BIS opět varuje: Česko se hemží ruskými agenty, problémem je ambasáda

BIS stejně jako před rokem zmiňuje, že dlouhodobým bezpečnostním problémem je naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku, která vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci. "V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB," uvádí BIS.

BIS konstatuje, že zpracovala podklady, které byly využity v rámci vyhoštění "nedeklarovaných zpravodajských důstojníků" v reakci na Skripalovu otravu. BIS také trvá na tom, že látku novičok, která při ní byla využita, nikdy v ČR nikdo nevyvíjel, nevyráběl ani neskladoval. Prezident Miloš Zeman loni tvrdil, že se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval, poté byl zničen.

Rusko podle BIS chápe jako nepřítele NATO a jeho členské státy včetně Česka. "V ruském podání si zpravodajské a nezpravodajské entity mohou vyměňovat role i funkce, a tedy jakýkoliv orgán, či jemu podřízená agentura, může být využit pro zpravodajské operace či pro jejich zakrytí," konstatuje BIS.

Klíčovým ruským cílem je manipulovat rozhodovací procesy a odpovědné osoby. "Cílem je ovlivnit rozhodovací proces na různých úrovních veřejné správy ve svůj strategický prospěch, a to aktivitou, neaktivitou nebo paralýzou subjektu odpovědného za rozhodování," uvádí tajná služba. Využívány jsou při tom ekonomické, politické, vojenské i informační tlaky a zdánlivé nedokonalosti státních institucí a demokratických procesů, například dlouhý legislativní proces, parlamentní diskuse nebo správní procedury.

Rusko na jednu stranu buduje svůj vliv na politiky, kteří mají vliv na vývoj v oblastech, o které se země zajímá, na druhou stranu usiluje o marginalizaci protikremelsky orientovaných krajanských subjektů. Česko je také jednou ze scén rozvratných aktivit proti územní celistvosti Ukrajiny, uvádí zpráva. "Snaha utajovaným způsobem v cílových zemích vyvolávat a posilovat společenské tenze na zástupných tématech, jež však v důsledku ovlivňují celou mocenskou rovnováhu, je letitou ruskou praxí," dodává. Posílení této praxe pozoruje BIS po anexi Krymu v roce 2014.

Kontrarozvědka připomíná i rozbití sítě, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu uvedl, že síť měla prostřednictvím serverů útočit na cíle v ČR i na zahraniční partnery. "Tato infrastruktura byla součástí rozsáhlejšího systému, který byl využitelný pro utajované kybernetické a informační operace FSB v lokálním i globálním rozsahu. Ve spolupráci s policií byla tato síť rozbita," stojí ve výroční zprávě.