Za dopravní přestupky možná budou místo současné sedmibodové škály policisté a úřady nově ukládat dva, čtyři a šest bodů. Návrh schválila vláda, nyní jej projedná Parlament. Na twitteru to uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Po jednání doplnil, že se kabinet na návrhu jednomyslně shodl. Nový systém, který začne platit od roku 2022, by měl přísněji postihovat závažné přestupky, za něž bude hrozit až tříletý zákaz řízení. U bagatelních prohřešků se naopak sankce sníží. Beze změny zůstává odebrání řidičského průkazu po dosažení 12 bodů.
Body budou udělovány podle závažnosti přestupků. Původně ministerstvo navrhovalo pouze dvě sazby, po připomínkách ostatních resortů, úřadů a veřejnosti však nakonec ponechalo v systému i dvoubodovou hranici například u překročení rychlosti o více než deset kilometrů za hodinu (km/h) a méně než 20 km/h v obci a méně než 30 km/h mimo obec.
U bagatelních prohřešků, jako je například špatné parkování, porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo překročení rychlosti do deseti km/h se nově má snížit maximální pokuta o 500 korun na 1500 Kč. Policie navíc může tyto přestupky řešit i domluvou. Naopak u nejzávažnějších přestupků může řidič přijít o řidičské oprávnění až na tři roky. Dosud byla nejdelší doba zákazu řízení dva roky. Zároveň se u přestupků, jako je například nepovolené vjetí na železniční přejezd, zvýší i pokuty z 5000 na 25.000 Kč.
Zvýšené postihy pro řidiče za alkohol, nedovolený vjezd na žel.přejezd, ujetí od nehody. Mírnější postihy za parkování, světla, překročení rychlosti do 10 km/hod. Na vybraných úsecích dálnic rychlost 140 km/hod. Informace o bodech přes mail, sms. Vláda právě přijala bodový zákon.
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) August 17, 2020
"Za ty horší přestupky - projetí na červenou, ale zejména vjezd na železniční přejezd, ujetí od místa nehody nebo alkohol za volantem se zpřísňuje trest, a to zejména peněžitý. Naopak u banálních přestupků typu špatné parkování, nerozsvícená světla se nejen ustupuje úplně od udělování bodů, ale současně se i snižuje hranice pokut," řekl dnes Havlíček novinářům před jednáním vlády. Ze dvou na čtyři body se naopak zvyšuje trest za telefonování za jízdy.
"Není to ale jen o bodovém systému, je to současně o dodržování bezpečné vzdálenosti. Zatímco dosud to bylo tak, že to mohli (policisté) pokutovat až v momentě, kdy nastala nehoda, tak v tuto chvíli je to tak, že se musí dodržovat bezpečná vzdálenost 30 nebo 50 metrů podle toho, o jaký typ vozidla se jedná," dodal ministr.
Novinkou bude mimo jiné řidičský průkaz na zkoušku, řidičům do dvou let od získání oprávnění bude hrozit zabavení průkazu už při dosažení šesti trestných bodů. Zavedena bude také povinnost řidiče nosit reflexní vestu při vystoupení z auta do vozovky při nouzovém stání i v obci, nově bude výslovně zakázáno také parkovat na chodníku. Jedním z návrhů, který by měl zejména v Praze zrychlit vyřizování přestupků, je také přesunutí agendy z magistrátu na jednotlivé městské části.
V novele silničního zákona také ministerstvo navrhuje, aby se na určitých značených dálničních úsecích zvedla maximální povolená rychlost na 140 km/h. Mělo by se jednat buď o úplně nově vybudované úseky, nebo o některé modernizované. "Nebude to nic úplně zásadního, nebude to rozeseto po celé České republice," řekl Havlíček po jednání vlády. Dálnice podle něj musí být skutečně dobře koncipována. Havlíček dnes také řekl, že nově bude lidem k dispozici jejich počet bodů v elektronické podobě.
Místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Polanský (Piráti) považuje návrh za přínosný. Aby se bezpečnost na silnicích zlepšila, je podle něj potřeba posílit dopravní policii v terénu a její preventivní působení, namísto statického měření rychlosti. "Mezi další kroky by pak měla patřit také reforma autoškol, lepší osvěta a vzdělávání řidičů," uvedl v dnešním tiskovém komentáři.
Bodový systém začal v Česku platit 1. července 2006. Maximum - 12 trestných bodů - nasbíralo jen za prvních deset let jeho fungování 70.000 řidičů, zhruba procento všech registrovaných šoférů. Loni přišlo o řidičské oprávnění kvůli dosažení maximálního počtu bodů téměř 40.000 řidičů. Alespoň jeden trestný bod pak mělo skoro půl milionu šoférů, což je asi sedm procent z celkového počtu registrovaných řidičů.
Policisté a celníci by mohli dostat možnost na místě odebrat registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Nový právní předpis, který by mohl začít platit od poloviny příštího roku, má pomoci vymáhat pokuty především od cizinců. Návrh ministerstva vnitra dnes schválila vláda, informoval ČTK šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD).
Podle dřívějšího Hamáčkova vyjádření zahraniční řidiči uložené pokuty na místě neplatí. Proces vymáhání je velmi složitý a motoristé páchají přestupky opakovaně. Podle důvodové zprávy zůstává neuhrazeno zhruba 60 procent pokut, které policie nevybere na místě. Obecní úřady pak od zahraničních provozovatelů aut vymůžou mezi 28 a 57 procenty pokut.
Policisté i celníci by proto měli mít podle návrhu přístup do nové propojené evidence nedoplatků za dopravní přestupky. Při kontrole by tak měli právo požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky v hotovosti či kartou. Pokud by řidič nedoplatek na místě neuhradil, mohli by mu policisté nebo celníci nařídit, ať zajede na nejbližší vhodné místo, kde by mu buď odebrali registrační značku nebo nasadili botičku. Následně by informovali provozovatele vozu.
V současnosti vede podle úřadu špatná vymahatelnost nedoplatků za dopravní přestupky k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla silničního provozu. Řidiči kamionů nedodržují zejména takzvané sociální předpisy - stanovenou dobu řízení, bezpečnostní přestávky a odpočinek - a ohrožují bezpečnost provozu. Provozovatelé pak poškozují silnice přetíženými auty a dostatečně neplatí mýtné. Řidiči překračují povolenou rychlost či jezdí pod vlivem alkoholu.
Související
Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky
Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře
Vláda ČR , řidiči , Karel Havlíček , zákony , Ministerstvo dopravy , auto
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
před 1 hodinou
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
před 2 hodinami
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
před 2 hodinami
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
před 3 hodinami
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
před 4 hodinami
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
před 5 hodinami
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
před 6 hodinami
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 7 hodinami
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 7 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 8 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 9 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 9 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 10 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 11 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 12 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 13 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.
Zdroj: Libor Novák