Svět se vysmál Česku: I Maďaři staví dálnice lépe než vy

V České republice by se každý rok mělo otevřít alespoň 25 kilometrů dálnic. Loni přitom bylo uvedeno do provozu jen 3800 metrů, normu nesplní ministerstvo dopravy ani letos. Pomalého tempa stavby dopravní infrastruktury si přitom všimli už i v zahraničí.

Na pomalou stavbu dálnic poukázal server s příznačným názvem Emerging Europe, což ve volném překladu znamená „rozvíjející se Evropa“. Jeho novináři věnují výraznou pozornost postkomunistickým státům ve střední a východní Evropě. Jak ale upozorňují, právě ve stavbě dálnic Češi znatelně zaostávají i za svými regionálními partnery.

Na přípravě článku spolupracovali se zástupci české neziskové organizace Hlídač státu. Ti poukázali na fakt, že za posledních 15 let postavili více kilometrů dálnic nejen často zmiňovaní Poláci, ale i Slovinci, Chorvaté, Bulhaři, Rumuni a Maďaři. Právě srovnání s Maďarskem se rozhodli věnovat komplexněji.

„V České republice bylo od roku 2000 postaveno jen něco kolem 300 kilometrů dálnic, to je pouze pětina toho, co za stejný čas dokázali Maďaři,“ konstatuje Michal Bláha z neziskové organizace Hlídač státu a připomíná, že ministerstvo dopravy v loňském roce otevřelo jen 3800 metrů nové dálnice.

„Je sice pravda, že Maďaři naplánovali kratší dálniční síť než my, ale tempo stavby, kterého oni a mnozí další dosáhli, je dost vysoké,“ hodnotí Bláha a vzápětí dodává: „Rozdíly jsou obrovské. Právě země jako Česká republika a Slovensko udělaly minimální progres a v absolutních číslech jsou ty rozdíly opravdu enormní.“

Zahraniční server připomíná i zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, podle které by Češi potřebovali každý rok otevřít 25 kilometrů dálnic, aby měli celou síť hotovou do roku 2050, jak se plánuje. Tempo během posledních let však bylo nižší, za rok se otevřelo průměrně 16 kilometrů. Normu nesplní ministerstvo ani letos, otevřít se má něco přes 22 kilometrů.

Kritérium úspěšnosti ministra podle počtu zahájených metrů za den je zajímavá disciplína. Vyhraje ten, kdo první den ve funkci zahájí 20 km, které připravil předchozí ministr, a druhý den rezignuje, aby si nezkazil průměr. Nicméně @maestrosill aktuální číslo u mě by bylo 138. pic.twitter.com/GmtsVnfUv5

— Dan Tok (@tok5934) 10. ledna 2019

Dokončená stále není ani páteřní dálnice D1, s jejíž stavbou se započalo už v roce 1967. Navíc prochází v současnosti rozsáhlou, ale v mnoha ohledech kontroverzní modernizací, která způsobuje nemalé problémy. Existence klíčové dopravní infrastruktury je přitom zásadním faktorem pro dlouhodobé udržení ekonomického růstu.

Ministr dopravy Dan Ťok, který je častým terčem kritiky, se ale hájí. „Nové dálnice je možné otevírat, teprve když je někdo začne stavět. Dnes máme rozestavěno 187 km nových dálnic a silnic I. tříd. Samotných dálnic na zelené louce je v tom 107 km. V letošním roce se otevře 47 km nových dálnic a silnic I. třídy, k zahájení je připraveno 178 km,“ napsal na začátku ledna na Twitteru.

Ťok, který je nejdéle sloužícím ministrem dopravy v české historii, se navíc často brání srovnání se svými předchůdci. „Vyhraje ten, kdo první den ve funkci zahájí 20 km, které připravil předchozí ministr, a druhý den rezignuje, aby si nezkazil průměr,“ vzkázal nedávno.

Související

Na dálnici D1 se tvoří kolony. (26.10.2024) Prohlédněte si galerii

Dálnice D1 hlásí kolonu, ve které se řidiči zdrží desítky minut

Velký provoz na silnicích a dálnicích se dal v sobotu očekávat, protože jde o první den pětidenních podzimních prázdnin. Poměrně dlouhá kolona se utvořila na páteřní dálnici D1 ve směru na Prahu. Řidiči musí počítat se zdržením v řádu desítek minut. 

Více souvisejících

Dálnice dálnice silnice Dan Ťok (ministr dopravy) Ministerstvo dopravy řsd

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy