V otázce životního prostředí Česko v rámci EU propadlo

Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.

Index, který je společným projektem České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo na 23. místě, tedy páté od konce. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je Švédsko, následované Portugalskem a Francií.

Česká republika podle výsledků průzkumu výrazně pokulhává v omezování produkce skleníkových plynů. V přepočtu na jednoho obyvatele ročně vyprodukuje 11,7 tuny ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je třetí nejhorší výsledek v EU.

"Velmi vysoké jsou naše emise z vytápění domácností, kdy na obyvatele připadá 814 kilogramů ročně, což nás řadí až na 20. místo v EU," vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Podle ní je to dáno vysokým podílem uhelných zdrojů na výrobě tepla. Lépe si Česko stojí v emisích z dopravy, které jsou pod evropským průměrem. "V případě emisí z přepravních aktivit domácností jsme dokonce druzí nejlepší v EU," dodala Hrtúsová.

Problémem Česka přitom nejsou jen vysoké emise skleníkových plynů, ale i dalších látek a pevných částic. To má vliv mimo jiné na zdraví obyvatel. Ročně v Česku zemře 31 lidí na 100.000 obyvatel právě kvůli špatné kvalitě vzduchu, uvádí analýza. "Pro srovnání, ve Finsku jsou to jen tři úmrtí," dodal hlavní ekonom ČS David Navrátil.

Podle indexu má Česko nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší.

"Kůrovcová kalamita u nás způsobila, že naše lesy a orná půda neabsorbují CO2, ale naopak jej produkují. V tomto ukazateli jsme podobně jako v případě sucha na posledním místě v EU," upozorňuje Navrátil. Zatímco ve Švédsku dokážou lesy a půda absorbovat 35 milionů tun ekvivalentu CO2, v Česko naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry.

Ačkoli se Česká republika v jednotlivých indikátorech indexu umisťuje spíše na chvostu, v některých případech naopak stojí v čele unijních zemí. Podle posledních dat evropského statistického úřadu Eurostat Česko dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu (HDP). Česko na tento účel vydává 2,7 procenta, zatímco unijní průměr je 1,8 procenta HDP.

Důvod nepoměru mezi stavem životního prostředí a investicemi do něj vidí Navrátil ve struktuře české ekonomiky. "Náš podíl průmyslu je jeden z nejvyšších v Evropě: na HDP se podílí 29 procenty. Struktura naší ekonomiky vyžaduje nadprůměrně výrazně vyšší spotřebu energie," vysvětluje ekonom. Výroba energie v Česku přitom spoléhá na tuhá fosilní paliva výrazně více než v ostatních unijních zemích. Hůře je na tom podle Navrátila pouze Polsko a Estonsko.