Sankce pro Polsko za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, jsou příliš nízké, uvedla dnes v tiskové zprávě ekologická organizace Greenpeace. Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně.
Pokutu má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole poblíž české hranice ukončí. Česká republika původně požadovala sankci pět milionů eur (127 milionů korun) denně.
"Rozhodnutí soudu je jasné: Polsko musí důl Turów okamžitě uzavřít. Když se Polsko rozhodlo toto rozhodnutí ignorovat, musely přijít následky, a to ve formě pokut. Sankce, které nyní soud stanovil, jsou ale výrazně menší, než jaké Česká republika požadovala," uvedla Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace. "Navíc jsou vyměřeny až od dnešního dne, přestože soud rozhodl o zastavení dolu už 21. května. Je pro nás zklamáním, že sankce za nerespektování soudu a poškozování životního prostředí jsou tak nízké. Je otázkou, jestli budou pro Polsko dostatečně motivační, aby důl skutečně uzavřelo, nebo zda bude radši dotovat těžbu z peněz tamních daňových poplatníků," dodala Krejčová.
Soud předběžné rozhodnutí o zastavení těžby vydal v květnu po české žalobě, podle níž důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Polsko však příkaz dodržet odmítlo a požádalo soud o jeho zrušení s tím, že náhlé zastavení těžby by mohlo způsobit ekologickou katastrofu a pro zemi mělo značné ekonomické následky.
Místopředsedkyně soudu Rosario Silvaová dnes polskou žádost zamítla a vyměřila zemi pokutu. Podle vyjádření soudu přihlížela zejména k tomu, že předběžné opatření má zabránit možným vážným škodám na životním prostředí a lidském zdraví. Proto "je třeba Polsku uložit povinnost zaplatit (Evropské) komisi penále ve výši 500.000 eur za každý den ode dne oznámení tohoto usnesení Polsku do doby, kdy tento členský stát splní povinnosti vyplývající z usnesení o předběžném opatření," uvedl soud.
Česko svou únorovou žalobu opřelo vedle obav o pitnou vodu také o argument, že Polsko porušilo pravidla pro posuzování vlivu rozšíření dolu na životní prostředí. Polská vláda se proti žalobě brání, zároveň však spolu jednají expertní skupiny obou zemí o návrhu mezivládní dohody, která by spor vyřešila.
Pokuta kvůli Turówu je příliš nízká a přišla pozdě, míní obyvatel Uhelné
Pokuta pro Polsko vyměřená dnes Soudním dvorem Evropské unie kvůli nezastavení těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice je příliš nízká a přišla pozdě, míní obyvatel Uhelné Milan Starec. Osada patřící pod Hrádek nad Nisou na Liberecku je na české straně spolu s Václavcemi nejblíž polského dolu.
"Vnímám pozitivně, že soudní dvůr uložil pokutu, ale to rozhodnutí vnímám rozporuplně," uvedl dnes pro ČTK Starec. Vadí mu dlouhá doba, jež uplynula od jarního vydání předběžného opatření, kterým soudní dvůr nařídil těžbu v dole zastavit, ale Polsko ho nerespektovalo. "Vzhledem k tomu, že to rozhodnutí soudního dvora padlo 21. května, to trvalo strašně dlouho. Tohle mělo přijít ještě před letními prázdninami," uvedl Starec.
Podle něj je i otázka, zda je sankce v dostatečné výši. Polsko ji má platit ode dneška až do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Výše pokuty je půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně, česká strana žádala sankci v desetinásobné výši. "Ta stanovená výše je velice mírná, i když samozřejmě pro nás obyčejné lidi se to zdá obrovská částka," dodal Starec.
Polský důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Obyvatelé na české straně se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i zvýšení prašnosti a hluku.
Související
Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel
Polsko má dalšího hrdinu sobotního útoku. Zachránil život policistovi, který zneškodnil střelce
Aktuálně se děje
před 6 minutami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 9 minutami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 50 minutami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 1 hodinou
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 2 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 3 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 3 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 4 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 5 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 6 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák