Dobojováno: sKarty definitivně končí. Drábek protestuje

Praha - Projekt kontroverzních sKaret, které měly sloužit pro výplatu všech sociálních dávek, letos na podzim skončí. Senát to dnes podle očekávání hladce schválil, a to během několika minut. Svůj původní návrh přijal v duchu sněmovních úprav, na nichž se podílelo ministerstvo práce a sociálních věcí. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by se mohlo stihnout k 1. říjnu.

Kritizovaný projekt loni prosadil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) s cílem ušetřit za zasílání dávek. Ministerstvo pak uzavřelo na sKarty smlouvu s Českou spořitelnou, a to do roku 2024. U ní příjemci příspěvků a podpor museli k plastikové kartě mít konto, přes něž peníze od státu dostávali. Ministerstvo práce už před pár měsíci vydávání karet zastavilo. Lidé je dostávali jen na vyžádání. Do konce července je mělo zhruba 277.200 příjemců.

Až zákon začne platit, držitelé karet si budou moci vybrat, jak chtějí dávky dostávat - zda na bankovní účet, či poštou. Pokud by lidé úřadu práce způsob zasílání dávek neoznámili, úředníci by je začali posílat na naposledy sdělené konto. Kdyby takový účet nebyl, budou peníze chodit poštou. Sociální karty nebudou už sloužit ani jako průkazky pro zdravotně postižené. Ti začnou znovu dostávat průkazy papírové. Změnit by se mělo i posuzování závislosti na pomoci.

Ministr Koníček předeslal, že ukončení systému sociálních karet vyjde na 5,24 milionu, 3 miliony bude stát vydávání nových průkazek, zbytek vynaloží úřady na poštovné pro obeslání klientů s informacemi pro ukončení systému karet a přechod na systém jiný, píše web ČT. "Informační dopis musí dostat všichni držitelé sKarty, ať už ji používají, nebo ne," konstatovala ředitelka Úřadů práce Marie Bílková. Ministersto už vydalo za projekt sKaret zatím 82,54 mil. Kč, shrnul Koníček.

Podle bývalého ministra práce sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) bylo cílem karet ušetřit čtvrt miliardy korun za náklady spojené s poštovním doručováním, což by se také stalo při plném rozjezdu projektu. "Důležité je, že vynaložená částka se měla mnohokrát vrátit v úspoře. Nakonec i dnes ministr Koníček mluvil o tom, že za zhruba tři čtvrti roku postupného rozjezdu sKaret se uspořilo asi 40 milionů korun, takže je vidět, že úspory nebyly pouze nakreslené, ale reálné," prohlásil Drábek pro ČT.

Projekt podle něj měl smysl a čísla hovoří za vše. Zastavení projektu považuje jednoznačně za chybu. "V následujících letech určitě zjistíme, že někdo jiný začne rozvíjet nějaký jiný systém elektronizace výplat sociálních dávek, rozdíl bude možná v tom, že to bude stát několik miliard korun," doplnil někdejší ministr.

Související

Prezident Miloš Zeman s předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou

Rada postižených slaví 20 let. Přispěla k přijetí zákonů, brojila proti Drábkově sKartě

Prosazení zákona o sociálních službách v Česku či zrušení sKaret, s nimiž si měli potřební povinně vybírat dávky z bankomatů, řadí mezi své dosavadní úspěchy Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Za dvě desetiletí existence přispěla k přijetí řady novel ke zlepšení života handicapovaných. ČTK to řekl předseda rady Václav Krása. Dvacáté výročí NRZP oslavila dnes v Jízdárně Pražského hradu.
Ilustrační foto

Slovensko plánuje projekt sKaret, v Česku to dopadlo fiaskem

Bratislava - Slovensko plánuje zřídit občanům zvláštní účty s platební kartou, na který by obyvatelé země dostávali sociální dávky a jiné příspěvky. Zřízením centrálního registru chce stát kromě jiného získat přehled o platbách, které posílá občanům, informovalo ministerstvo financí. Podobný systém sociálních karet rozběhlo v minulosti Česko, po kritice byl tento způsob vyplácení dávek ovšem zrušen.

Více souvisejících

sociální karta Ministerstvo práce a soc. věcí Jaromír Drábek

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy