FridaysForFuture: Studenti po celém světě stávkují za ochranu klimatu, rušno je i v Česku

Desítky tisíc studentů, ale i dospělých dnes po celém světě stávkují za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Podle webu FridaysForFuture.org se dnes uskuteční přes 2000 protestů ve 123 zemích. Nejprve do ulic vyšli australští a asijští studenti, k nimž se nyní přidávají jejich kolegové v Africe a Evropě včetně ČR. Hnutí odstartovala 16letá švédská středoškolačka Greta Thunbergová, která nyní stávkuje už třicátý týden v řadě.

Nejvíce protestů v Evropě je hlášeno v Itálii (235), Francii (216), Německu (199), Švédsku (176) a Británii (151). Na sociálních sítích se objevily první fotografie z italské Ferrary a Bologne. Německá kancléřka Angela Merkelová protestní akce už dříve podpořila, jedná se podle ní o "velmi dobrou iniciativu". V Tallinnu se protestující sešli před estonským parlamentem a ve finské metropoli u helsinské katedrály.

Ale stávkuje se i ve finském Oulu u polárního kruhu či v Jihoafrické republice. V pařížské čtvrti La Défense studenti obsadili sídlo banky Société Générale.

So many Scottish young people on #ClimateStrike #FridaysForFuture at the Scottish Parliament in Edinburgh! ⁦@GretaThunberg⁩ ⁦⁦@GeorgeMonbiot⁩ ⁦@ScotlandXr⁩ pic.twitter.com/6phAH3cmfA

— Alison Proud (@alisonproud) 15. března 2019

Z asijských zemí se na sociálních sítích objevily zprávy například o protestech v Hongkongu, Jižní Koreji, indické metropoli Dillí, Nepálu či Japonsku.

25.000 students flooded the streets of #Berlin today to demand #climatejustice! You‘re unstoppable, @FFF_Berlin! ✊? #FridaysForFuture #SchoolsStrike4Climate @FridayForFuture @Luisamneubauer @linus_steinmetz @GretaThunberg pic.twitter.com/UtFhWk3fqa

— Lisa Göldner (@lisagoeldner) 15. března 2019

Jen v Austrálii se podle webu mladých aktivistů protestů zúčastnilo 150.000 studentů a dospělých ve více než 60 městech. Na Novém Zélandu se s organizátory protestů setkala premiérka Jacinda Ardernová a ministr pro klimatické změny James Shaw, napsal zpravodajský server Deutsche Welle. Pochod ve městě Christchurch skončil dříve kvůli střelbě ve dvou mešitách, při níž zemřelo nejméně 49 lidí. Demonstranti jsou podle webu Newshub v pořádku.

Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thurnbergové, která se loni v srpnu rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovat po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. Světovou pozornost získala loni v prosinci, kdy promluvila na klimatické konferenci OSN v polských Katovicích. Tři švédští levicoví poslanci ji za to nominovali na Nobelovu cenu za mír.

Stovky studentů v ČR se k akci připojily

Poslanecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na této schůzi zbývat také ochranou klimatu. Ve středu 27. března dopoledne by měla vláda informovat Sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu.

Studenti, kteří zaplnili Malostranské náměstí, byli vybaveni transparenty s nápisy jako "Dinosauři si taky mysleli, že mají čas" nebo "Save our planet, save our future" (Zachraňte naši planetu, zachraňte naši budoucnost). Na Malé Straně se shromáždění mladých lidí, tvořené zejména gymnazisty, začalo scházet po osmé hodině a před půl desátou se vydalo na pochod. K akci se vedle pražských studentů přidali středoškoláci z Ostravy, Olomouce, Liberce a dalších měst, podpořily ji rovněž ekologické organizace Hnutí Duha či Greenpeace a stovka vědců a akademiků.

Středoškolská stávka studentů za klima právě teď na Malostranském náměstí. Pochod vyráží až v 9, ale už je tu doat plno už teď :) #FridaysForFuture #ClimateStrike pic.twitter.com/3piyFOaNik

— Martin Marek (@martmarek) 15. března 2019

Průvod dlouhý stovky metrů se z náměstí vydal kolem stanice Malostranská k úřadu vlády, poté po Čechově mostu do Revoluční ulice, dále přes náměstí Republiky na Národní třídu, Újezd a zpět na Malou Stranu. Cestou účastníci, které kromě středoškoláků tvořili dospělí a mladší děti, skandovali hesla. Pochod doprovázeli policisté, obešel se bez incidentů.

Akci organizátoři zahájili symbolickou minutou ticha k dnešnímu výročí nacistické okupace z roku 1939. Poté následovalo prohlášení, ve kterém zaznělo varování před nečinností politiků v otázce snižování emisí. Podle studentů je zásadní, aby politici přestali ignorovat prokazatelně existující problém změn klimatu a začali prosazovat aktivní opatření, která jej zmírní.

Petr Doubravský za organizátory uvedl, že nápad vznikl před třemi měsíci, na začátku byli pouze tři a i tak se jim podařilo zaplnit Malostranské náměstí. "Když skupina dětí dokáže tohle, představte si, co by politici dokázali udělat se změnami klimatu, kdyby opravdu chtěli," uvedl. Organizátoři také připomněli Pařížskou dohodu, ve které se na dvě stovky států včetně ČR zavázaly do roku 2050 zásadně omezit emise.

Účastníci si poslechli proslovy mluvčích z řad studentů, ekologů a vědců. "Za třicet, maximálně padesát let, se svět obejde bez fosilních paliv. Obejít se totiž musí. Změna klimatu s sebou přináší tak velká nebezpečí, že si jim musíme vyhnout, a ne se na ně adaptovat," řekl ekolog a geochemik Bedřich Moldan. "Musíme řešit příčiny klimatické změny, což jsou emise plynů metanu nebo oxidu uhličitého," doplnil.

Stávka žáků kvůli klimatu. To je, myslím, docela slušnej počet. pic.twitter.com/dFt85n4VCM

— SarkaKabat (@SarkaKabat) 15. března 2019

Většina řečníků i sami studenti vyzývali ke komunikaci o tématu. "Komunikace a apel mají ještě větší smysl, než začít snižovat své vlastní emise," řekl jeden z organizátorů akce Vít Springorum.

Mezi problémy v ČR patří podle studentů například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie. Odkazují se na zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN z loňského podzimu, podle které do 12 let hrozí planetě ekologický kolaps.

Související

Ministerstvo životního prostředí

Ekologičtí aktivisté budou před MŽP protestovat 10 dní, žádají rychlý konec uhlí

Ekologičtí aktivisté dnes zahájili desetidenní protest před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích. Cílem akce je přimět členy takzvané uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Podle aktivistů by komise o finálním termínu měla rozhodnout 26. listopadu, tedy za deset dnů. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.

Více souvisejících

FridaysForFuture ,  Klimatické změny ,  Demonstrace ,  Česká republika ,  Praha ,  Lidé

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 3 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 4 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy