sKarty o půlnoci končí, lidé na nich mají stále miliony. Drábek svůj projekt pořád hájí

Se sociální kartou nebude možné vybírat a převádět peníze či platit od května. Zbývající peníze z účtů k sKartě si lidé mohou vyzvednou zdarma v pobočkách spořitelny. Podle její mluvčí Heleny Matuszné bude výběr hotovosti možný ještě čtyři roky. Dnes naposledy se dá v bankomatu zjistit zůstatek a převést na jiné konto.

Sociální karty, které zavedl resort pod Drábkovým vedením, měla spořitelna provozovat do roku 2024. Převzalo je 277.550 lidí, dalších 4070 je odmítlo. K sKartě lidé automaticky dostali spořitelní konto, na které jim stát peníze posílal.

Naposledy to bylo letos v lednu, pěstounům pak v únoru. Celkem přes tyto účty od jejich zavedení do zrušení, tedy zhruba za rok a půl protekly dávky za 18,48 miliardy korun. 

"Zrušení sKaret bylo určitě správné. Už jen proto, že asi 70 procent uživatelů s nimi nebylo spokojených. Velmi zkomplikovala život lidem ve složité životní situaci. Výplata sociálních dávek by měla být taková, aby to bylo uživatelsky přátelské, a to sKarta v žádném případě nebyla," míní ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Většina lidí sKartu nepoužívala, peníze si nechávala rovnou přeposílat na své vlastní konto.

Exministr Drábek zrušení projektu považuje za chybu. Podle něj měl za 12 let fungování ušetřit na provozních nákladech tři miliardy. "Každá nová věc sklízí hodně kritiky. I Eiffelova věž v Paříži, když byla postavena, sklízela velkou kritiku. Po čase se něco takové stane normálním. To, že jednou stát přistoupí k elektronické výplatě sociálních dávek tak, jak je to v řadě jiných zemí, to je naprosto jasné," řekl ČTK Drábek. Podle něj je jen otázka, kolik to v budoucnu bude stát. "Jestli to bude za těch několik desítek milionů korun pořizovacích nákladů, jako to bylo v té plánované smlouvě, nebo jestli to za tři nebo pět let náhodou nebude stát jednu nebo dvě miliardy," uvedl.

Když se na jaře 2013 vyjádřil pro zrušení sKaret jako "nejméně špatné ze špatných možností" i tehdejší premiér Petr Nečas z ODS, trvala na pokračování projektu už jen TOP 09.

Spořitelna měla systém provozovat do ledna 2024. Zvítězila v tendru. Podle smlouvy počítala s tím, že by se přes sKarty měly v budoucnu vyplácet i penze. Své náklady na projekt loni na podzim vyčíslila na 203,8 milionu korun. Generální ředitel Pavel Kysilka tehdy uvedl, že spořitelna bude usilovat o plnou kompenzaci od resortu práce. Ministryně s Kysilkou jednala poprvé v polovině dubna. Ani jedna ze stran nechtěla sdělit podrobnosti. Marksová dnes ČTK řekla, že v jednáních pokračuje pracovní tým.

Psali jsme: sKarty definitivně pohřbeny. Kdo zpackaný projekt zaplatí? Divoký rok na MPSV: Drábkovy projekty zavařily Česku  

Hlavní myšlenky sKaret byly veskrze správné. Vyplácení dávek prostřednictvím České pošty je značně nákladné, podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka dosahují náklady 200 milionů Kč. Pokud bude existovat jeden bankovní účet a karta, prostřednictvím které budou lidé moci své dávky vybírat, pak se tyto prostředky ušetří. Lidé také ušetří i čas, který by museli trávit na České poště. Myšlenka veskrze správná, avšak jak už to bývá, v realizaci se fatálně selhalo, okomentoval Drábkův projekt server Měšec.cz.

Pro lidi se zdravotním postižením, kterým slouží speciální sKarta zároveň jako průkaz ZTP, je klíčový konec dubna. K 30. dubnu 2014 totiž skončí platnost všech těchto průkazů, bez ohledu na to, že na průkazce bude uvedena delší platnost. V současnosti má tuto speciální sKartu takřka 25 tisíc lidí, kteří si budou muset na úřad práce přijít pro nový průkaz s platností do konce roku 2015. Za vystavení nového dokladu nebudou nic platit, dodává server Aktuálně.cz.

,,Konkrétně v tomto případě doporučujeme držitelům speciálních sKaret návštěvu úřadů práce až po Novém roce. Obecně ale radíme lidem, aby nenechávali vše až na poslední chvíli a vyhnuli se tak zbytečnému a dlouhému čekání ve frontách," radí Marie Bílková.