Historický počin EU? Směrnice o zákazu plastů mohla být ještě přísnější, myslí si ekologové

S návrhem zakázat jednorázová plastová brčka, nádobí, tyčinky do uší i některé další plastové výrobky na jedno použití přišla v květnu Evropská komise. Evropský parlament a členské státy v návrhu následně provedly mírné změny. Pokud noční předběžnou dohodu potvrdí velvyslanci zemí unie, bude výsledná podoba textu předložena Evropskému parlamentu a poté ještě znovu členským státům k finálnímu schválení.

Podle ministerstva jde o významný krok, který bude mít pozitivní dopady na životní prostředí, opatření ale budou náročná na realizaci. ČR byla podle ministerstva ve vyjednávání podoby směrnice aktivní. "Podpořili jsme sběr nápojových lahví s cílem 90 procent v roce 2029, zákaz výrobků z oxoplastů, omezení kelímků a nádob na potraviny z expandovaného polystyrenu a rozšíření odpovědnosti výrobců jednorázových plastů," uvedl ve vyjádření pro ČTK ministr Richard Brabec (ANO). Se směrnicí se ve čtvrtek v Bruselu seznámí ministři životního prostředí členských států.

?GREAT NEWS?The EU finally agrees a deal to cut #plasticpollution from #singleuseplastic ?Our rivers and oceans will become safer for animals, but national governments still have work to do ??https://t.co/R8PXyOi2Ea

Rada EU podle Greenpeace požadovala snížení a oddálení cílů pro zpětný odběr plastových nádob do roku 2025 z 90 na 75 procent. Výsledným kompromisem je 77 procent. "Množství jednorázových plastů v Evropě se sníží. Méně jednorázových plastů bude znečišťovat evropská moře, řeky a lesy. Podle návrhů europoslanců a Evropské komise mohlo být potřebné omezení plastů větší, ale členské země Unie bohužel upřednostnily zájmy průmyslu před přírodou a čistým životním prostředím," uvedl Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

"Lidé plastovým odpadem zamořili všechny kouty naší planety a nezbývá, než přijmout zásadní opatření, včetně tolik nepopulárních zákazů. Tato směrnice je vskutku historických počinem EU v boji s plastovým odpadem, který bude bezesporu inspirací pro celý svět," dodal Freidinger.

Zákaz se má týkat nejen brček nebo čistítek na uši, ale i jednorázových plastových příborů, talířů či polystyrenových obalů a hrnků na potraviny a nápoje určené k okamžité spotřebě a také dalších produktů z plastů, které mohou přispívat ke znečištění takzvanými mikroplasty. Od roku 2025 by měl v EU existovat závazný cíl 25 procent výroby PET lahví z recyklovaného materiálu, od roku 2030 by to mělo být 30 procent.

Podle studie, kterou iniciovaly Karlovarské minerální vody (KMV), Institut cirkulární ekonomiky a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, se v Česku nyní vytřídí 69,5 procenta PET lahví uvedených na trh a k reálné recyklaci je odesláno 55,9 procenta. Více než 42 procent končí ve spalovnách, cementárnách, nebo je uloženo na skládce.

Skupina institucí má ambici dosáhnout více než 90 procent vytříděných a 80 procent recyklovaných PET lahví. "Důraz je kladen na recyklaci opakovanou, tedy zpět do PET lahví, díky získání vysoce kvalitního PET potravinářské kvality," uvedly KMV. Zavedení zálohového systému by znamenalo snížení dopadů sběru, třídění a recyklace nápojových obalů.

Podle Greenpeace se v EU každoročně spotřebuje 580 miliard plastových cigaretových filtrů, 46 miliard plastových lahví na nápoje, 2,5 miliardy nádob na potraviny, 16 miliard plastových kelímků na kávu, 36,4 miliardy plastových brček. Skoro 80 procent vyrobených plastů podle organizace končí na skládkách či v přírodě, recykluje se méně než 30 procent evropských plastových odpadů.