Padlí vojáci v Afghánistánu i personální změny. Armáda bilancuje končící rok

Obranu do roku 2018 přivedla jako ministryně Karla Šlechtová (za ANO). Ve funkci vydržela do sestavení druhé vlády Andreje Babiše (ANO), kdy ji nahradil Lubomír Metnar (za ANO). Šlechtová do úřadu nastoupila s velkými ambicemi, uskutečnit své plány ale nestihla. Za úkol měla především pohnout s důležitými vojenskými zakázkami za celkově desítky miliard korun.

Například smlouva na nákup osmi mobilních radarů z Izraele měla být podle slov jejího předchůdce ve funkci Martina Stropnického (ANO) připravena k podpisu. Šlechtová ale nechala významné smlouvy prověřit a následně se obrátila i na Vojenskou policii, která šetření dosud neuzavřela. Metnar nakonec na konci roku tendr na radary zrušil a plánuje je koupit prostřednictvím mezivládní dohody s Izraelem. Zdržely se i některé další zakázky. Šlechtová například slibovala posun v nákupu víceúčelových vrtulníků či bojových vozidel pěchoty (BVP) již na léto. Okolnosti kolem miliardových zakázek si ale nechal prověřit i nový ministr Metnar.

I tak se ministerstvu podařilo několik důležitých projektů posunout. V létě byla podepsána smlouva na nákup lehkých obrněných vozidel pro chemiky za více než pět miliard. Smlouva byla uzavřena i třeba na dodávku raketových kompletů RBS-70NG za 950 milionů korun. Před Vánoci pak vládou prošla největší zakázka historie České republiky na nákup 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Obrana nyní osloví potenciální dodavatele, smlouva má být v létě. Metnar také vládu informoval o dalších zakázkách celkově za miliardy korun na nákup munice, útočných pušek či pistolí, nákladních automobilů nebo na zajištění výcviku pilotů.

Na vojenské nákupy má obrana rok od roku více peněz. Na letošní rok jí bylo přiděleno 58,9 miliardy korun, což bylo o 6,4 miliardy více než na minulý rok. Rozpočet na rok 2019 vzroste o 6,8 miliardy a s růstem se počítá i pro další léta.

Do čela armády Šlechtová jako nástupce Josefa Bečváře vybrala respektovaného Aleše Opatu, funkce se ujal v květnu. Změnili se zároveň velitelé pozemních a vzdušných sil a na přelomu roku dojde i k dalším změnám ve vedení generálního štábu.

Dalším důležitým tématem byly zahraniční vojenské mise. Vláda předložila návrh na rozšíření české vojenské přítomnosti v zahraničí v dubnu, do schvalování se ale promítly politické neshody související se sestavováním vlády. Komunistům se nelíbilo české zapojení do alianční přítomnosti v Pobaltí, opozice zase kritizovala, že návrh na posílení misí přišel od vlády v demisi. Parlament nakonec rozšíření misí schválil.

Od srpna do října armáda zaznamenala několik útoků na své vojáky v Afghánistánu. Při prvním útoku sebevražedného atentátníka v srpnu zahynuli tři čeští vojáci, při dalších dvou incidentech v říjnu pak zemřel jeden voják a sedm jich bylo zraněno. Armáda proto přijala bezpečnostní opatření. Do médií zároveň unikly informace o tajném zásahu proti strůjcům prvního atentátu, kterého se měli účastnit i čeští vojáci. Podle dalších zpráv se pak čeští a američtí vojáci měli podílet na smrti zajatého afghánského vojáka, který zastřelil na afghánské základně psovoda Libora Procházku. Metnar tuto informaci odmítl.

Armáda se letos účastnila připomenutí 100 let od vzniku republiky. Uspořádala největší přehlídku v porevoluční historii, kterého se zúčastnily i složky Integrovaného záchranného systému.