Svět se vysmál Česku: I Maďaři staví dálnice lépe než vy

V České republice by se každý rok mělo otevřít alespoň 25 kilometrů dálnic. Loni přitom bylo uvedeno do provozu jen 3800 metrů, normu nesplní ministerstvo dopravy ani letos. Pomalého tempa stavby dopravní infrastruktury si přitom všimli už i v zahraničí.

Na pomalou stavbu dálnic poukázal server s příznačným názvem Emerging Europe, což ve volném překladu znamená „rozvíjející se Evropa“. Jeho novináři věnují výraznou pozornost postkomunistickým státům ve střední a východní Evropě. Jak ale upozorňují, právě ve stavbě dálnic Češi znatelně zaostávají i za svými regionálními partnery.

Na přípravě článku spolupracovali se zástupci české neziskové organizace Hlídač státu. Ti poukázali na fakt, že za posledních 15 let postavili více kilometrů dálnic nejen často zmiňovaní Poláci, ale i Slovinci, Chorvaté, Bulhaři, Rumuni a Maďaři. Právě srovnání s Maďarskem se rozhodli věnovat komplexněji.

„V České republice bylo od roku 2000 postaveno jen něco kolem 300 kilometrů dálnic, to je pouze pětina toho, co za stejný čas dokázali Maďaři,“ konstatuje Michal Bláha z neziskové organizace Hlídač státu a připomíná, že ministerstvo dopravy v loňském roce otevřelo jen 3800 metrů nové dálnice.

„Je sice pravda, že Maďaři naplánovali kratší dálniční síť než my, ale tempo stavby, kterého oni a mnozí další dosáhli, je dost vysoké,“ hodnotí Bláha a vzápětí dodává: „Rozdíly jsou obrovské. Právě země jako Česká republika a Slovensko udělaly minimální progres a v absolutních číslech jsou ty rozdíly opravdu enormní.“

Zahraniční server připomíná i zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, podle které by Češi potřebovali každý rok otevřít 25 kilometrů dálnic, aby měli celou síť hotovou do roku 2050, jak se plánuje. Tempo během posledních let však bylo nižší, za rok se otevřelo průměrně 16 kilometrů. Normu nesplní ministerstvo ani letos, otevřít se má něco přes 22 kilometrů.

Kritérium úspěšnosti ministra podle počtu zahájených metrů za den je zajímavá disciplína. Vyhraje ten, kdo první den ve funkci zahájí 20 km, které připravil předchozí ministr, a druhý den rezignuje, aby si nezkazil průměr. Nicméně @maestrosill aktuální číslo u mě by bylo 138. pic.twitter.com/GmtsVnfUv5

— Dan Tok (@tok5934) 10. ledna 2019

Dokončená stále není ani páteřní dálnice D1, s jejíž stavbou se započalo už v roce 1967. Navíc prochází v současnosti rozsáhlou, ale v mnoha ohledech kontroverzní modernizací, která způsobuje nemalé problémy. Existence klíčové dopravní infrastruktury je přitom zásadním faktorem pro dlouhodobé udržení ekonomického růstu.

Ministr dopravy Dan Ťok, který je častým terčem kritiky, se ale hájí. „Nové dálnice je možné otevírat, teprve když je někdo začne stavět. Dnes máme rozestavěno 187 km nových dálnic a silnic I. tříd. Samotných dálnic na zelené louce je v tom 107 km. V letošním roce se otevře 47 km nových dálnic a silnic I. třídy, k zahájení je připraveno 178 km,“ napsal na začátku ledna na Twitteru.

Ťok, který je nejdéle sloužícím ministrem dopravy v české historii, se navíc často brání srovnání se svými předchůdci. „Vyhraje ten, kdo první den ve funkci zahájí 20 km, které připravil předchozí ministr, a druhý den rezignuje, aby si nezkazil průměr,“ vzkázal nedávno.

Související

Na dálnici D1 se tvoří kolony. (26.10.2024) Prohlédněte si galerii

Dálnice D1 hlásí kolonu, ve které se řidiči zdrží desítky minut

Velký provoz na silnicích a dálnicích se dal v sobotu očekávat, protože jde o první den pětidenních podzimních prázdnin. Poměrně dlouhá kolona se utvořila na páteřní dálnici D1 ve směru na Prahu. Řidiči musí počítat se zdržením v řádu desítek minut. 

Více souvisejících

Dálnice dálnice silnice Dan Ťok (ministr dopravy) Ministerstvo dopravy řsd

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy