Češi jen živí důchodce! Někteří berou jen 9 tisíc, to je nehorázné. U Jílkové se to mlelo kvůli penzím

Praha - Ve čtvrtek se řešily v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové důchody a důchodová reforma. Vláda v demisi chce totiž důchodcům zařídit téměř tisícové navýšení penzí plus další navyšování starobních důchodů osobám, které dosáhly věku 85 let. Argumentuje rostoucí ekonomikou a právem důchodců se na ní podílet. Je však takový přístup z hlediska budoucnosti zodpovědný? O tom diskutovali bývalý ředitel domova pro seniory a poslanec Petr Pávek (STAN), předsedkyně poslaneckého výboru pro sociální politiku Radka Maxová (Hnutí ANO), místopředseda českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek, viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková, ředitel organizace Źivot 90 Jan Lorman a pracující důchodce z Prahy Jan Brodský.

Jílková začala otázkou na poslance Pávka, který tvrdí, že současný důchodový systém je dluhovou pastí pro veřejné rozpočty, zda si tedy myslí, že příští důchodci budou muset živořit. Poslanec Pávek odpověděl, že by rád prosadil důchodovou reformu, o níž se mluví už 25 let, ale že je třeba zohlednit příjmovou stránku věci, a že ve státním rozpočtu chybí prostředky. Jílková na to vysvětlila, že se ze státního rozpočtu vyplácí na důchody 404 mld. Kč.

Ke slovu se dostal ředitel Lorman, který řekl, že má poslanec Pávek jedinečnou příležitost udělat to, o čem se dlouho mluví, ale skutek utekl, a tím je důchodová reforma. Místopředseda Samek k tomu dodal, že oněch 404 mld. Kč vyplacených na důchodech se vrací na vnitřní trh, a tudíž nejsou promrhané. 

Prezidentka Pálková vysvětlila, že současný systém důchodového pojištění je založen na principu průtokového ohřívače. Každý, kdo přispívá do důchodového systému, má svůj podíl na vyplácení dnešních důchodů. Povinní pojištěnci si totiž nespoří, ale živí současné důchodce. V diskuzi zmínila, že je potřeba provést důchodovou reformu, která nebude založená na stávajícím průběžném systému, neboť se vzhledem k novodobému demografickému vývoji pravděpodobně nenarodí noví poplatníci, kteří by přispívali na důchody budoucím důchodcům.

V závěru svých slov kritizovala Pálková politickou reprezentaci, která namísto, aby tuto situaci řešila, nic nedělá a pouze populisticky přidává. 

Slovo získal pracující důchodce Brodský, který kritizoval navrhovaný systém zvýhodňující méně produktivní důchodce. Jílková do toho vstoupila otázkou na předsedkyni Maxovou, odkud se vezmou prostředky na navýšení důchodů, když premiér v demisi řekl, že to zatíží státní rozpočet o 34 mld. Kč navíc.

Ta na to odpověděla, že díky zvýšení průměrné a minimální mzdy, jakož i nástupních mezd a platů, v souvislosti s expandující ekonomikou znamená zároveň i vyšší odvody na sociálním pojistném. Dále zdůraznila zájmy důchodců, kteří začali pobírat starobní důchod v době, kdy byly nízké příjmy, a tudíž dnes berou nízký důchod. Maxová řekla, že chce vyrovnat jejich životní úroveň se současnými důchodci, a tím pádem také zvýšit jejich kupní sílu. 

Na otázku, kde stát vezme na zvýšení důchodů, odpověděla Maxová, že z fondu národního majetku, v němž je 21 mld. Kč. Pávek však oponoval, že je takový přístup nezodpovědný, protože ekonomika nebude expandovat navždy, a tudíž je třeba se připravit na případnou recesi.

Ke slovu se dostal docent Potůček, který tvrdil, že pokud výdaje na důchodový systém ve vztahu k HDP činí málo, tak Česká republika bohatne, a proto je nespravedlivé, aby se na něm podíleli důchodci minimálně. 

