Vejce za 70 korun? Kde na to vezmou důchodci? U Jílkové na ČT se to pohádalo

Moderátorka Jílková se zeptala ministra Tomana, proč tvrdí, že vejce z podestýlky mohou být kontaminovaná trusem. Jsou tedy méně bezpečná, ačkoliv stojí víc peněz? Argumentováno bylo veterinárními studiemi, které jasně potvrzují jeho stanovisko. I kuchaři, kteří připravují tatarské bifteky, do nichž se dávají syrové vejce, preferují klecový chov. Buršík oponoval, že u nás mnoho lidí chová slepice doma. Co se týče vajec z podestýlky, tak ta mohou být kvalitní, má-li daný velkochov dobrý management. Pak následně ukázal Buršík fotografii z klecových chovů, kde se několik slepic tlačilo v malém prostoru. Vysvětleno bylo, že se rozhodně nejedná o vrchol hygieny, protože jsou běžné případy, kdy jsou slepice prolezlé parazity, a kdy dokonce část z nich uhyne. Mrtvé slepice však nikdo neuklízí. Takhle vyvracel Buršík Tomanovy argumenty o zdravotně méně závadných vejcích z klecového chovu.

Profesorka Tůmová nesouhlasila a řekla, že se může odvolat na výsledky dlouhodobých výzkumů srovnávajících kontaminaci vaječné skořápky dle systému ustájení. "Je vidět, že vlastně vejce v závislosti na tom systému ustájení, jsou více a více kontaminovaná. Nejméně v klecích. Je to hlavně z toho důvodu, že jsou nosnice oddělené od trusu, zatímco ve všech podlahových chovech jsou v kontaktu vlastně s trusem. A je dokázáno a hlavně studie ze zahraničních univerzit ukazují velmi vysokou korelaci mezi výskytem bakterií, trusu a potom kontaminaci vajec. Tady je potom problém, že řadě těchto mikroorganismů penetruje do vnitřku vejce," reagovala Tůmová na Buršíka a varovala před rizikem průjmových onemocnění. Zároveň bylo připomenuto, že slepice z podestýlek mohou kontaminovat i volně žijící zvířat, včetně ptáků, myší a potkanů.

"Podle vědeckých studií vejce z alternativních chovů nejsou v žádném ohledu více nebezpečná, než vejce z klecových chovů," nesouhlasila s Tůmovou Wackermannová. Posléze řekla, že si studie profesorky Tůmové přečetla. Zmínila jednu, která tvrdí, že bílek je více kontaminovaný právě v klecovém chovu. Tůmová řekla, že je potřeba vzít v úvahu průnik mikroorganismů do vejce. Rozdíl je v tom, jak jsou aktivní. Wackermannová oponovala, že Tůmová řeší všechny mikroorganismy, včetně těch, které jsou normálně v ovzduší, a nejsou nebezpečné. "Salmonela se vyskytuje mnohem častěji v klecových chovech, než v podestýlkových," ukončila svůj projev Wackermannová.

Jsou v Rakousku zakázaná klecová vejce, anebo se tam musejí dovážet?

Buršík řekl, že v Rakousku jsou klecová vejce zcela zakázaná. K podobnému opatření směřují i další evropské země například Švýcarsko a Belgie. "Myslíte, že tam jsou takoví hlupáci v Rakousku nebo Německu, že by udělali něco, co by ohrozilo veřejné zdraví?", zeptal se Buršík. Na to zareagovala paní z publika, které dala Jílková mikrofon. Ta vysvětlila, že se do Rakouska spousta vajec dováží, a tudíž není pravda, že by Rakušané konzumovali pouze vejce z volných výběhů. Buršík nesouhlasil a konstatoval, že Rakousko se zavázalo k absolutnímu zákazu prodeje vajec z klecových chovů. 

Do toho vstoupila Jílková otázkou, zda obchodníkům jde opravdu o dobro zvířat, anebo o vyšší marži. Podle Buršíka jsou obchodníci citliví k veřejné poptávce po lepším zacházení se slepicemi. Co se týče výrobních nákladů, tak rozdíl se pohybuje v řádech haléřů. Následovala slovní rozepře a cenách vajec mezi Buršíkem a Jílkovou. Jílková připomínala, že vejce z podestýlky jsou nabízeny v akčních letácích za 5,50 Kč. Buršík stále trval na tom, že se jedná o luxusní vejce. Názor, že obchodníci reagují na požadavky zákazníků, aby měly slepice lepší životní úroveň, Jílková vyvrátila průzkumem agentury STENMARK, podle něhož 57 % zákazníků primárně zajímá původ a cena. "75 % lidí podle agentury Median požaduje zákaz klecových chovů," odpověděl Jílkové Buršík.

Jílková upozornila veřejnost, že se zákazem klecových chovů slepic půjdou nahoru i ceny vajec, a tím pádem i potravin, protože z vajec se pečou rohlíky, chléb apod. Předsedkyně Dlouhá si postěžovala, že Buršík vytrhl v kontextu, že průměrně platí obchodní řetězce za podestýlková vejce jenom o několik haléřů více. "Samozřejmě ty výrobní náklady záleží na tom, jak velký máte ten chov, jestli tam máte deset tisíc, nebo milion slepic, a od toho se ty náklady odvíjejí. Ty náklady jsou všude stejné bez ohledu na to, zda je to Německo, Česko, anebo Rakousko. Všechno se odvíjí od nějakých cen komodit do prvních směsí. Takže já si myslím, že byste tady neměl používat nějakých 30 halířů. Je to možné třeba ten rozdíl, za který vám ten obchod za ty vejce víc zaplatí," řekla Dlouhá.

Vejce od trusu si můžeme umýt? 

Michaldóttir vstoupila do diskuze a řekla, že pokud je vejce špinavé od trusu, tak si ho přeci můžeme umýt. Ostatně takhle bychom nemohli ani jíst mrkev, když roste ve špinavé hlíně. Toman řekl, že mytí vajec není bezpečné, protože tam potom proniknou mikroorganismy. "Součástí té skořápky je přibližně 8-15 tisíc pórů. A tyto póry jsou otevřeným prostorem pro výměnu vzduchu mezi vejcem a vnitřním prostředí. A v okamžiku, kdy jsou organismy na povrchu té skořápky, tak se utvoří prostor, jakým mohou pronikat dovnitř toho vejce. A v okamžiku, kdy ponoříte to vejce do vody, tak ty vejce, ten vnitřek se smrskne, a nasaje veškeré ty nečistoty, které jsou ve vodě, a v podstatě i na povrchu té skořápky. I to je důvod, proč se konzumní vejce nesmí mýt," oponovala Tůmová Michaldóttir.

Následovaly dohady mezi Wackermannovou a Tůmovou ohledně studií a kvality skořápek klecových a podestýlkových vajec. Tůmová připustila, že vejce z volných výběhů mají méně pórů, ale zato mají méně kvalitní strukturu skořápky. Do diskuze se dostalo také téma obohacených klecí. Ty jsou však podle Buršíka nevyhovující. Například zařízení na hrabání je nepatrný kousek umělé trávy. "Je to všechno v kleci, kde se tísní 25-30 slepic, které mají prostor velikosti A4," řekl Buršík.

Ke slovu se dostal občan z publika, který řekl, že je z Akademie věd ČR, a že ministr Toman a profesorka Tůmová zapomněli dodat, že jejich studie vycházejí z počtu bakterií na skořápce, což je pro spotřebitele, kteří konzumují vnitřek, irelevantní. Postěžoval si také i na další jejich metodologické nedostatky. Je třeba víc řešit vnitřní, než vnější kontaminaci. Tím, že budeme jíst vejce z volných výběhů, rozhodně neumřeme. Posuzovat kvalitu vajec z počtu bakterií je velice vágním argumentem.

Tůmová připustila, že se studie mohou lišit, a že kvalitu vajec ovlivňují i další faktory. Jílková přivítala ve studiu veterináře Hořejšího, který má zkušenosti s klecovými velkochovy, a dala mu prostor. Ten nejprve nastínil, jak se slepice už od kuřata převážejí z místa na místo. Dále se také pochlubil se svojí zkušeností, jak slepice perfektně reagují na kokrhání kohouta, který je v každé hale jeden. Michaldóttir se dotázala na osud kohoutků, kteří jsou často zabíjeni, případě jdou na výkrm, kde se z nich stane luxusní zboží. Dlouhá řekla, že není problém s odprodejem.

Wackermannová zdůraznila, že se slepice mívají tendenci chovat ve velkochovech stereotypně, protože jsou vystresované. Hořejšího zkušenosti jsou jenom důkazem toho, co tvrdí. Ke slovu se dostala paní z publika, která chová doma zvířata. Slepice sice nemá, ale má psy, koně a kočky a žije na vesnice. Zvířata jsou nenáročný. Stačí jim jenom jídlo, pití a volný pohyb. Co se týče klecí, tak v těch jsou slepice drženy od narození do smrti. "Je to koncentrák pro zvířata!," řekla paní. 

Budeme tu mít pouze řepku a slepice?

Vzhledem k roční spotřeba 1,5 milionu vajec je vzhledem k rušení klecových chovů vzít v úvahu, kam ty slepice umístit. Buršík řekl, že Rakousko nemá klecové chovy, a vyprodukuje víc vajec, než Česko. "Abychom tu neměli pouze řepku a slepice. Já jsem v Rakousku nebyla, takže to nemohu posoudit," reagovala Jílková. Paní z publika, která už mluvila, řekla, že v klecích je menší úmrtnost a větší sociální kontakt slepic, než ve volných výbězích. Navíc potřeba více plochy pro chov slepic znamená méně zeleně a více hlíny. "Já si chci jako spotřebitel vybrat. Proč mi má někdo diktovat, že si mám koupit právě tento druh vajec?!," dokončila paní svůj projev.

Diskutovat se proto začalo o riziku kanibalismu slepic, které byly vyšlechtěny, aby snesly pouze určité množství svých soukmenovců. Podle Wackermannové mají možnosti si vybrat, s kým se budou stýkat. "My ale nemluvíme o slepicích na dvorku!," oponovala Jílková. Tůmová řekla, že větší úhyn slepic ve volných výbězích lze z 37 % připsat právě tomu kanibalismu. Ozobování je instinktivním chováním nosnic, které si chtějí udržet hierarchii v hejnech. Menšíková z publika se podělila o svojí zkušenost s vyskladňováním slepic. "Nedovedete si představit, jaký zážitek to je, když procházíte tou širokou uličkou, kde ty slepice jsou," zlobila se Menšíková, podle níž je realita ještě horší, než na obrázcích. Slepice se nemohou udržet na nohou a nemají ani pírko.

Podle Tomana je ale hloupost vycházet z vyskladňování, které je tím nejhorším obdobím. Navíc k případům, které popsala Menšíková, dochází i ve volných chovech, a navíc fotografie jsou z malochovů, což je trochu něco jiného. Tomanovi se nelíbí, že jsou zde snahy odpůrců klecových chovů, nařídit zákazníkům, která vejce se mají koupit. Není pravda, že je v Německu úplný zákaz klecových chovů, a v Rakousku stojí nejlevnější vejce v přepočtu na českou měnu sedm korun. Máme-li něco omezovat, pojďme na to celoevropsky, nikoliv lokálně. Polský i dánský ministr zemědělství si například pochválili český zákaz kožešinových farem, na kterém jejich země vydělaly, zatímco Česko prodělalo. Ničemu to nepomůže. Budeme muset vejce dovážet z Polska a Litvy a zničíme české zemědělce!

Nejlevnější vejce za 7,50 Kč? Kde na to vezmou důchodci a samoživitelky!

Paní z publika vyzvala odpůrce klecových chovů, aby informovali veřejnost, že si nekoupí vejce levněji, než za 7,50 Kč. Buršík si stále trval na tom, že to tak nebude, když vstupní náklady stoupnou pouze o 30 haléřů. Jílková se naštvala a řekla mu, že nemá pravdu, a že by měl vzít v úvahu kupní sílu českých domácností. Co na to řeknou samoživitelky a důchodci, kteří nemají peníze?! "Pane Buršíku, už mě vytáčíte! Co tady mluvíte o haléřích?! Jděte se podívat do obchodu! Co to povídáte?! Nelžete lidem!," rozohnila se Jílková.

Dlouhá zdůraznila, že se klecové chovy slepic zlepšují a obohacují. Pán z publika by "ideální řešení" viděl ve vpuštění slepic do lesa, kde bychom pak sbírali vejce jako houby lese. Jiná paní by zase naopak větší ceny vajec uvítala, protože by lidé začali více přemýšlet, a skončilo by nákupní šílenství. Toman slíbil, že bude ve své pozici ministra bojovat proti těmto tendencím, které poškodí spotřebitele ve formě růstu cen potravin. Ať si lidé rozhodnou sami, a ať se nic nereguluje. Beztak se po zákazu klecí budou vejce dovážet ze třetích zemí, a z mnohem horších podmínek, než je tomu v Česku. "Máte radši slepice, než lidi?!", zeptal se naštvaně ministr Toman. Pán z publika si v závěru ještě postěžoval, že se dnes víc řeší zvířata, než lidé. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude bytová krize, a nedostupné bydlení.