na 77,4) a Nizozemsko (z 94 na 53). Výrazně se snížil počet vězňů rovněž i v Estonsku (z 327,4 na 210,3) a v Lotyšsku (z 313,4 na 223,4).
Související
Další případ násilí ve vězení. Policie vznesla obvinění z pokusu o vraždu
Policie obvinila vězně z vraždy. Kolegu v cele uškrtil
Věznice , Česká republika , Rady Evropy (PACE)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák