Předražené radary pro českou armádu? Metnar a Opata zakázku hájí

Obrana chce od české firmy ERA pořídit dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG. Zaplatí za ně 1,245 miliardy Kč bez DPH (asi 1,5 miliard Kč s DPH). Když před rokem úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu 780 milionů Kč. Obrana už dříve uvedla, že tato částka vycházela ze starého průzkumu a neodpovídala reálné ceně. Podle Metnara proto a kvůli dalším pochybením skončil jeden z úředníků. Výslednou hodnotu zakázky ministerstvo opakovaně hájí tím, že ji ověřil nezávislý znalecký posudek, podle kterého je v čase a místě obvyklá. Vypracoval ho ústav CETAG.

Metnar dnes na tiskové konferenci řekl, že nákup dvou kompletů DPET je v pořádku, a to z hlediska ceny i procesu pořízení. Uvedl, že pokud má někdo důkazy o tom, že tomu tak není, měl by je předat policii. Jediným pochybením podle něj bylo, že vládě byl předložen starý posudek, který nezohlednil další části nakupovaného systému. "K budoucnu k tomu nesmí docházet," řekl. Ministr zdůraznil, že zakázku dvakrát jednohlasně schválilo kolegium ministra obrany, ve kterém zasedají i představitelé Vojenské policie a tajné služby Vojenské zpravodajství.

☑️Mezi systémy pořizovanými nyní pro AČR a nákupem pro agenturu NATO před šesti lety je podstatný rozdíl v požadovaných parametrech, složení a tedy logicky i v ceně. pic.twitter.com/G7zgD7R7KV

Interní šetření, které mělo postup v posledních dnech prověřit, skončilo podle Metnara s jednoznačným závěrem a neshledalo žádné pochybení.

Úřad také musí zdůvodňovat, proč NATO před šesti lety pořídilo radary od firmy ERA jen za 433 milionů Kč bez DPH. Zástupci obrany a armády zdůraznili, že pořizovaný systém je zásadně odlišný od aliančních požadavků, a liší se proto i cena. Opata řekl, že armáda chce systém, který může být bojově nasazen ve vzduchu, na moři i na zemi. Má také balistickou ochranu a další odlišnosti. NATO poptávalo pouze systém pro přehled situace ve vzduchu bez balistiky.

Výroba pasivních sledovacích prostředků má v ČR dlouhou tradici, česká armáda se proto na tuto oblast v NATO a EU specializuje. Podle Metnara proto vojáci požadovali to nejlepší, co existuje. Opata pořízení systému označil za výrazný modernizační krok.

Ministerstvo a armáda zdůrazňuje, že součástí systému nejsou jen samotné radary, ale i řada dalšího zařízení včetně pancéřovaných Tater a dalších vozidel. Podle náměstka pro akvizice Filipa Říhy z celkové sumy půjde firmě ERA asi 728 milionů bez DPH a dalším dodavatelům asi 518 milionů Kč bez DPH. Oproti počátku vyjednávání ERA podle něj slevila o 147 milionů Kč. Náměstek pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný dodal, že exportní ceny se pohybují ve vyšších částkách, než za kolik přístroje kupuje česká armáda.

V médiích se v posledních dnech objevily pochybnosti například o ceně deseti podvozků Tatra, jeden podle Říhy stál 24 milionů Kč. Původní cena byla podle médií výrazně nižší. Obrana navýšení ceny zdůvodňuje zásadní změnou požadavků, když si vyžádala podvozky nejlepších parametrů, které mají vysokou balistickou ochranu, řiditelnou každou nápravu nebo stabilizaci. Stejně cenu hájil i mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek.

Čírtek v minulých dnech médiím řekl, že výsledná cena za podvozky Tatra je vyšší, než za jakou ji nabízela společnost Tatra Trucks. Dnes novinářům řekl, že je běžné, že si subdodavatel k ceně přičte náklady na zprocesování zakázky. "Je přirozené, že vznikl nějaký drobný rozdíl mezi nabídkovou cenou Tatry a mezi tím, jaká je finální cena," poznamenal.

Zakázku před novináři hájil i generální ředitel firmy ERA Viktor Sotona. Cena jejich výrobků podle něj záleží na požadavcích zákazníka. "Ta cena se velmi liší a velmi se mění," poznamenal. Mění ji podle něj i požadovaná mobilní platforma. Řekl, že cenu subdodávek se snažili snížit na základě jednání s jednotlivými firmami. Další z kritizovaných položek, finanční rezervu na případné sankce ve výši 76 milionů Kč, označil on i Říha za běžnou obchodní praktiku.

Vysvětlit okolnosti zakázky požadoval i premiér Andrej Babiš (ANO) nebo poslanci ze sněmovního branného výboru, který se zakázkou bude zabývat příští týden ve středu.