Na to reagoval Lorman, který kritizoval nízké důchody, zejména žen, vzhledem k tomu, že minimální mzda dnes činí už 12 tisíc korun. Jílková zdůraznila, že existují důchodci, kteří berou méně, než 9 tisíc, což je nehorázné. 

Pávek a Pálková opět nastínili princip průběžného systému, kdy současní pracující platí důchody svým rodičům a prarodičům, přičemž jejich děti budou zase platit jim, až dosáhnou na důchod. Samek na to zmínil možnost penzijního připojištění spočívajícího ve třetím pilíři. Základní pilíř je dle pana místopředsedy Samka založen na solidaritě.

Slovo získal Brodský, který chce, aby se výše důchodů odvíjela od zásluhovosti, což koncept důchodové reformy, který navrhuje současná vláda v demisi, nedělá. Brodský se vymezil proti zvýhodňování důchodců s menší zásluhovostí.

Do diskuze vstoupil občan z publika, který se představil jako Ivo Pata. Pata řekl, že jsou starobní důchody jsou dividendy investic do výchovy dětí, ale že ve výsledku dostanou bezdětní dostanou ze základního důchodového pilíře pětkrát víc, než tam vloží. Podle jeho názoru se mají řešit především děti, nikoli peníze.

Jílková se zeptala, proč se dnes nezohledňuje, jakého jsou žadatelé o starobní důchod pohlaví, a zda vychovali děti. Samek jí na to odpověděl požadavkem rovnoprávnosti žen a mužů.

Lorman popsal problémy žen, které obětovaly celý svůj život péči o děti, protože se to po nich dříve požadovalo, a teď živoří s nízkým důchodem, který je mnohdy nutí žít v nešťastném manželství, protože v případě rozvodu jim hrozí bezdomovectví.

Prostor dostali lidé z publika. Pán z publika zmínil, že je diskuze ostudná, neboť se spekuluje o pouhých pár stovkách pro důchodce, když zde máme multimilionáře a rentiéry. Jílková však řekla, že jsou všichni pro navýšení důchodů, ale že se řeší, kde na to vzít peníze. 

Paní Pálková reagovala, že taková slova pouze zbytečně šíří závist a nenávist ve společnosti, a že ti multimilionáři se k majetku museli dopracovat. 

Pán z publika, který se představil jako Miroslav Skalický, pracující důchodce z Želetavy, se zeptal, zda si politici uvědomují, kolik je v ČR lidí, kterým byl odepřen nárok na starobní důchod. Kritizoval systém, který podmiňuje nárok na starobní důchod odpracovanými lety.

Mikrofon získal pán z publika, který žil celý život v Kanadě, kde je systém založený na pěti pilířích, z nichž dva jsou nezásluhové a zbytek zásluhové pilíře. Další diskutující řekl, že jako zástupce mladé generace by byl rád, kdyby i on a jeho vrstevníci dosáhli na důchod. Zmínil problematiku stárnoucí populace a přístup současných politiků, kteří si pouze kupují současné důchodce. 

Paní z publika se proti tomu vymezuje se slovy, že mladí lidé od 18 let mohou volit politiky, kteří nejsou podle jejich názoru populističtí vůči současným důchodcům. Dále se zeptala, proč je potřeba zvýšit porodnost, když práci lidí v továrnách začínají nahrazovat stroje. Kde pak bude práce pro novou generaci? Do diskuze se vrátily zájmy žen, které celý život pracovaly ve fabrikách, a které mají nízký důchod.

Diskuze se blížila ke konci a Jílková se zeptala Potůčka, jaké důchody budou mít příští senioři. Ten vysvětlil, že pokud systém zůstane takový, jaký je, tak se procento hrubé mzdy bude ještě snižovat. Maxová řekla, že je třeba zavést vícepilířový systém, a zapojit víc i mladou generaci.

Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude pojišťovnictví. Jsou pojistné smlouvy férové a srozumitelné, či nikoliv?

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo důchody Radka Maxová Vít Samek hospodářská komora důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy