Do Česka se vrací fenomén "výpalného", roste počet útoků na bohaté lidi

Projevů organizovaného násilí spojeného s nájemnými vraždami, vydíráním nebo únosy podnikatelů sice v posledních letech sice ubývá, ale nevymizely. Na bohaté obyvatele se loni podle NCOZ zaměřily gangy, které se často skládají z cizinců a mají vazby buď na kriminálníky české národnosti, nebo na cizince trvale žijící v Česku.

"Rozsah trestné činnosti těchto organizovaných skupin bývá velmi široký - od podvodného jednání, pašování nejrůznějších komodit až po vydírání a následnou likvidaci poškozených, popřípadě svědků," uvedla centrála.

Při objasňování násilných skutků komplikuje kriminalistům práci mimo jiné to, že většina nezvěstných v minulosti páchala hospodářskou trestnou činnost. Na počátku policejního prověřování tak nebývá jasné, zda se stali oběťmi trestného činu, nebo zda uprchli před svým vlastním trestním stíháním. Navíc nebývá zřejmé ani to, na jakém místě se násilný čin odehrál, a policistům tak chybí stopy k usvědčení pachatele.

Za nové bezpečnostní riziko spojené s násilnou trestnou činností centrála označila opětovné vybírání výpalného v ruskojazyčných komunitách.

"Tato trestná činnost je doménou především osob ukrajinské národnosti a oběťmi jsou jejich krajané, kteří na území ČR podnikají. V případě odmítnutí ochrany jsou tito ukrajinští podnikatelé pod pohrůžkou hrozby nebo projevu násilí na jejich rodinných příslušnících žijících na Ukrajině donuceni k vyplacení finanční částky za tuto tzv. ochranu," uvedla NCOZ s tím, že problém se loni objevil ve všech regionech kromě Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Centrála si návrat výpalného vysvětluje tím, že pachatelé se museli odklonit od daňové trestné činnosti, a to kvůli zvýšeným kontrolám finančních úřadů a zavedení kontrolních hlášení ministerstvu financí.

NCOZ  loni zahájila 116 trestních stíhání, což je o 23 více než předloni. Obvinila celkem 416 lidí a 26 právnických osob. 

NCOZ se vedle odhalování organizovaného zločinu a kyberkriminality specializuje také na závažnou hospodářskou trestnou činnost, terorismus a extremismus. Podání obžaloby loni navrhla v obdobném počtu případů jako v předloňském roce: ukončila tak celkem 78 trestních spisů, což je o tři méně než v roce 2017.

Centrála ve výroční zprávě upozornila, že počet případů kybernetické kriminality se každým rokem zvyšuje. Loňský rok nebyl výjimkou: NCOZ evidovala 6815 těchto trestných činů, což meziročně představuje nárůst o 1161 skutků. Nejčastěji jde o podvodné internetové obchody, internet však slouží například také jako platforma pro nenávistné projevy namířené proti uprchlíkům či muslimům.

Organizovaný zločin se podle centrály v posledních letech orientuje na hospodářskou trestnou činnost. Projevy násilí spojené s nájemnými vraždami, vydíráním nebo únosy podnikatelů mají klesající tendenci. Riziko vzniku organizované kriminality vidí NCOZ mimo jiné v nelegálním zaměstnávání cizinců v Česku.

Policisté NCOZ zveřejnili výroční zprávu o činnosti útvaru za rok 2018. https://t.co/TOrq5Uq4He

Mírný vzestup centrála zaznamenala u případů nelegálních obchodů se zbraněmi. V oblasti daňové kriminality řešila loni nejčastěji případy neodvedení DPH při pořízení zboží z jiného členského státu. U závažné hospodářské trestné činnosti přetrvávaly trendy z předchozích let. Skutky se týkaly především rozdělování veřejných peněz, a to jak na úrovni celostátních subjektů, tak na úrovni územních samosprávných celků, kdy pachatelé zároveň zneužívali finanční prostředky z EU.

Od počátku ledna do konce prosince 2018 pracovala NCOZ na celkem 723 trestních spisech, z toho nových spisů bylo loni 272. Ke konci roku zůstalo nedokončených 386 spisů.

Z celkového počtu zpracovávaných věcí jich policisté 129 - tedy o 15 více než předloni - takzvaně odložili, protože u nich neshledali podezření na trestný čin. Dalších 128 věcí rovněž nedospělo k návrhu na podání obžaloby, a to kvůli podmíněnému zastavení stíhání nebo kvůli jeho přerušení.

V trestním řízení loni NCOZ zajistila majetek v hodnotě zhruba 3,8 miliardy korun, předloni to bylo 2,4 miliardy. Společně s majetkem zajištěným krajskými policejními ředitelstvími a zbývajícími celorepublikovými policejními útvary dosáhla loni hodnota zajištěných peněz a věcí 7,9 miliardy korun, což je o 2,6 miliardy více než předloni. Nárůst podle centrály zapříčinilo mimo jiné rozšíření právních možností k zajištění nelegálního i legálního majetku. Vedle peněz v hotovosti či na bankovním účtu policie zajišťuje nemovitosti, auta, šperky, elektroniku a také virtuální měny.