Bez podzemní kolejové dráhy se Brno v budoucnu neobejde, míní radní Filip Chvátal (KDU-ČSL). Podle něj jinak hrozí enormní přetížení automobilové i povrchové hromadné dopravy. Řekl to ČTK. Město je před zadáním studie proveditelnosti stavby podzemní dráhy - tzv. severojížního kolejového diametru. Podle předsedy spolku Brno+ a bývalého náměstka primátora Roberta Kotziana je však studie promarněnou příležitostí.
Kotzian si myslí, že město potřebuje podzemní, nebo i nadzemní kolejovou dráhu do více směrů. Uvedl to v tiskové zprávě.
Podle Chvátala se však bude řešit nejenom severojižní vazba, ale kompletní napojení na tramvajovou síť a na železniční dopravu od Tišnova, Břeclavi a Slavkova u Brna.
Studie má být hotova za rok a půl a teprve napoví, jestli by pod městem měla vést železnice, tramvaj či metro. Souběžně se bude pracovat na dalších dvou studiích, jedna se bude věnovat dopravnímu modelování, druhá průzkumu dopravního chování.
Podle plánovacích vizí by mělo Brno mít v budoucnu okolo půl milionu obyvatel, dnes jich je zhruba 380.000. Mezi největší rozvojové lokality pro tisíce obyvatel patří Nová Zbrojovka, Špitálka či jižní centrum. "Dojde k nárůstu obyvatel a s tím související dopravy. To je jeden z hlavních důvodů, proč stavět diametr," řekl Chvátal. Podle Kotziana by měla studie reagovat na to, jakou bude mít Brno podobu a jak bude lidnaté za 20 až 30 let.
Hlavní severojižní směr je podle Chvátala daný tím, že intenzita dopravy je v něm nejsilnější. Na severu totiž bydlí nejvíce obyvatel, na jihu je vlakové i autobusové nádraží, které produkuje velké množství dopravy. "Vzhledem k plánovanému přesunu železničního uzlu k řece (ještě více na jih) je cílem řešit dopravní napojení této lokality na zbytek města tak, aby to bylo efektivní a především uskutečnitelné," uvedl Chvátal.
Podle Kotziana řeší studie a zamýšlená podzemní dráha hlavně problémy lidí dojíždějících do Brna, ale ne samotných Brňanů. "Město potřebuje studii, která se se bude zabývat především jejich potřebami. A má řešit zásadní zprůjezdnění města dráhou nekolidující s povrchovým provozem, a to všemi směry, kterými to bude potřeba, klidně i nad zemí," uvedl Kotzian.
Brno díky konceptu rychlé tramvaje ze 70. let disponuje řadou segregovaných úseků, obvykle od okraje širšího centra do poválečných sídlišť. Právě tyto úseky by se měly podle Kotziana propojit, čímž by byly tramvaje rychlejší a převezly by více lidí. O podzemní dráze se uvažuje již od 70. let, ale od té doby se Brno stavbě nepřiblížilo.
Brno se nachází v obdobné situaci jako Praha po druhé světové válce, tramvajová doprava je v některých místech a časech na hraně kapacit. V Praze situaci vyřešila až stavba metra v 70. letech. "Stále také narůstá individuální automobilová doprava. Tu už nelze dlouhodobě zásadně zkapacitnit novými trasami, ani vybudování velkého městského okruhu není úplným řešením. Kvůli tomu je důležité co nejdříve najít alternativní způsob dopravy, jakým může být diametr," uvedl Chvátal.
Související
Tragická nehoda tramvaje v Brně. Chodec srážku nepřežil
Romové nesouhlasí se zproštěním Ukrajince v případu tragédie u brněnské přehrady
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková