Skončí Česko před soudem EU? Brusel se zlobí, zahájil první stupeň řízení

Oznámení o výzvě zveřejnila komise v pravidelném každoměsíčním přehledu kroků, které dělá v situaci, kdy členské země EU nemají svá národní pravidla v souladu s evropskou legislativou.

U České republiky, ale také u Bulharska, nyní komise zjistila nedostatky při zapracování několika ustanovení směrnice o kvalitě ovzduší do vnitrostátních právních předpisů, které nesprávně odrážejí některá důležitá ustanovení.

V případě Česka nejsou podle názoru unijní exekutivy účinným způsobem zapracována ustanovení týkající se mezních hodnot a některé definice. Například definice "těkavých organických sloučenin" není v souladu s definicí použitou ve směrnici, uvedla dnes komise.

Komisi jsme představili, co děláme pro zlepšení kvality ovzduší. Je to hlavně pokračování kotlíkových dotací a pilotní projekt půjček na předfinancování nákupu a instalace nových zdrojů, tam je obrovský potenciál: https://t.co/JhqgbW3BgW

Podle ministra Brabce jde spíše o technickou záležitost. "Jde o vyjasnění některých definic, například těkavých látek, kdy na úrovni expertů Evropské komise a našich expertů nedošlo ke sladění některých názorů. Netýká se to záležitosti, kterou jsme dnes diskutovali ohledně kvality ovzduší či konkrétních opatření proti znečištění," řekl na tiskové konferenci po jednání s eurokomisařem pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenuem Vellou. "Naši odborníci to vyjádření studují a rozhodně to budeme implementovat," dodal.

"Je to vlastně shoda okolností, že to vyšlo na tento týden. Jedná se o korekci transpozice evropské legislativy do českého práva. Evropská komise je připravena České republice pomoci. Ale nechci snižovat význam této otázky, protože je důležité mít správnou legislativu," uvedl Vella.

Třetí výzva kotlíkových dotací možná vynechá kotle na uhlí

Největší rezervy z hlediska znečištění ovzduší má ČR podle Brabce v lokálním vytápění a dopravě. Lokální topeniště podle něj řeší tzv. kotlíkové dotace, ministerstvo životního prostředí proto připravuje třetí dotační výzvu s alokací tří miliard korun a zvažuje, že by mohly být vyřazeny kotle umožňující spalování uhlí. 

Z příspěvků MŽP bylo dosud vyměněno zhruba 60.000 domácích kotlů. Brabec by byl rád, kdyby k nim přibylo do roku 2020 dalších 30.000 až 35.000. Třetí výzva kotlíkové dotace bude vyhlášena příští rok. "Protože Evropská unie je zdrojem peněz v rámci Operačního programu Životní prostředí, vnímáme apel na další zpřísnění podmínek směrem od uhlí. Velmi pravděpodobně ho zohledníme v dalších diskusích před ohlášením podmínek třetí výzvy," řekl Brabec s tím, že první výzva umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované.

Připomněl, že v roce 2022 budou muset být odstaveny z provozu všechny kotle první a druhé emisní třídy, jejichž prodej je zakázán od 1. ledna 2014, ale kterých je v provozu odhadem stále kolem 300.000. Obce mohou od září díky novele zákona o ochraně ovzduší zakázat na svém území vytápění tuhými palivy v těchto kotlích ještě před jejich plošným zákazem.

Resort se chce nově zaměřit i na nízkopříjmové skupiny obyvatel v Moravskoslezském kraji. "Chceme jim nabídnout bezúročné půjčky na část kotle, kterou platí sami, aby nemuseli mít našetřenou ani korunu a mohli si dovolit nový moderní úsporný kotel," řekl ministr. Pokud se pilotní projekt osvědčí, je možné rozšíření do dalších krajů, zejména Ústeckého či Karlovarského. Kotlíkové dotace jsou podle Brabce vzorem například pro Polsko, které chystá projekt na výměnu možná milionů kotlů.

MŽP se také s ostatními resorty podílí na podpoře alternativní dopravy. "Nejde jen o naše dotace samosprávám na elektromobily nebo CNG vozy. Podporujeme i vodíkovou mobilitu, především ale infrastrukturu. S ministerstvem dopravy a dalšími resorty je připravený plán čisté mobility, který by měl umožnit, aby už v roce 2020 byly páteřní sítě v České republice propojeny rychlodobíjecími stanicemi," doplnil Brabec. Významným problémem je podle něj i přeshraniční přenos znečištění, zejména z Polska, a zůstává jím i průmysl.

Cílem je evropské limity splnit do roku 2020. "V lednu si Evropská komise pozvala devět členských států. Se všemi jsme řešili obavy, že nesplní pravidla co se týče kvality ovzduší. Měly měsíc na přípravu plánu, následně jsme posoudili, zda může zajistit splnění požadavků do roku 2020. Šest z těch devíti zemí muselo k soudu. Česko ne, neboť představilo plán, který může zajistit splnění limitů. Pokud by se tak nestalo, budeme postupovat stejně, jako u zmíněných šesti států. Chceme Česku pomoci, ale spoustu práce musí udělat samo," řekl Vella.