Pokuta pro Polsko je nízká, shodují se ekologové i veřejnost

Sankce pro Polsko za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, jsou příliš nízké, uvedla dnes v tiskové zprávě ekologická organizace Greenpeace. Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně.

Pokutu má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole poblíž české hranice ukončí. Česká republika původně požadovala sankci pět milionů eur (127 milionů korun) denně.

"Rozhodnutí soudu je jasné: Polsko musí důl Turów okamžitě uzavřít. Když se Polsko rozhodlo toto rozhodnutí ignorovat, musely přijít následky, a to ve formě pokut. Sankce, které nyní soud stanovil, jsou ale výrazně menší, než jaké Česká republika požadovala," uvedla Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace. "Navíc jsou vyměřeny až od dnešního dne, přestože soud rozhodl o zastavení dolu už 21. května. Je pro nás zklamáním, že sankce za nerespektování soudu a poškozování životního prostředí jsou tak nízké. Je otázkou, jestli budou pro Polsko dostatečně motivační, aby důl skutečně uzavřelo, nebo zda bude radši dotovat těžbu z peněz tamních daňových poplatníků," dodala Krejčová.

Soud předběžné rozhodnutí o zastavení těžby vydal v květnu po české žalobě, podle níž důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Polsko však příkaz dodržet odmítlo a požádalo soud o jeho zrušení s tím, že náhlé zastavení těžby by mohlo způsobit ekologickou katastrofu a pro zemi mělo značné ekonomické následky.

Místopředsedkyně soudu Rosario Silvaová dnes polskou žádost zamítla a vyměřila zemi pokutu. Podle vyjádření soudu přihlížela zejména k tomu, že předběžné opatření má zabránit možným vážným škodám na životním prostředí a lidském zdraví. Proto "je třeba Polsku uložit povinnost zaplatit (Evropské) komisi penále ve výši 500.000 eur za každý den ode dne oznámení tohoto usnesení Polsku do doby, kdy tento členský stát splní povinnosti vyplývající z usnesení o předběžném opatření," uvedl soud.

Česko svou únorovou žalobu opřelo vedle obav o pitnou vodu také o argument, že Polsko porušilo pravidla pro posuzování vlivu rozšíření dolu na životní prostředí. Polská vláda se proti žalobě brání, zároveň však spolu jednají expertní skupiny obou zemí o návrhu mezivládní dohody, která by spor vyřešila.

Pokuta kvůli Turówu je příliš nízká a přišla pozdě, míní obyvatel Uhelné

Pokuta pro Polsko vyměřená dnes Soudním dvorem Evropské unie kvůli nezastavení těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice je příliš nízká a přišla pozdě, míní obyvatel Uhelné Milan Starec. Osada patřící pod Hrádek nad Nisou na Liberecku je na české straně spolu s Václavcemi nejblíž polského dolu.

"Vnímám pozitivně, že soudní dvůr uložil pokutu, ale to rozhodnutí vnímám rozporuplně," uvedl dnes pro ČTK Starec. Vadí mu dlouhá doba, jež uplynula od jarního vydání předběžného opatření, kterým soudní dvůr nařídil těžbu v dole zastavit, ale Polsko ho nerespektovalo. "Vzhledem k tomu, že to rozhodnutí soudního dvora padlo 21. května, to trvalo strašně dlouho. Tohle mělo přijít ještě před letními prázdninami," uvedl Starec.

Podle něj je i otázka, zda je sankce v dostatečné výši. Polsko ji má platit ode dneška až do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Výše pokuty je půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně, česká strana žádala sankci v desetinásobné výši. "Ta stanovená výše je velice mírná, i když samozřejmě pro nás obyčejné lidi se to zdá obrovská částka," dodal Starec.

Polský důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Obyvatelé na české straně se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i zvýšení prašnosti a hluku.

Související

Více souvisejících

Polsko důl Turów

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy