Praha - Nizozemský soud vyhověl ekologům a nařídil vládě, aby do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů. Tohoto verdiktu se chopilo ekologické hnutí Greenpeace a zvažuje v Česku žalobu.
"Rozsudek nizozemského soudu může mít zásadní dopad na vyjednávání o mezinárodní dohodě o ochraně klimatu a snižování emisí," uvedl Jan Rovenský z Greenpeace.
Podle žaloby nizozemských aktivistů je znečišťování ovzduší v rozporu s Listinou základních práv a svobod, ke které se hlásí i Česká republika, uvedlo Greenpeace.
"Pokud se další země ocitnou v důsledku podobných soudních usnesení ve stejné situaci jako nyní Nizozemsko, donutí je to, aby přestaly o ochraně klimatu jen naplano mluvit a přijaly rázná opatření. Greenpeace nyní zváží podání podobné žaloby v České republice," dodal Rovenský.
Za dosavadních podmínek politiky životního prostředí by nizozemská vláda dosáhla do pěti let snížení emise skleníkových plynů o 17 procent oproti stavu v roce 1990. Ekologičtí aktivisté požadovali ve své žalobě snížení emisí do roku 2020 dokonce o 40 procent.
Skleníkové plyny seřazené podle důležitosti jsou vodní pára, oxid uhličitý, methan, oxid dusný, freony a různé vzácné plyny. Nejpravděpodobnější vysvětlení současné klimatické změny na Zemi vychází ze změny v koncentracích skleníkových plynů a atmosféře. Jedná se o plyny, které vykazují schopnost vytvářet tzv. skleníkový efekt. Ten funguje na jednoduchém principu: Skleníkové plyny jsou sloučeniny, které díky svým fyzikálním vlastnostem propouštějí krátkovlnné záření horkých těles a naopak pohlcují dlouhovlnné záření těles chladnějších, čímž sebe a okolí zahřívají. V praxi tedy propouštějí záření Slunce směrem k Zemi, které tak dopadne až na zemský povrch. Zpětné záření chladnějšího povrchu Země již molekuly CO2 dokáží pohltit a zahřívají tak okolní vzduch, vysvětluje meteocentrum.cz.
Logicky tedy vyvozujeme, že se atmosféra zahřívá tím více, čím vyšší je v ní množství skleníkových plynů. Odhaduje se, že v současnosti skleníkové plyny zvyšují pozemskou teplotu asi o 33 °C oproti stavu, kdyby nebyly žádné. To je pro nás pozitivní, neboť bez nich by celá Země byla zamrzlá. Je však také jasné, že vyšší množství těchto plynů by teoreticky mělo přinést další zvyšování teploty.
Související
Greenpeace zakryli dům Rishiho Sunaka. Vadí rozšiřování těžby ropy a plynu
Aktivisté na řadu hodin obsadili rypadlo v dole Bílina
Greenpeace , Vláda ČR , životní prostředí
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák