Česko bude mít "čínskou zeď". Zákon o elektroodpadech zakáže spojení sběru s recyklací

Praha - V návrhu nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP), bude jasně zakázáno, aby kolektivní systémy starající se o sběr zároveň vlastnily recyklační linky. Opatření, které je zakotvené i v chystané evropské směrnici, má zamezit zneužívání dominantního postavení na trhu, nepřiměřenému růstu cen za sběr a snadnému falšování dat. Uvedli to dnes při diskusi o elektroodpadu zástupci kolektivních systémů a MŽP. Pro toto opatření se vžil název čínská zeď.

Podle Ladislava Trylče z oddělení zpětného odběru MŽP současný stav umožňuje různé nešvary, například chybějící nebo nedostatečnou kontrolu kolektivních systémů. "Mnohdy není možné dopátrat, co se s elektrospotřebiči stalo," uvedl Trylč. Kolektivní systémy, které své povinnosti řádně plní, mají podle něj vyšší náklady než ty, které povinnosti plní jen na papíře a ve skutečnosti parazitují na poctivých systémech. "Není možné, aby tento stav fungoval donekonečna," řekl Trylč. Výsledkem současného nastavení je podle něj to, že kolektivní systémy zvyšují ceny obcím nebo jim vypovídají smlouvy.

Podporu čínské zdi vyjádřila také Hospodářská komora (HK ČR). Bez ní by podle zástupců komory mohlo zmizet mnoho menších zpracovatelů a následně by se zpracování prodražilo. Podle Jana Mračka z HK ČR čínská zeď funguje úspěšně ve Francii a na Slovensku. Kladně toto opatření hodnotí také Svaz průmyslu druhotných surovin.

Dosud se v Česku muselo vybrat zpět 45 procent elektrovýrobků uvedených na trh, což se dařilo plnit. Podle chystané směrnice se tento cíl zvýší na 65 procent. Podle Trylče by za to měly nést odpovědnost i kolektivní systémy, které k tomu podle dosavadního zákona z roku 2005 nic nenutí.

Návrhy nových zákonů, o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností, jsou podle Trylče připravené od ledna 2017, nově ale musely reagovat na chystané směrnice EU pro tuto oblast. Příští rok by návrhy zákonů měly projít meziresortním připomínkovým řízením. Budou řešit i dozor nad zpětným odběrem, ve kterém bude muset být zapojen "alespoň jeden subjekt nezávislý na soukromých zájmech".

Kolektivní systémy jsou společnosti, které přebírají povinnost výrobců elektra postarat se o vyprodukované spotřebiče po skončení jejich životnosti. Výrobci jim za to platí. Kolektivní systémy mohou být ziskové i neziskové, podle toho, jaký odpad sbírají a jak se jim daří najít zpracovatele, kteří by ho odebírali. Výrobci se o zpětný odběr mohou starat i sami, v Česku to dělá kolem 50 firem. Vybírají kolem 630 tun elektroodpadu ročně, celkový odběr v ČR je přes 90.000 tun za rok.

Související

Ilustrační fotografie.

Přelom v nakládání s nápojovými obaly v Česku. Chystá se zálohování

Česko se chystá zavést povinné zálohování nápojových obalů. Podle ministerstva životního prostředí pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech, obcích a volné krajině. Vláda schválila příslušný návrh novely zákona o obalech, která vedle zálohování zavádí i zpoplatnění reklamních letáků.
Ministerstvo životního prostředí

Hospodářské komoře vadí vládní návrh. Po poslancích chce pozměňovací návrhy

Hospodářská komora nesouhlasí s nově navrženými administrativně právními překážkami vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, v níž Ministerstvo životního prostředí prosazuje na půdě první a druhé bonity plošný zákaz výstavby nových distribučních skladů, obchodních center nebo solárních parků přesahujících rozlohu jednoho hektaru, aktuálně projednávají poslanci v prvním čtení.

Více souvisejících

Ministerstvo životního prostředí odpady zákony hospodářská komora

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy