Bylo by chybou, kdyby si evropské země myslely, že zvolením Joea Bidena prezidentem Spojených států vznikne šance vyvléct se ze závazku dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V příspěvku na dnešní on-line konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy, pořádané Institutem pro politiku a společnost, to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Česko se zavázalo dávat dvě procenta HDP na obranu do roku 2024, výhled rozpočtu s tím ale do tohoto data nepočítá. Na konci září se k dosažení závazku ale opět přihlásili nejvyšší ústavní činitelé.
"Biden si vzhledem k dlouholetému angažování v oblasti zahraniční politiky dobře uvědomuje důležitost silných a stálých spojenectví. Zároveň musel přesvědčit, že je schopen naslouchat novým generacím. Bylo by ale chybou, kdybychom si v Evropě mysleli, že jeho zvolením vznikne šance vyvléct se ze závazku dávat na obranu dvě procenta HDP ročně. Zdá se, že je větším diplomatem, než jeho předchůdce, ale na tom jistě bude nadále trvat. Evropa včetně nás musí obranu posilovat a investovat do ní," poznamenal Metnar.
"Transatlantickou vazbu vnímáme jako základ, na kterém stojí zajištění naší obrany. Chceme, aby výsledky evropské obranné spolupráce byly využitelné i v rámci NATO," řekl ministr obrany ČR @metnarl na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy. #ELFevent
— IPPS (@institutps) November 12, 2020
"Představitelům Spojených států nikdo nemůže mít za zlé, že po zbytku (Severoatlantické) aliance (NATO) chtějí, aby na kolektivní obranu přispíval rovnoměrnějším dílem. Výtky, že Evropa pro obranu dělá málo, jsou určitě správné. Pokud se chceme spoléhat na naše partnery, musíme se chovat zodpovědně a plnit svoje závazky," dodal ministr.
Představitelé Česka se v minulých letech opakovaně zavázali spojencům z NATO, že v roce 2024 bude ČR na svou obranu vydávat dvě procenta svého HDP. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale v září řekla, že i když bude rozpočet ministerstva obrany v příštích letech nadále růst, dvouprocentní hranice v roce 2024 nedosáhne. Závazek chce splnit později. V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, což je oproti letošnímu roku výrazný nárůst. Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní pokladny.
Výdaje na příští rok by měly představovat 1,46 procenta HDP. Koalice slíbila, že do roku 2021 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP, tento závazek by se tak mělo podařit naplnit. V roce 2022 by měl rozpočet obrany činil 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by znamenalo 1,6 procenta HDP.
"Jako ministr obrany třetím rokem bojuji s tím, co léta podfinancování udělala s našimi ozbrojenými silami," řekl Metnar. Podle něj se trend podařilo zvrátit díky pochopení vlády, Parlamentu a podpoře prezidenta. Vyjmenoval například, že resort dotáhl nákup mobilních 3D radiolokátorů MADR, pracuje na pořízení bojových vozidel pěchoty nebo že nedávno schválilo kolegium ministerstva výběr dodavatele až 1200 terénních vozidel.
Související
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
Kontroly kvůli kratomu a dalším látkám. Ve většině případů došlo k porušení zákona
Lubomír Metnar , NATO , Armáda České Republiky , Joe Biden , ministerstvo obrany
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
před 2 hodinami
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
před 3 hodinami
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
před 4 hodinami
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
před 6 hodinami
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
před 6 hodinami
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
před 7 hodinami
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
před 8 hodinami
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
před 10 hodinami
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
před 11 hodinami
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
před 12 hodinami
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
před 14 hodinami
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
před 15 hodinami
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
včera
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
včera
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
včera
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
včera
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
včera
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
včera
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
včera
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák