FridaysForFuture: Studenti po celém světě stávkují za ochranu klimatu, rušno je i v Česku

Nejvíce protestů v Evropě je hlášeno v Itálii (235), Francii (216), Německu (199), Švédsku (176) a Británii (151). Na sociálních sítích se objevily první fotografie z italské Ferrary a Bologne. Německá kancléřka Angela Merkelová protestní akce už dříve podpořila, jedná se podle ní o "velmi dobrou iniciativu". V Tallinnu se protestující sešli před estonským parlamentem a ve finské metropoli u helsinské katedrály.

Ale stávkuje se i ve finském Oulu u polárního kruhu či v Jihoafrické republice. V pařížské čtvrti La Défense studenti obsadili sídlo banky Société Générale.

So many Scottish young people on #ClimateStrike #FridaysForFuture at the Scottish Parliament in Edinburgh! ⁦@GretaThunberg⁩ ⁦⁦@GeorgeMonbiot⁩ ⁦@ScotlandXr⁩ pic.twitter.com/6phAH3cmfA

Z asijských zemí se na sociálních sítích objevily zprávy například o protestech v Hongkongu, Jižní Koreji, indické metropoli Dillí, Nepálu či Japonsku.

25.000 students flooded the streets of #Berlin today to demand #climatejustice! You‘re unstoppable, @FFF_Berlin! ✊? #FridaysForFuture #SchoolsStrike4Climate @FridayForFuture @Luisamneubauer @linus_steinmetz @GretaThunberg pic.twitter.com/UtFhWk3fqa

Jen v Austrálii se podle webu mladých aktivistů protestů zúčastnilo 150.000 studentů a dospělých ve více než 60 městech. Na Novém Zélandu se s organizátory protestů setkala premiérka Jacinda Ardernová a ministr pro klimatické změny James Shaw, napsal zpravodajský server Deutsche Welle. Pochod ve městě Christchurch skončil dříve kvůli střelbě ve dvou mešitách, při níž zemřelo nejméně 49 lidí. Demonstranti jsou podle webu Newshub v pořádku.

Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thurnbergové, která se loni v srpnu rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovat po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. Světovou pozornost získala loni v prosinci, kdy promluvila na klimatické konferenci OSN v polských Katovicích. Tři švédští levicoví poslanci ji za to nominovali na Nobelovu cenu za mír.

Stovky studentů v ČR se k akci připojily

Poslanecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na této schůzi zbývat také ochranou klimatu. Ve středu 27. března dopoledne by měla vláda informovat Sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu.

Studenti, kteří zaplnili Malostranské náměstí, byli vybaveni transparenty s nápisy jako "Dinosauři si taky mysleli, že mají čas" nebo "Save our planet, save our future" (Zachraňte naši planetu, zachraňte naši budoucnost). Na Malé Straně se shromáždění mladých lidí, tvořené zejména gymnazisty, začalo scházet po osmé hodině a před půl desátou se vydalo na pochod. K akci se vedle pražských studentů přidali středoškoláci z Ostravy, Olomouce, Liberce a dalších měst, podpořily ji rovněž ekologické organizace Hnutí Duha či Greenpeace a stovka vědců a akademiků.

Středoškolská stávka studentů za klima právě teď na Malostranském náměstí. Pochod vyráží až v 9, ale už je tu doat plno už teď :) #FridaysForFuture #ClimateStrike pic.twitter.com/3piyFOaNik

Průvod dlouhý stovky metrů se z náměstí vydal kolem stanice Malostranská k úřadu vlády, poté po Čechově mostu do Revoluční ulice, dále přes náměstí Republiky na Národní třídu, Újezd a zpět na Malou Stranu. Cestou účastníci, které kromě středoškoláků tvořili dospělí a mladší děti, skandovali hesla. Pochod doprovázeli policisté, obešel se bez incidentů.

Akci organizátoři zahájili symbolickou minutou ticha k dnešnímu výročí nacistické okupace z roku 1939. Poté následovalo prohlášení, ve kterém zaznělo varování před nečinností politiků v otázce snižování emisí. Podle studentů je zásadní, aby politici přestali ignorovat prokazatelně existující problém změn klimatu a začali prosazovat aktivní opatření, která jej zmírní.

Petr Doubravský za organizátory uvedl, že nápad vznikl před třemi měsíci, na začátku byli pouze tři a i tak se jim podařilo zaplnit Malostranské náměstí. "Když skupina dětí dokáže tohle, představte si, co by politici dokázali udělat se změnami klimatu, kdyby opravdu chtěli," uvedl. Organizátoři také připomněli Pařížskou dohodu, ve které se na dvě stovky států včetně ČR zavázaly do roku 2050 zásadně omezit emise.

Účastníci si poslechli proslovy mluvčích z řad studentů, ekologů a vědců. "Za třicet, maximálně padesát let, se svět obejde bez fosilních paliv. Obejít se totiž musí. Změna klimatu s sebou přináší tak velká nebezpečí, že si jim musíme vyhnout, a ne se na ně adaptovat," řekl ekolog a geochemik Bedřich Moldan. "Musíme řešit příčiny klimatické změny, což jsou emise plynů metanu nebo oxidu uhličitého," doplnil.

Stávka žáků kvůli klimatu. To je, myslím, docela slušnej počet. pic.twitter.com/dFt85n4VCM

Většina řečníků i sami studenti vyzývali ke komunikaci o tématu. "Komunikace a apel mají ještě větší smysl, než začít snižovat své vlastní emise," řekl jeden z organizátorů akce Vít Springorum.

Mezi problémy v ČR patří podle studentů například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie. Odkazují se na zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN z loňského podzimu, podle které do 12 let hrozí planetě ekologický kolaps.