Šéf NATO v Praze: Rusko má namířené zbraně, Česko kašle na armádu

"Investice do obrany v České republice jsou příliš nízké, a proto jsem podpořil vládu, aby hledala způsoby, jak postupně zvýšit tyto investiční výdaje," uvedl Rasmussen na tiskové konferenci po jednání se Sobotkou. "Jako generální tajemník jsem skutečně znepokojen škrty v oblasti obranných výdajů. Pokud se chceme podílet na kolektivní obraně, musíme investovat," apeloval dánský politik na českou vládu.

Česko vydává na armádu těsně přes procento HDP, aliance přitom požaduje nejméně dvě procenta. Tento cíl nicméně neplní většina členů paktu. "Pokud by současný trend pokračoval i nadále, bude neustále obtížnější najít ty správné zdroje k pokračování v modernizaci české armády," varoval Rasmussem. Na druhou stranu pochválil české ozbrojené složky za jejich příspěvek k mezinárodním operacím zejména v Kosovu a v Afghánistánu.

Psali jsme: Válka? Armáda ČR nebude příliš platná, valí se kritika z NATO  

Sobotka potvrdil, že si je jeho vláda vědoma problému velkého poklesu výdajů na armádu, které se od roku 2008 snížily zhruba o čtvrtinu. "Popravdě řečeno mezi členskými státy NATO je to téměř nejvýraznější pokles," poznamenal. "Chtěl bych ale odmítnout, že by Česká republika nebyla schopná plnit své závazky, že by nebyla schopná dostát svému členství v Severoatlantické alianci," zdůraznil Sobotka, podle něhož není Česko v NATO vnímáno jako "nějaký černý pasažér".

Ruská propaganda je nepřípustná

"Vyzývám Rusko, aby stáhlo vojska, která jsou na hranicích Ukrajiny, a aby zahájilo dialog s ukrajinskou vládou," řekl dnes v Praze dále Rasmussen. Moskva má podle něj také skončit "s destabilizací Ukrajiny".

Podle Rasmussena se poprvé od skončení studené války stalo, že se jeden stát snaží získat část území sousedního státu, "a to s namířenými zbraněmi". "V tuto chvíli je asi 40.000 ruských vojáků podél hranic s Ukrajinou. To není cvičení, oni jsou tam připraveni k boji," řekl. Přesto zdůraznil, že řešení krize na východě Evropy leží v diplomatickém úsilí.

Rusko obvinil z podněcování etnického napětí a využívání vojenské síly k tomu, aby Ukrajinu přinutilo stát se neutrální federací. "Tohle je rozhodnutí, které může udělat pouze Ukrajina jako suverénní stát. Nikdo jiný na to nemá nárok," uvedl Rasmussen.

Psali jsme: Ukrajinská krize se prohlubuje. NATO zvažuje vyslání amerických vojsk do Evropy  

"Rusko se snaží své jednání ospravedlnit tím, že obviňuje ukrajinské úřady z toho, že utlačují ruské minority, a říkají, že NATO má mentalitu studené války. To je čirá propaganda," řekl šéf aliance.

Rasmussen dnes zdůraznil, že považuje za správné politické řešení krize na Ukrajině, ne vojenské. Další ruská intervence na ukrajinském území podle něj povede k uvalení hospodářských sankcí na Moskvu a další izolaci Ruska. Prioritou NATO je obrana členů aliance, poznamenal dánský politik, který na podzim ve funkci generálního tajemníka paktu po pěti letech skončí. Ukrajina členem aliance není.

Zánik Varšavské smlouvy a rozpad Sovětského svazu přinesl zásadní proměnu evropského i globálního uspořádání. Organizace Varšavské smlouvy byla rozpuštěna 1. července 1991 a Svaz sovětských socialistických republik zanikl 26. prosince téhož roku. Symbolicky se tak ukončila éra studené války, která určovala podobu vztahů mezi státy po druhé světové válce.

Česká republika se již několik let poté rozhodla, že se bude chtít podílet na společných akcích Severoatlantické aliance, což umožnilo přijetí aliančního programu Partnerství pro mír v roce 1994.

V roce 1997 ČR jako první ze všech kandidátů připojení k NATO úspěšně prošla prvním kolem vyhodnocování své připravenosti. Na summitu v Madridu téhož roku bylo rozhodnuto, že NATO nabídne členství ČR, Maďarsku a Polsku, což znamenalo, že ČR okamžitě zahájila vstupní rozhovory. 16. prosince ministři zahraničních věcí Aliance podepsali Protokoly o vstupu těchto tří zemí do NATO.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 15. dubna 1998 přistoupení ČR do NATO a 30. dubna bylo přistoupení schváleno Senátem Parlamentu ČR. 12. března roku 1999 se ČR stala oficiálním členem NATO a od té doby je plně zapojena do všech činností i misí Aliance. V roce 2002 Praha hostila summit NATO, na němž bylo rozhodnuto o dalším rozšíření Aliance, informuje Natoaktual.cz.