FridaysForFuture: Studenti po celém světě stávkují za ochranu klimatu, rušno je i v Česku

Desítky tisíc studentů, ale i dospělých dnes po celém světě stávkují za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Podle webu FridaysForFuture.org se dnes uskuteční přes 2000 protestů ve 123 zemích. Nejprve do ulic vyšli australští a asijští studenti, k nimž se nyní přidávají jejich kolegové v Africe a Evropě včetně ČR. Hnutí odstartovala 16letá švédská středoškolačka Greta Thunbergová, která nyní stávkuje už třicátý týden v řadě.

Deník Shopaholičky

Nejvíce protestů v Evropě je hlášeno v Itálii (235), Francii (216), Německu (199), Švédsku (176) a Británii (151). Na sociálních sítích se objevily první fotografie z italské Ferrary a Bologne. Německá kancléřka Angela Merkelová protestní akce už dříve podpořila, jedná se podle ní o "velmi dobrou iniciativu". V Tallinnu se protestující sešli před estonským parlamentem a ve finské metropoli u helsinské katedrály.

Ale stávkuje se i ve finském Oulu u polárního kruhu či v Jihoafrické republice. V pařížské čtvrti La Défense studenti obsadili sídlo banky Société Générale.

So many Scottish young people on #ClimateStrike #FridaysForFuture at the Scottish Parliament in Edinburgh! ⁦@GretaThunberg⁩ ⁦⁦@GeorgeMonbiot⁩ ⁦@ScotlandXr⁩ pic.twitter.com/6phAH3cmfA

— Alison Proud (@alisonproud) 15. března 2019

Z asijských zemí se na sociálních sítích objevily zprávy například o protestech v Hongkongu, Jižní Koreji, indické metropoli Dillí, Nepálu či Japonsku.

25.000 students flooded the streets of #Berlin today to demand #climatejustice! You‘re unstoppable, @FFF_Berlin! ✊? #FridaysForFuture #SchoolsStrike4Climate @FridayForFuture @Luisamneubauer @linus_steinmetz @GretaThunberg pic.twitter.com/UtFhWk3fqa

— Lisa Göldner (@lisagoeldner) 15. března 2019

Jen v Austrálii se podle webu mladých aktivistů protestů zúčastnilo 150.000 studentů a dospělých ve více než 60 městech. Na Novém Zélandu se s organizátory protestů setkala premiérka Jacinda Ardernová a ministr pro klimatické změny James Shaw, napsal zpravodajský server Deutsche Welle. Pochod ve městě Christchurch skončil dříve kvůli střelbě ve dvou mešitách, při níž zemřelo nejméně 49 lidí. Demonstranti jsou podle webu Newshub v pořádku.

Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thurnbergové, která se loni v srpnu rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovat po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. Světovou pozornost získala loni v prosinci, kdy promluvila na klimatické konferenci OSN v polských Katovicích. Tři švédští levicoví poslanci ji za to nominovali na Nobelovu cenu za mír.

Stovky studentů v ČR se k akci připojily

Poslanecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na této schůzi zbývat také ochranou klimatu. Ve středu 27. března dopoledne by měla vláda informovat Sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu.

Studenti, kteří zaplnili Malostranské náměstí, byli vybaveni transparenty s nápisy jako "Dinosauři si taky mysleli, že mají čas" nebo "Save our planet, save our future" (Zachraňte naši planetu, zachraňte naši budoucnost). Na Malé Straně se shromáždění mladých lidí, tvořené zejména gymnazisty, začalo scházet po osmé hodině a před půl desátou se vydalo na pochod. K akci se vedle pražských studentů přidali středoškoláci z Ostravy, Olomouce, Liberce a dalších měst, podpořily ji rovněž ekologické organizace Hnutí Duha či Greenpeace a stovka vědců a akademiků.

Středoškolská stávka studentů za klima právě teď na Malostranském náměstí. Pochod vyráží až v 9, ale už je tu doat plno už teď :) #FridaysForFuture #ClimateStrike pic.twitter.com/3piyFOaNik

— Martin Marek (@martmarek) 15. března 2019

Průvod dlouhý stovky metrů se z náměstí vydal kolem stanice Malostranská k úřadu vlády, poté po Čechově mostu do Revoluční ulice, dále přes náměstí Republiky na Národní třídu, Újezd a zpět na Malou Stranu. Cestou účastníci, které kromě středoškoláků tvořili dospělí a mladší děti, skandovali hesla. Pochod doprovázeli policisté, obešel se bez incidentů.

Akci organizátoři zahájili symbolickou minutou ticha k dnešnímu výročí nacistické okupace z roku 1939. Poté následovalo prohlášení, ve kterém zaznělo varování před nečinností politiků v otázce snižování emisí. Podle studentů je zásadní, aby politici přestali ignorovat prokazatelně existující problém změn klimatu a začali prosazovat aktivní opatření, která jej zmírní.

Petr Doubravský za organizátory uvedl, že nápad vznikl před třemi měsíci, na začátku byli pouze tři a i tak se jim podařilo zaplnit Malostranské náměstí. "Když skupina dětí dokáže tohle, představte si, co by politici dokázali udělat se změnami klimatu, kdyby opravdu chtěli," uvedl. Organizátoři také připomněli Pařížskou dohodu, ve které se na dvě stovky států včetně ČR zavázaly do roku 2050 zásadně omezit emise.

Účastníci si poslechli proslovy mluvčích z řad studentů, ekologů a vědců. "Za třicet, maximálně padesát let, se svět obejde bez fosilních paliv. Obejít se totiž musí. Změna klimatu s sebou přináší tak velká nebezpečí, že si jim musíme vyhnout, a ne se na ně adaptovat," řekl ekolog a geochemik Bedřich Moldan. "Musíme řešit příčiny klimatické změny, což jsou emise plynů metanu nebo oxidu uhličitého," doplnil.

Stávka žáků kvůli klimatu. To je, myslím, docela slušnej počet. pic.twitter.com/dFt85n4VCM

— SarkaKabat (@SarkaKabat) 15. března 2019

Většina řečníků i sami studenti vyzývali ke komunikaci o tématu. "Komunikace a apel mají ještě větší smysl, než začít snižovat své vlastní emise," řekl jeden z organizátorů akce Vít Springorum.

Mezi problémy v ČR patří podle studentů například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie. Odkazují se na zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN z loňského podzimu, podle které do 12 let hrozí planetě ekologický kolaps.

Deník Shopaholičky

Související

Ministerstvo životního prostředí

Ekologičtí aktivisté budou před MŽP protestovat 10 dní, žádají rychlý konec uhlí

Ekologičtí aktivisté dnes zahájili desetidenní protest před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích. Cílem akce je přimět členy takzvané uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Podle aktivistů by komise o finálním termínu měla rozhodnout 26. listopadu, tedy za deset dnů. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.

Více souvisejících

FridaysForFuture Klimatické změny Demonstrace Česká republika Praha Lidé

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy