Bartoš zatím uvnitř koalice nevidí shodu na růstu daně z nemovitosti

Mezi stranami vládní koalice zatím není shoda na zvýšení daně z nemovitosti, o kterém v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) považuje za předčasné komentovat jednotlivé návrhy na snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu.

Stanjura HN řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun.

"Vlastně mě trošku překvapuje, že ministr financí komentoval nějaký specifický návrh, který rozhodně není prodiskutován," řekl Bartoš. K samotnému návrhu se nechtěl vyjadřovat. Uvedl pouze, že koalice pracuje s několika návrhy úsporného balíčku, u kterých jsou vyčísleny jejich ekonomické dopady. Je také stanoven termín, kdy se vedení koaličních stran sejde se stranickými ekonomy a prodiskutují, která opatření považují za přijatelná.

Také Kupka nechtěl návrh na růst daně z nemovitosti komentovat, podle něj je to předčasné. "Pro nás bude důležité přinést finální dohodu nad tím, jaká z těch opatření unese společnost z hlediska soudržnosti, aby to nebyla neúnosná zátěž, a zároveň potřebujeme nachystat řešení pro rozpočet, který nemůže mít tak vysoký schodek," řekl.

K návrhu se po jednání vlády nechtěl vyjadřovat ani ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj zatím na věci není shoda, předsedové koaličních stran o ní budou jednat v příštích týdnech.

Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Daň je stoprocentním příjmem obcí a Stanjura už dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun. HN uvedly, že výnos daně z nemovitosti je v Česku v mezinárodním srovnání nízký. Ze 37 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které dodaly data, skončilo Česko na předposledním místě.

Jurečka a Kupka také chtějí v rámci balíčku konsolidačních opatření jednat i o zvýšení rodičovského příspěvku. Opatření, která navrhují Piráti i KDU-ČSL, ale podle nich musí být součástí uceleného řešení státních financí, aby ho vláda nečinila pouze na vrub schodku státního rozpočtu. Jurečka zdůraznil, že chce, aby se rodičovský příspěvek zvýšil nejpozději od ledna příštího roku.

Stanjura v rozhovoru řekl, že zvýšení daně z nemovitosti je jedním ze 65 opatření, která vláda zvažuje kvůli snížení strukturálního schodku. Ministr neočekává, že by byla schválena všechna. Celkově ale chce deficit snížit o 70 miliard korun. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.

Opozice nechce růst daně z nemovitosti, hnutí STAN by výnos nechalo obcím

Opoziční hnutí ANO a SPD nesouhlasí se záměrem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na zvýšení daně z nemovitosti. Vládní hnutí STAN určitý růst připouští, ponechalo by ale výnos z daně výhradně obcím a městům, jako je tomu nyní. Stanjura v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny uvedl, že dodatečný výnos odhadovaný na šest až osm miliard korun by měl být příjmem státního rozpočtu. TOP 09 očekává o parametrech debatu, vyplynulo z dnešní ankety ČTK.

"Obecně jsme proti tomu, aby se zvyšovaly daně, protože lidé mají už teď hodně hluboko do kapsy," řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za ANO Jan Volný, který pokládá zveřejňované záměry za pokusné balonky. Všeobecně se podle něho očekávalo, že vládní sliby o snížení deficitu o 70 miliard korun se budou týkat výdajů. Zatím podle Volného vzala peníze jen důchodcům a zbytek hledá v příjmech tak, že "bude brát lidem peníze, které jim zbyly".

Stanjurův záměr je podle dalšího z místopředsedů výboru Jana Hrnčíře (SPD) naprosto v rozporu s předvolebními i povolebními sliby ODS a pětikoalice o tom, že nebude zvyšovat daně. "Z našeho pohledu je to naprosto nepřijatelné," zdůraznil. Protože český daňový mix je nastavený jinak než v zahraničí, nelze podle Hrnčíře argumentovat tím, že daň z nemovitosti patří v ČR k nejnižším. "Na druhou stranu máme vysoké odvody sociálního a zdravotního pojištění, máme poměrně vysoce zdaněnou práci," podotkl.

Daň je stoprocentním příjmem obcí a podle místopředsedkyně Sněmovny za STAN Věry Kovářové by tak mělo i při jejím určitém růstu zůstat. "Jinými slovy platí, že návrh na určité zvýšení daně z nemovitosti podpoříme, proti přesměrování výnosu na stát jsme však jiného názoru než ministr financi. Je to rozhodně věc k dalšímu jednání," řekla Kovářová. Předseda rozpočtového výboru Stanislav Bernard (STAN) doplnil, že spolu se zvýšením daně a ponecháním jejího výnosu obcím by mohly klesnout státní dotace samosprávám, například spolufinancování projektů podpořených z unijních fondů.

"Jsem jednoznačně pro to, aby ta část, jak platí, obcím a městům zůstala včetně stanovení koeficientů," uvedl předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Poukázal ale na to, že náklady na výběr daně nese stát. Proto by podle Jakoba bylo spravedlivé to, aby část nového výnosu připadla státu minimálně na pokrytí těchto nákladů. Stanjura je již dříve vyčíslil na 1,2 miliardy korun. "Budeme se bavit o parametrech. Nicméně v rozpočtové situaci, v jaké jsme v tuto chvíli, tak pokud by výnos (daně) byl i vyšší než samotné náklady (jejího výběru), tak my tomu bránit nebudeme," dodal Jakob.

Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun. Meziroční růst představoval 4,6 procenta.

Související

Ivan Bartoš

Piráti dávají vládě sbohem. Chtějí být konstruktivní opozicí

Piráti oznámili, že i po svém odchodu z vlády hodlají být konstruktivní opozicí, která bude podporovat smysluplné kroky vlády a prosazovat témata, která sami nastolovali. Na tiskové konferenci to uvedl jejich poslanecký klub před mimořádným jednáním Poslanecké sněmovny.
Petr Pavel

Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše

Prezident Petr Pavel vyhověl návrhu premiéra Petra Fialy na odvolání předsedy strany Piráti Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Koaliční strana TOP 09 má zájem o Ministerstvo zahraničních věcí, uvedl server idnes.cz.

Více souvisejících

Ivan Bartoš (Piráti) Vláda ČR Daně Daň z nemovitosti

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy