Přehrady jsou potřeba nejvíce v povodí Moravy, sucho je katastrofální

Přečerpávání vody mezi regiony v případě extrémního sucha brzy nebude stačit. "Stále si tady ještě neuvědomujeme, jak jsou přehradní nádrže důležité. Je to tím, že Česko díky vodohospodářům nezažilo vážný problém. Nezažili jsme tady to, co třeba ve Španělsku, kde čtyři hodiny neteče voda, než doteče do vodojemů," uvedl dnes při zasedání Mezinárodní přehradní komise v Praze předseda Českého přehradního výboru Ladislav Satrapa.

Další problém je podle něj v tom, že pokud si uvědomíme potřebu nějaké nové přehrady, nevyřeší se to z roku na rok. "Přehrada se od původního záměru staví 15 až 20 let. To není jako postavit garáž," doplnil.

Aktuálně největší sucho podle něj ukazují mapy v povodí Moravy, kde je situace "katastrofální". Další problematickou oblastí je střední tok Labe. "Trvale problematické je Královéhradecko, kde už je situace s dodávkou vody napjatá," řekl dále Satrapa.

Kromě velkého sucha se Česko v posledních letech potýká i s rozsáhlými povodněmi. Podle Satrapy jsou přehrady schopné řešit oba extrémy současně. Při posledních rozsáhlých povodních v roce 2013 podle něj neselhala vltavská kaskáda, problémem byly přítoky, zvláště Berounka. "Ta je řešitelná různými způsoby, ať už jednou velkou nádrží, více menšími nebo nádržemi na problematických přítocích, jako je například Klabava. Ale nedovedu si představit, jak Berounku při současné protistavební náladě vyřešit. Ty možnosti jsou nulové. Jenže na jejím dolním toku jsme v případě povodně bezmocní," dodal Satrapa. Na konferenci také zazněla důležitost přehrad pro vodní elektrárny. Podle Satrapy je tento potenciál v Česku do značné míry vyčerpán.

Suché počasí zatím výrazně nesnížilo podzemní zdroje pitné vody, ze kterých jsou zásobováni například obyvatelé Olomoucka a Prostějovska. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu sucho nyní v Olomouckém kraji sužuje pás území, který se táhne od Olomoucka směrem na Prostějovsko a Přerovsko, kde je vodní kapacita půdy využita z méně než deseti procent. Naopak na hornatém Šumpersku a Jesenicku je vlhkost půdy výrazně vyšší.

Mluvčí společnosti Moravská vodárenská Markéta Bártová ČTK řekla, že srážkový deficit má sice nepříznivý vliv na přísun vody do jejích podzemních zdrojů, avšak situace zatím není dramatická. "Provádíme na vlastní náklady dlouhodobá měření hladin spodních vod v jednotlivých jímacích územích. Tato měření nám umožňují situaci průběžně vyhodnocovat. V současné době ovšem není patrný razantní pokles hladin spodních vod v jednotlivých jímacích územích," uvedla.

Nedostatek vláhy nicméně dělá starosti hlavně moravským zemědělcům a sadařům. "Sucho nejvíce ohrožuje sady na jižní Moravě, především na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku. V posledních pěti až deseti letech se tam sucho opakuje velmi často," řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Problémy kvůli nedostatku vody potvrdil šéf břeclavské Agrární komory Antonín Osička. "Obilí ani nedozrálo a už to uschlo. Výnosy jsou úplná katastrofa, obilí je poloviční, někde třetinové," uvedl.

Sucho doléhá i na některé vinaře. Například Zámecké vinařství Bzenec musí obnovit zhruba polovinu výsadby vinice, která roste ve svahu nad Bzencem na Hodonínsku. Některé mrazem oslabené rostliny definitivně zlikvidovalo právě sucho.

Na severu Čech řeší nedostatek vody kromě zemědělců také rejdaře. Dolní tok Labe je pro nákladní plavidla nesplavný a lodě stojí bez užitku v přístavech. Třetí rok po sobě se přitom situace kvůli suchu opakuje.

V Čechách se větší problémy s nedostatkem vody vyhýbají například Pardubickému či Karlovarskému kraji. "Vody máme dostatek," potvrzuje ředitel Karlovarských vodovodů a kanalizací Antonín Jágl. Podle něj se ale neřeší koncepční vodní hospodářství. "Za posledních 25 let se v této oblasti nic nepostavilo," upozornil Jágl.