Čelili nacistům, pak komunistům. Česko si připomnělo 75 let od návratu letců RAF do vlasti

Památku československých letců sloužících v britském Královském letectvu RAF (Roayal Air Force), kteří se před 75 lety vrátili z Velké Británie do vlasti, si dnes připomněli lidé u památníku okřídleného lva na pražském Klárově.

Piety se zúčastnilo několik desítek lidí, mezi nimi i vnučka generála George S. Pattona Helen Pattonová-Plusczyková.

Největší část československých pilotů RAF se do Prahy vrátila 13. srpna 1945. Na ruzyňské letiště, kam přiletěli ve stíhačkách spitfire, je tehdy přišly přivítat tisíce lidí. "Pohled na více než padesátku úplně nových stíhaček Spitfire byl podle vzpomínek pamětníků ohromující," řekl dnes starosta Prahy 1 Petr Hejma (za STAN) při pietě, kterou zahájil přelet dvou stíhacích letounů gripen nad Klárovem.

Následně položili zástupci armády a Prahy 1 před památník věnce. "Byli to v pravém slova smyslu vlastenci, bojovníci, ale také kamarádi. Vzájemně se podporovali, drželi se a to jim pomáhalo v těch nejtěžších chvílích, které v době druhé světové války zažili," řekl velitel vzdušných sil armády Petr Hromek a dodal, že nezáleží na tom, zda Čechoslováci létali v bojových letadlech nebo pracovali u pozemního leteckého personálu. "Čelili společně jednomu nepříteli a porazili ho," dodal. Zároveň připomněl, že mnozí z letců, kteří se po válce vrátili do vlasti, zažili útlak od komunistického režimu.

"Více než 2500 statečných vojáků odešlo z Československa, aby se aktivně postavili nacismu a jako příslušníci RAF se obrovskou měrou zasloužili o svobodu Velké Británie, Evropy i své vlasti," řekl Hejma. Kardinál Dominik Duka připomněl, že letci RAF bojovali nejenom za Británii, ale především bojovali spolu s Brity za svobodný svět. Po Dukově proslovu a modlitbě zazněly britská, slovenská a česká státní hymna.

Pieta se konala u památníku v podobě okřídleného lva, který byl na Klárov umístěn v roce 2014. Jeho vznik tehdy zaplatila britská komunita žijící v Česku a na Slovensku. Na jeho podstavci je umístěna deska, která připomíná přes 2500 československých vojáků, kteří se během druhé světové války zapojili jako piloti i jako letecký personál do služby v RAF.

"Nikdy nezapomeneme na odvahu a oběť těch, kteří bojovali za naše společné hodnoty a budoucnost. Jejich odvaha položila základ ???? vztahům, které jsou i dnes silné a pevné.“ Zástupkyně velvyslance @LucyAHughes k 75. výročí návratu československých pilotů #RAF zpět do vlasti. pic.twitter.com/BmIgRqoDmy

— British Embassy Prague (@UKinCR) August 14, 2020

Českoslovenští letci se proslavili během druhé světové války, kromě bojů ve Velké Británii se zapojili do bojů ve Francii nebo v Sovětském svazu. Jen v RAF podle armádních údajů vykonali 43.500 operačních letů a sestřelili nebo poškodili 362 nepřátelských letounů. Českoslovenští letci odcházeli do zahraničního odboje mezi prvními, po válce se do vlasti mohli vrátit až tři měsíce po podepsání německé kapitulace. O návrat usilovali už dříve, nedostali ale souhlas Sovětského svazu.

Související

311. československá bombardovací peruť RAF (№ 311 (Czechoslovak) Bomber Squadron)

80 let od začátku bitvy o Británii. Lidé uctili památku československých letců RAF

Památku československých letců, kteří se zúčastnili legendární bitvy o Británii, si dnes lidé připomněli na náměstí Svobody v pražské Bubenči. Pietní akt se uskutečnil k 80. výročí začátku bojů, během kterých se německá Luftwaffe pokusila ovládnout nebe nad Anglií, a umožnit tak invazi vojsk nacistického Německa do Velké Británie. Do bitvy se po boku britských a dalších spojeneckých pilotů zapojily také desítky Čechoslováků.
Jan Wiener, autor: Talmidavi

Bojovník za svobodu Jan Wiener byl "odměněn" komunistickým lágrem

Válečný veterán Jan Wiener sloužil během druhé světové války v řadách 311. československé bombardovací perutě RAF jako navigátor a střelec. Po válce ho stihl osud mnoha jeho navrátivších se druhů - komunistický pracovní tábor. Po propuštění odešel do USA, vrátil se až po pádu komunistického režimu. V USA i v Praze mimo jiné vyučoval historii a o holokaustu. Od jeho narození uplyne 26. května 100 let.

Více souvisejících

311. československá bombardovací peruť RAF Letadla II. světové války historie Praha Dominik Duka Komunismus nacisté velvyslanectví Británie

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy