Vazba ČR s NATO je základ. Závazek 2 procenta HDP na obranu pokračuje i s Bidenem, řekl Metnar

Bylo by chybou, kdyby si evropské země myslely, že zvolením Joea Bidena prezidentem Spojených států vznikne šance vyvléct se ze závazku dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V příspěvku na dnešní on-line konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy, pořádané Institutem pro politiku a společnost, to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Česko se zavázalo dávat dvě procenta HDP na obranu do roku 2024, výhled rozpočtu s tím ale do tohoto data nepočítá. Na konci září se k dosažení závazku ale opět přihlásili nejvyšší ústavní činitelé.

"Biden si vzhledem k dlouholetému angažování v oblasti zahraniční politiky dobře uvědomuje důležitost silných a stálých spojenectví. Zároveň musel přesvědčit, že je schopen naslouchat novým generacím. Bylo by ale chybou, kdybychom si v Evropě mysleli, že jeho zvolením vznikne šance vyvléct se ze závazku dávat na obranu dvě procenta HDP ročně. Zdá se, že je větším diplomatem, než jeho předchůdce, ale na tom jistě bude nadále trvat. Evropa včetně nás musí obranu posilovat a investovat do ní," poznamenal Metnar.

"Transatlantickou vazbu vnímáme jako základ, na kterém stojí zajištění naší obrany. Chceme, aby výsledky evropské obranné spolupráce byly využitelné i v rámci NATO," řekl ministr obrany ČR @metnarl na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy. #ELFevent

— IPPS (@institutps) November 12, 2020

"Představitelům Spojených států nikdo nemůže mít za zlé, že po zbytku (Severoatlantické) aliance (NATO) chtějí, aby na kolektivní obranu přispíval rovnoměrnějším dílem. Výtky, že Evropa pro obranu dělá málo, jsou určitě správné. Pokud se chceme spoléhat na naše partnery, musíme se chovat zodpovědně a plnit svoje závazky," dodal ministr.

Představitelé Česka se v minulých letech opakovaně zavázali spojencům z NATO, že v roce 2024 bude ČR na svou obranu vydávat dvě procenta svého HDP. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale v září řekla, že i když bude rozpočet ministerstva obrany v příštích letech nadále růst, dvouprocentní hranice v roce 2024 nedosáhne. Závazek chce splnit později. V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, což je oproti letošnímu roku výrazný nárůst. Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní pokladny.

Výdaje na příští rok by měly představovat 1,46 procenta HDP. Koalice slíbila, že do roku 2021 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP, tento závazek by se tak mělo podařit naplnit. V roce 2022 by měl rozpočet obrany činil 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by znamenalo 1,6 procenta HDP.

"Jako ministr obrany třetím rokem bojuji s tím, co léta podfinancování udělala s našimi ozbrojenými silami," řekl Metnar. Podle něj se trend podařilo zvrátit díky pochopení vlády, Parlamentu a podpoře prezidenta. Vyjmenoval například, že resort dotáhl nákup mobilních 3D radiolokátorů MADR, pracuje na pořízení bojových vozidel pěchoty nebo že nedávno schválilo kolegium ministerstva výběr dodavatele až 1200 terénních vozidel.

Související

Více souvisejících

Lubomír Metnar NATO Armáda České Republiky Joe Biden ministerstvo obrany

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy