Dusno v Ostravě: Lidé z ubytoven sepsali petici a vyrazili na radnice

Souhlas obce je od května nezbytnou součástí žádosti o vyplacení doplatku na bydlení. Jenže někteří žadatelé ho od svých obcí nedostali. Bohumín žadatelům souhlas odmítl udělit úplně, některé ostravské obvody ho podmínily různými pravidly a například centrální obvod Moravská Ostrava a Přívoz se k žádostem nevyjádřil, což ale fakticky také znamená, že lidé dávku nedostanou.

Lidem se to ale nelíbí a proto vyšli do ulic. Před radnicí centrálního ostravského obvodu se sešla asi stovka lidí z ubytoven v Cihelní a Sadové ulici. „Žádáme paní starostku, aby se nad námi smilovala, když do konce měsíce nedostane majitel na bydlení, tak jsme na ulici," komentoval akci mluvčí petice Ladislav Grundza. Sám na ubytovně žije osm let a s bydlením, za které měsíčně zaplatí 4300 korun je spokojený. Zaměstnání nemá, protože mu prý žádnou práci nikdo dát nechce.

Co budou lidé bez doplatků dělat, netuší. Neví ani, kam půjde, pokud peníze od úřadů nedostane. I ostatní lidé se bojí, že situaci bez doplatků na bydlení nezvládnou. „Nás je sedm, pět dětí a dva dospělí. Nevím, kam půjdeme, asi si usteleme na radnici nebo postavíme stany," řekl Peter Dzurko. Podle něj jsou lidé naštvaní a hrozí, že vyjdou do ulic.

Petici s 300 podpisy, ve které lidé z ubytoven žádají o přehodnocení situace, předali sekretariátu starostky. Nepřijala je osobně, protože v tu dobu měla jednání. „Co jsem si přečetla v petici, tak určitě souhlasím s tím, co tam je tvrzeno, že není správné, když každé město či obvod k tomu přistupuje různě a není jednotný přístup. To je právě i ta věc, kterou jsme kritizovali, a popudila nás k tomu, abychom dali stanovisko, že se k žádostem vůbec nebudeme vyjadřovat," komentovala petici starostka Petra Bernfeldová (Ostravak).

Vadí jí to, že obce nemají nastavena jasná kritéria, podle kterých by se dalo situaci posuzovat. I proto chtěla vyvolat diskuzi, aby se zákonodárci celou věcí znovu zabývali. Sociální odbor je podle starostky připravený s lidmi individuálně pracovat. Zároveň ale dodává, že ubytovny by měly být přechodným řešením, některé rodiny v nich ale žijí dlouhé roky. Vyrůstají v nich tak další generace, které si na tento „luxus" zvyknou.

Podle aktivisty Kumara Vishwanathana z obecně prospěšné společnosti Vzájemné soužití je správné, že lidé vyšli na úřady říci své obavy. „Chápu, že některé obce to bojkotují, protože ten zákon je špatný. Nevyhovuje to lidem ani samosprávám," uvedl aktivista. Jenže byznys s chudobou to podle něj neomezí, naopak se roztočí ještě horším způsobem. „Majitelé budou kupovat zchátralé domy a nabízet tam lidem nájemní, a ne ubytovací smlouvu a bude to všechno zpátky, ale v horší podobě. Tohle nikomu neprospívá, je to nedomyšlený zákon," domnívá se Vishwanathan.

Podle jeho odhadu by o doplatek mohlo přijít v regionu asi 2200 lidí, na ulici by tak skončilo až 700 lidí včetně dětí.

Doplatek na bydlení bude nově poskytován ubytovnám, které splní hygienické standardy kvality bydlení. Zároveň bude možné poskytnout doplatek na bydlení osobám, které bydlí na ubytovně, pouze se souhlasem obce. „Hygienické standardy kvality bydlení a souhlas obce se budou vyžadovat od května 2015. Bude také stanovena maximální výše nájemného podle částky dané v místě obvyklé a normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře," uvádí se v materiálech ministerstva práce. 

Nová pravidla pro vyplácení pomoci v hmotné nouzi by měla podle státu přispět k tomu, že skončí bující obchod s chudobou v ubytovnách.

Problém podle premiéra Bohuslava Sobotky způsobil návrh poslance ODS Zbyňka Stanjury. Právě on navrhl, aby obce musely na doplatky kývnout. Doufá proto, že ministerstvo práce brzy vydá novelu, která by tyto problémy ukončila. 

Podle Michaely Marksové Tominové návrh umožní lepší kontrolu, většina starostů podle ní tuto změnu vítá, protože obce chtějí mít kontrolu nad tím, komu doplatky vyplácí. Přesto ještě hodlá se Svazem měst a obcí jednat a popřípadě provést nějaké změny.