České gripeny mají v Pobaltí napilno. Kvůli Rusům zasahovaly už pětkrát

"Každý ostrý vzlet potvrzuje náš zájem o bezpečnost Estonska a celého Pobaltí. Naši letci v praxi naplňují základní princip NATO, tedy kolektivní obranu," uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar.

Čeští piloti mají nad Pobaltím už pět ostrých zásahů. V rámci hotovosti aliančního systému plnili rozkaz k identifikaci nekomunikujících letounů.#mise #BAP19 #JAS39Gripen #Pobaltí #21zTL https://t.co/1rzou1YboD

První ostrý zásah, takzvaný Alfa Scramble, byl nadřízeným velitelstvím v německém městě Uedem vyhlášen jen několik dní po českém převzetí operačního úkolu. V ostrý hotovostní let se tak okamžitě změnil let cvičný a piloti po navedení do oblasti kontaktu rozpoznali ruský letoun An-30.

Další ostré vzlety byly vyhlášeny pilotům vyčkávajícím na estonské letecké základně Ämari v následujících týdnech. Ve dvou případech dvojice českých gripenů identifikovala letouny, které neměly zapnuté odpovídače a tím nedodržely bezpečnostní pravidla letů po civilních trasách.

V dalším případě šlo o dopravní letoun bez platného letového plánu doprovázený dvojicí stíhaček. Pátý z ostrých vzletů se odehrál koncem minulého týdne, kdy čeští stíhači opět identifikovali dopravní letoun, který nekomunikoval s řízením letového provozu.

"Statistiky prvního měsíce působení 3. úkolového uskupení Baltic Air Policing v Estonsku svědčí o nezbytnosti naší přítomnosti v regionu. Naším úsilím zároveň potvrzujeme našim spojencům, že jsme plně vycvičeni a připraveni podílet se na společném plnění aliančních úkolů," míní náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Letouny české armády v Pobaltí jsou vybaveny standardní výzbrojí, kterou používají v rámci vzdušné hotovosti i v České republice. Jde o řízené střely, vestavěný kanón a klamné cíle, tzv. fléry, které mají zmást střely s infračerveným navedením. Novinkou v současném zahraničním nasazení je použití zaměřovacích a průzkumných kontejnerů Litening 4i. Ačkoliv se primárně jedná o nástroj umožňující přesné údery na pozemní cíle, v rámci ostré hotovosti je lze použít pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů ve dne i v noci.

Českým letcům v Estonsku velí podplukovník Pavel Pavlík, který má na letounu JAS-39 Gripen nalétáno okolo 1000 letových hodin a má už z podobné mise zkušenosti.

Český kontingent v Estonsku působí v rámci mise NATO pro zabezpečení vzdušného prostoru pobaltských států, které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem. Na ochraně vzdušného prostoru Lotyšska, Litvy a Estonska se kromě českých stíhačů podílí také belgické a dánské letectvo s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.

Na základě mandátu Parlamentu ČR bylo do Estonska vysláno pět letounů Gripen a sedm desítek vojáků převážně z 21. základny taktického letectva Čáslav. V neděli 1. září 2019 čeští stíhači převzali úkoly v Pobaltí od Britů. Na estonské základně Ämari budou Češi do 31. prosince 2019, kdy budou vystřídáni dalším členem aliance. Návrat je plánován v první polovině ledna 2020. V průběhu mise se vystřídají na estonské letecké základně dvě rotace vojáků.

Stíhací letouny JAS-39 Gripen už střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska dvakrát a to v letech 2009 a 2012, kdy operovaly z letecké základny Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.