Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) je Ministerstvo zahraničí stále ve spojení s 11 jednotlivci, kteří vyjádřili zájem o evakuaci z Pásma Gazy. Lipavský o tom informoval během své návštěvy Vídně.
Vyjednávání ohledně této záležitosti je složité a zahrnuje také jednání s různými mezinárodními aktéry. Ministr dodal, že z důvodu citlivosti této situace nemohl poskytnout další podrobnosti.
V souladu s dohodou mezi Spojenými státy, Egyptem, Izraelem a Katarem, který také zprostředkovává jednání s palestinským radikálním hnutím Hamás, bylo od středy Pásmo Gazy opuštěno přibližně 1100 lidí přes hraniční přechod Rafáh. Egypt uvedl, že se snaží evakuovat přes 6000 cizinců a občanů s dvojím občanstvím z Pásma Gazy.
Ministr Lipavský zdůraznil, že čeští diplomaté zůstávají v kontaktu s jednotlivci a že vyjednávání souvisí s aktivitami na hraničním přechodu Rafáh a dohodami uzavřenými s Egyptem.
Evakuace pásma Gazy byla o víkendu uzavřena, v pondělí byla ale obnovena, uvedla agentura Reuters. Stovky dalších cizinců i Palestinců s dvojím pasem i dnes měly opustit válkou zmítané pásmo Gazy a vycestovat do Egypta.
Skrze přechod Rafáh mířily do Egypta v minulém týdnu zranění Palestinci a cizinci s dvojím občanstvím. Podle egyptského Červeného půlměsíce přešlo přes hraniční přechod Rafáh v uplynulých dnech přes 1100 cizinců a Palestinců s dvojím občanstvím. Evakuace ale byla poté pozastavena.
Egypt poprvé od začátku války mezi Izraelem a hnutím Hamás otevřel hraniční přechod Rafáh ve středu. V jeho okolí rozmístil tanky a obrněná vozidla v reakci na obavy z možného přílivu desetitisíců palestinských uprchlíků.
Na palestinské straně průchodu se už v ten den shromáždila řada lidí, není ale jasné, kolika lidem se podařilo odejít. Záběry z místa ukazují davy lidí vstupující na palestinskou stranu a přechod pravděpodobně překročilo 400 cizinců s dvojím občanstvím.
Egyptský vládní představitel potvrdil, že 45 zraněných Palestinců bylo ve středu převezeno do Egypta z Gazy a v současné době se léčí v různých nemocnicích. Evakuace byla opět obnovena ve čtvrtek a očekává se, že bude pokračovat i v následujících dnech. Egypt také povolil převoz desítek vážně zraněných lidí.
Na záběrech z místa byla vidět řada sanitek čekajících na odvoz nemocných a zraněných z Pásma Gazy. Zahraniční vlády tvrdí, že v pásmu Gazy se nacházejí držitelé pasů 44 zemí a 28 organizací včetně agentur OSN.
Jak dlouho zůstane hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem otevřen není jasné. Katar zprostředkoval mezi Egyptem, Izraelem a palestinským hnutím Hamás dohodu, která umožní odchod držitelů zahraničních pasů a některých kriticky zraněných lidí z Gazy.
Egypt se podle prohlášení ministerstva zahraničí připravuje na usnadnění evakuace téměř 7000 cizích občanů v Gaze z více než 60 zemí přes přechod Rafáh. Uvedl to server CNN.
Dohoda není spojena s dalšími otázkami, o kterých se jedná, jako jsou rukojmí zadržovaní Hamásem nebo dočasné zastavení bojů zaměřené na zmírnění humanitární krize v pásmu Gazy, kde je nedostatek potravin, vody, paliva i léků.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít.
Související

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Jan Lipavský , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 11 minutami

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
před 1 hodinou

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 2 hodinami

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 2 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 3 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 4 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 4 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 5 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 5 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 6 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 7 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 8 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 8 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 9 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 10 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 10 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 11 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 11 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 12 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 12 hodinami
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek