Metnar zostra: Hlavní hrozby pro NATO jsou Rusko, terorismus a kyberútoky

Metnar by na první místo nebezpečí zařadil terorismus, a to především hrozbu globálního rozšíření lokálních teroristických buněk. "Na druhé místo řadím kybernetické hrozby, na třetí místo hrozby ze strany Ruska," dodal. V případě Ruska poukázal na přezbrojování jeho armády, na přesuny vojsk, na četnost cvičení nebo i na události z dalších oblastí někdejšího východní bloku. Pořadí ale podle něj není důležité, protože se "dynamika hrozeb" může velmi rychle měnit.

Americký velvyslanec v ČR Stephen King nedávno řekl, že za největší nebezpečí pro NATO považuje režim ruského prezidenta Vladimira Putina, Čínu a hybridní útoky.

V oblasti kybernetických hrozeb Česká republika od konce minulého roku řeší varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který označil technologie čínských společností Huawei a ZTE, jež používají i česká ministerstva a mobilní operátoři, za bezpečnostní riziko. Varování úřadu před technologiemi těchto firem se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury, případně významných informačních systémů.

Na základě varování NÚKIB některé státní instituce omezily používání produktů firem a třeba Generální finanční ředitelství vyřadilo Huawei z tendru za půl miliardy korun na portál Moje daně. Tendr následně zrušilo. Huawei se brání, že pro varování neexistují důkazy.

Analýzu rizik spustilo i ministerstvo obrany. Podle Metnara se dokončuje. "Zatím mám jenom dílčí výsledky," řekl.

Nedokážu si představit, že bychom do NATO nevstoupili

Česko do Severoatlantické aliance vstoupilo 12. března 1999 společně s Polskem a Maďarskem. Metnar toto rozhodnutí označil za historický milník a za správnou cestu. Podotkl, že si v současné době nedovede představit smysluplnou obranu Česka i EU bez aliance. "Nedokážu si představit, jak by to fungovalo," podotkl.

Poukázal na to, že před vstupem do aliance se zvažovalo i zrušení NATO a Varšavské smlouvy. "Někteří snílci snili o tom, že bychom se stali neutrální zemí mezi východními a západními zeměmi," poznamenal. Zachování aliance a vstup do ní s odstupem času považuje za jedinou správnou variantu.

Za 20 let českého aliančního členství podle něj udělala armáda "obrovský pokrok". "Armáda dospěla, profesionalizovala se, získala obrovské renomé z hlediska svých aktivit v misích a jsme v současné době velmi respektovaným a renomovaným partnerem v rámci aliance," zdůraznil.

Odmítl, že by Česká republika měla malou nebo druhořadou armádu. Aliance ji podle něj hodnotí jako velmi dobrou armádu středního typu. "Zvláště pak s ohledem na naše činnosti a působení v zahraničních operacích a misích," poznamenal.

Vlastenectví je nejčastějším motivem ke vstupu do Aktivní zálohy AČR. K nárůstu počtu členů AZ a posílení jejich sebedůvěry a odhodlání, napomůže i kvalitnější a modernější výzbroj a výstroj. Jejich obměny nelze dosáhnout bez zvýšení obranných výdajů. #20letvNATO #aktivnizaloha pic.twitter.com/gyBz7IkNLy

Zároveň ale řekl, že na prvním místě hodnocení členů je plnění finančního závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu. "Abych to řekl na rovinu, v této oblasti jsme z aliančních zemí hodnoceni asi jako šestí od konce," řekl. Zpočátku se podle něj dařilo závazek plnit, postupně ale výdaje klesaly. "Ale z tohoto období jsme se vymanili a v návaznosti na naše finanční plány a plánování svým závazkům dostojíme," poznamenal.

Metnar věří, že v roce 2024 bude Česko na svou obranu vydávat dvě procenta HDP, jak spojencům slíbilo.

Na dnešní pracovní snídani ke 20 letům od vstupu do NATO, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost, Metnar řekl, že členství v NATO znamenalo zakotvení mezi západními demokraciemi. "Byl to dlouhodobý proces, nesmírně pracný, nepřišlo to jako blesk z čistého nebe," podotkl. Ocenil práci tehdejších představitelů státu, ministerstva či obrany, kteří se na přípravě vstupu podíleli. S některými z nich se ve čtvrtek odpoledne setkal na ministerstvu obrany.