V České republice by se každý rok mělo otevřít alespoň 25 kilometrů dálnic. Loni přitom bylo uvedeno do provozu jen 3800 metrů, normu nesplní ministerstvo dopravy ani letos. Pomalého tempa stavby dopravní infrastruktury si přitom všimli už i v zahraničí.
Na pomalou stavbu dálnic poukázal server s příznačným názvem Emerging Europe, což ve volném překladu znamená „rozvíjející se Evropa“. Jeho novináři věnují výraznou pozornost postkomunistickým státům ve střední a východní Evropě. Jak ale upozorňují, právě ve stavbě dálnic Češi znatelně zaostávají i za svými regionálními partnery.
Na přípravě článku spolupracovali se zástupci české neziskové organizace Hlídač státu. Ti poukázali na fakt, že za posledních 15 let postavili více kilometrů dálnic nejen často zmiňovaní Poláci, ale i Slovinci, Chorvaté, Bulhaři, Rumuni a Maďaři. Právě srovnání s Maďarskem se rozhodli věnovat komplexněji.
„V České republice bylo od roku 2000 postaveno jen něco kolem 300 kilometrů dálnic, to je pouze pětina toho, co za stejný čas dokázali Maďaři,“ konstatuje Michal Bláha z neziskové organizace Hlídač státu a připomíná, že ministerstvo dopravy v loňském roce otevřelo jen 3800 metrů nové dálnice.
„Je sice pravda, že Maďaři naplánovali kratší dálniční síť než my, ale tempo stavby, kterého oni a mnozí další dosáhli, je dost vysoké,“ hodnotí Bláha a vzápětí dodává: „Rozdíly jsou obrovské. Právě země jako Česká republika a Slovensko udělaly minimální progres a v absolutních číslech jsou ty rozdíly opravdu enormní.“
Zahraniční server připomíná i zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, podle které by Češi potřebovali každý rok otevřít 25 kilometrů dálnic, aby měli celou síť hotovou do roku 2050, jak se plánuje. Tempo během posledních let však bylo nižší, za rok se otevřelo průměrně 16 kilometrů. Normu nesplní ministerstvo ani letos, otevřít se má něco přes 22 kilometrů.
Kritérium úspěšnosti ministra podle počtu zahájených metrů za den je zajímavá disciplína. Vyhraje ten, kdo první den ve funkci zahájí 20 km, které připravil předchozí ministr, a druhý den rezignuje, aby si nezkazil průměr. Nicméně @maestrosill aktuální číslo u mě by bylo 138. pic.twitter.com/GmtsVnfUv5
— Dan Tok (@tok5934) 10. ledna 2019Dokončená stále není ani páteřní dálnice D1, s jejíž stavbou se započalo už v roce 1967. Navíc prochází v současnosti rozsáhlou, ale v mnoha ohledech kontroverzní modernizací, která způsobuje nemalé problémy. Existence klíčové dopravní infrastruktury je přitom zásadním faktorem pro dlouhodobé udržení ekonomického růstu.
Ministr dopravy Dan Ťok, který je častým terčem kritiky, se ale hájí. „Nové dálnice je možné otevírat, teprve když je někdo začne stavět. Dnes máme rozestavěno 187 km nových dálnic a silnic I. tříd. Samotných dálnic na zelené louce je v tom 107 km. V letošním roce se otevře 47 km nových dálnic a silnic I. třídy, k zahájení je připraveno 178 km,“ napsal na začátku ledna na Twitteru.
Ťok, který je nejdéle sloužícím ministrem dopravy v české historii, se navíc často brání srovnání se svými předchůdci. „Vyhraje ten, kdo první den ve funkci zahájí 20 km, které připravil předchozí ministr, a druhý den rezignuje, aby si nezkazil průměr,“ vzkázal nedávno.
Související
Počasí komplikuje dopravu. Na D3 havarovalo několik aut, problémy hrozí i dnes
Dálnice D1 hlásí kolonu, ve které se řidiči zdrží desítky minut
Dálnice , dálnice silnice , Dan Ťok (ministr dopravy) , Ministerstvo dopravy , řsd
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
před 1 hodinou
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
před 1 hodinou
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
před 2 hodinami
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
před 2 hodinami
Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat
před 3 hodinami
Kde sehnat bilion dolarů na boj s extrémním počasím? V hlavách lídrů se rodí plán
před 3 hodinami
COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí
před 4 hodinami
Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval
před 4 hodinami
Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo
před 5 hodinami
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
před 5 hodinami
O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29
před 6 hodinami
"Ruská válečná loď, jdi do p**ele." Výrokem ukrajinské armády se zabýval i Evropský soudní dvůr
před 6 hodinami
Izrael porušil 50 let starou dohodu. Potají mění nárazníkovou zónu
před 7 hodinami
Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět
před 7 hodinami
Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak
před 7 hodinami
Timothy West, uznávaná britská hvězda jeviště a plátna, zemřel ve věku 90 let
před 7 hodinami
Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém
před 8 hodinami
Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy
před 8 hodinami
Musk od voleb v USA enormně zbohatnul. Jak profituje ze spojenectví s Trumpem?
před 9 hodinami
Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká
S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?
Zdroj: Libor Novák