Metnar zostra: Hlavní hrozby pro NATO jsou Rusko, terorismus a kyberútoky

Za hlavní nebezpečí pro Severoatlantickou alianci označil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) terorismus, kybernetické hrozby a Rusko. Zároveň poukázal na to, že dynamika hrozeb se v současné době velmi rychle mění. Metnar to řekl v rozhovoru ČTK.

Metnar by na první místo nebezpečí zařadil terorismus, a to především hrozbu globálního rozšíření lokálních teroristických buněk. "Na druhé místo řadím kybernetické hrozby, na třetí místo hrozby ze strany Ruska," dodal. V případě Ruska poukázal na přezbrojování jeho armády, na přesuny vojsk, na četnost cvičení nebo i na události z dalších oblastí někdejšího východní bloku. Pořadí ale podle něj není důležité, protože se "dynamika hrozeb" může velmi rychle měnit.

Americký velvyslanec v ČR Stephen King nedávno řekl, že za největší nebezpečí pro NATO považuje režim ruského prezidenta Vladimira Putina, Čínu a hybridní útoky.

V oblasti kybernetických hrozeb Česká republika od konce minulého roku řeší varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který označil technologie čínských společností Huawei a ZTE, jež používají i česká ministerstva a mobilní operátoři, za bezpečnostní riziko. Varování úřadu před technologiemi těchto firem se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury, případně významných informačních systémů.

Na základě varování NÚKIB některé státní instituce omezily používání produktů firem a třeba Generální finanční ředitelství vyřadilo Huawei z tendru za půl miliardy korun na portál Moje daně. Tendr následně zrušilo. Huawei se brání, že pro varování neexistují důkazy.

Analýzu rizik spustilo i ministerstvo obrany. Podle Metnara se dokončuje. "Zatím mám jenom dílčí výsledky," řekl.

Nedokážu si představit, že bychom do NATO nevstoupili

Česko do Severoatlantické aliance vstoupilo 12. března 1999 společně s Polskem a Maďarskem. Metnar toto rozhodnutí označil za historický milník a za správnou cestu. Podotkl, že si v současné době nedovede představit smysluplnou obranu Česka i EU bez aliance. "Nedokážu si představit, jak by to fungovalo," podotkl.

Poukázal na to, že před vstupem do aliance se zvažovalo i zrušení NATO a Varšavské smlouvy. "Někteří snílci snili o tom, že bychom se stali neutrální zemí mezi východními a západními zeměmi," poznamenal. Zachování aliance a vstup do ní s odstupem času považuje za jedinou správnou variantu.

Za 20 let českého aliančního členství podle něj udělala armáda "obrovský pokrok". "Armáda dospěla, profesionalizovala se, získala obrovské renomé z hlediska svých aktivit v misích a jsme v současné době velmi respektovaným a renomovaným partnerem v rámci aliance," zdůraznil.

Odmítl, že by Česká republika měla malou nebo druhořadou armádu. Aliance ji podle něj hodnotí jako velmi dobrou armádu středního typu. "Zvláště pak s ohledem na naše činnosti a působení v zahraničních operacích a misích," poznamenal.

Vlastenectví je nejčastějším motivem ke vstupu do Aktivní zálohy AČR. K nárůstu počtu členů AZ a posílení jejich sebedůvěry a odhodlání, napomůže i kvalitnější a modernější výzbroj a výstroj. Jejich obměny nelze dosáhnout bez zvýšení obranných výdajů. #20letvNATO #aktivnizaloha pic.twitter.com/gyBz7IkNLy

— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) 6. března 2019

Zároveň ale řekl, že na prvním místě hodnocení členů je plnění finančního závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu. "Abych to řekl na rovinu, v této oblasti jsme z aliančních zemí hodnoceni asi jako šestí od konce," řekl. Zpočátku se podle něj dařilo závazek plnit, postupně ale výdaje klesaly. "Ale z tohoto období jsme se vymanili a v návaznosti na naše finanční plány a plánování svým závazkům dostojíme," poznamenal.

Metnar věří, že v roce 2024 bude Česko na svou obranu vydávat dvě procenta HDP, jak spojencům slíbilo.

Na dnešní pracovní snídani ke 20 letům od vstupu do NATO, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost, Metnar řekl, že členství v NATO znamenalo zakotvení mezi západními demokraciemi. "Byl to dlouhodobý proces, nesmírně pracný, nepřišlo to jako blesk z čistého nebe," podotkl. Ocenil práci tehdejších představitelů státu, ministerstva či obrany, kteří se na přípravě vstupu podíleli. S některými z nich se ve čtvrtek odpoledne setkal na ministerstvu obrany.

Související

Více souvisejících

Lubomír Metnar NATO ministerstvo obrany

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

včera

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

včera

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

včera

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

včera

včera

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno včera

včera

včera

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

včera

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

včera

včera

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy