Pilotní projekt pomáhá v Beskydech zadržovat vodu v krajině

Za úspěšným projektem stojí sdružení Voda pro les, voda pro lidi, které již má za sebou několik projektů zaměřených na revitalizaci. Například loni upravili několik lokací na úbočích Velkého Javorníku, kde probíhala těžba lesa napadeného kůrovcem. Rekultivace se týkala přibližovacích cest, jež sloužily pro pohyb těžké techniky během těžby, ale v nejbližší době není plánováno jejich využití.

Sdružení spolupracuje se Štefanom Val’om, slovenským propagátorem rekultivace nepoužívaných lesních cest vytvářením tůní. Ty jsou vytvářeny uměle za pomoci těžké techniky nebo lidskou silou. Velikost jednotlivých prvků se liší dle jednotlivých lokací, ale jejich hloubka se většinou pohybuje od jednoho do jednoho a půl metru. Tůně zabraňují odtoku dešťové vody po zhutněné půdě a zlepšují její zasakování do hlubších vrstev. Ověřit účinnost tohoto postupu je velmi snadné, neboť se evidentně projevuje již při prvním dešti, kdy jsou vyhloubené jámy plné vody, která by jinak odtekla do údolí.

Voda pro les, voda pro lidi spolupracuje s vlastníky lesů, kterými jsou Lesy ČR, Biskupské lesy či Městské lesy Rožnov. Pilotní projekt, díky němuž se letos podařilo na území CHKO Beskydy zadržet 13 500 m3 krychlových vody, by se neobešel bez finanční podpory AOPK ČR, vlastníků lesů a města Rožnov.

Zpomalení odtoku povrchových vod ze svahů má i druhý efekt. Jednak pomáhá snižovat vliv sucha na krajinu, jednak pomáhá také v případě povodní. Přerušením zhutněných cest, po nichž voda snadno odtéká do údolí, pomáhá snížit vliv prudkých dešťů na hladinu řek. Může se to zdát jako drobnost, ale lesní cesty významnou měrou přispívají k riziku povodní.

Bude zajímavé sledovat, jaké výsledky tento projekt krajině přinese. Minimálně lze očekávat zvýšený výskyt živočichů, jež jsou závislí na tůních a stojaté vodě, jakými jsou typicky žáby. Je chvályhodné, že v současné době, kdy chybí systematický přístup k udržitelnému hospodaření v krajině na úrovni státu, se o to snaží alespoň místní organizace.

Na druhou stranu projekt vyvolal i jistou míru kontroverze. Turisté si stěžují na porušení turistického chodníku, jež byl hlavní příčinou eroze v dané lokalitě. Najdou se i lidé, kteří kritizují tento krajinný zásah a považují ho přinejmenším za neestetický. S jejich pohledem lze souhlasit minimálně v krátkodobém horizontu, nicméně podobně jako vykácené lesy se již následující rok zazelenají travinami a náletovými rostlinami, stejně tak ožije čerstvě obnažená hlína.